Divnej brouk

co přišoural se z ciziny … a mechové růžičky.

Divný počasí a divnej brouk … včera jsem se brouzdala pastvinami a skalkami za městem a hledala květiny pozdního léta. A z toho co jsem viděla, na mě padla tíseň. Nejen z toho zlověstného dusna. Vedra bez deště uspíšila letní cyklus v přírodě a začíná nám to všechno pomalu uvadat. A krásné květiny aby pohledal … ještě minulý týden v Maštalích všude plno kytek, i když jsem si stěžovala na malou druhovou rozmanitost, ale u nás, dvě desítky km západněji …. u nás už nekvete snad vůbec nic, a když jó, tak jsou kytky z toho tepla zakrnělé … prostě květiny odkvetly a nasazují plody, semena. Přichází nenápadně podzim. Ale něco jsem stihla, pár kytek jsem ještě přírodě uloupila. Dnes ovšem květiny ne, jen několik drobností, tedy dvě….

 

Nemohu si pomoci, stačí chodit podél silnice a dívat se. To mám vypozorované, že v příkopech a na jejich krajích objevím vždy něco zajímavého. Jako včera. Koukám na ty krásné bodláky, tedy jmenují se pcháč různolistý, že ani ty nelze poutavě vyfotografovat, přistupuji blíže a na některých květech pozoruji divné brouky. Na jednom fialovém úboru dokonce randí pět exemplářů. Takového brouka jsem ale ještě nikdy neviděla. Rozhoduji se, že si je vyfotografuji a doma určím.

Co to může být za potvoru? Vybírám si jeden hezký neodkvetlý květ, kde jim dělá společnost i včela. Neposedná včela po broucích leze, asi jí překážejí při sběru, ale ten divný hmyz je nějaký apatický, – ale žije, pokusně jsem do jednoho šťouchla. Tak tu společnost fotím. Doma jsem prolistovala celé OKO "Naši brouci" dvakrát a nic – puntíkovaného brouka jsem neobjevila. To přece není možný, malomyslním, takový obyčejný brouk … tak zkouším internet. Podařilo se mi objevit broučí stránky, kde je šikovný vyhledávač: http://www.brouk.wz.cz/search.php

a hned napoprvé jsem se strefila. Stačilo jen dát do kolonky barva krovek: tečkovaná a vykoukl na mě ON: Běloskvrnec tečkovaný. Pátrám dál. Brouk existuje, ale proč nebyl v atlasu??? Kupodivu na webu u houbařů  nacházím další informace:

12. 6. 2007 07:02

Martin Běloskvrnec tečkovaný (Oxythyrea funesta) – asi další důkaz globálního oteplování, jde spíše o druh pomezí subtropů a mírného pásma. Hojný je třeba v Itálii. Já ho před dvěma lety viděl u Říčan.

… Hmmmm, tak to jo. Atlas je docela starý, tehdy byl ještě běloskvrnec On The Road … a nyní už INVAZE !!!

 

 

Předpokládám, že tyhle chuchvalce jste už určitě někdy na šípkové růži viděli. Jsou krásné a mnohobarevné. Nevypadají vždy stejně. Myslím barevně. Jsou to hálky a tomuto druhu hálky se říká také mechová růžička. Hálky (cecidie) jsou novotvary – odchylky ve vzrůstu a ve tvaru rostliny, způsobené cizím organismem. Tím je buď parazit rostlinný (houba, bakterie …) nebo něco živočišného, zvláště pak hmyz. Odchylky u rostliny vznikají jako reakce na podráždění parazitem a rostlina je tak donucena vytvořit ty zvláštní útvary s komůrkami (hálky), které využívá dospělý hmyz při své reprodukci jako dobře zaopatřené jesle pro své potomky. Hálky (jejich výživné pletivo) totiž zásobují čerstvě vylíhnuté cizopasníky potravou a poskytují jim úkryt. Kromě mechových růžiček jsou nejznámější duběnky – kulovité dřevité útvary na dubových listech.

Naši zachumlanou hálku na šípkové růži vytvořila drobná vosička Žlabatka růžová (b) a říkáme jim odborně bedeguary (jen těm mechovým růžičkám). Vytvářejí se koncem léta jak na větvičkách, tak i na listech. Vznikají z pupenů, do nichž samice nakladly vajíčka. Hálky mívají různou velikost i zbarvení. Některé jsou jen maličké, mnohdy jsou však veliké jako dětská pěst. Celá hálka je obrostlá zelenavými, červenavými i žlutavými až hnědými chlupy, které jsou rozmanitě větevnaté.
Již v pozdním podzimu ztrácí bedeguar celkový tvar. Jeho původně svěže zbarvená vlákna sesychají a hnědnou. Poskytuje však nadále ochranu svým obyvatelům. Imaga (stádium vývoje hmyzu) vylétají až na jaře a podle otvůrků je možno zjistit, zda je hálka ještě obydlena nebo již prázdná. Z hálek vylézají většinou jen samičky. Samci jsou vzácní. Druh je u nás velmi běžný a rozšířený téměř všude, kde rostou keře šípkových růží. Žlabatka trpí mnohými cizopasníky; proto je časté, že z hálek vylézají místo žlabatek rozmanité drobné druhy chalcidek, vejřitek, lumčíků aj., kteří se živili larvami žlabatek.

 

Zdroj: (mucha a povídání o ní) upravila zuzi

http://www.druid.prolidicky.cz/hmyz/zlabatka-ruzova.html

 

Jaký vyhledávač brouků doporučuje ZUZI?