Čvc 282007
 

Sešlo se nás v tom bývalém mlýně na Vysočině 29 osob velmi různorodého věku a 3 lektoři. Spali jsme rozděleni na ženy a muže, protože to jinak nešlo.  Jen jedna dvojice dostala protekční pokoj pro dva. A domluvili jsme se na tykání.

Každý den jsme absolvovali jednu dílnu. Naše skupina začínala na kaligrafii. Pracovali jsme v samém závěru kaligrafickými plnicími pery – takové středně kvalitní stojí kolem 300,- Kč. Za jeden den jsme měli zvládnout text , který jsme si připravili doma nebo vyhledali v knihách až na místě. Už jsme také částečně přemýšleli nad iluminací. Zda ji umístíme do textu nebo zvlášť. Já se rozhodla o jednotném celku básně a iluminace ( i když právě v mém případě o iluminaci právě stoprocentně nešlo). Podařilo se mi těsně před koncem vynechat písmeno, a tak jsem začala znovu. Paradoxně jsem se s tím nemazala a text vyšel daleko lépe než původní. A za chvíli bylo hotovo.

Na iluminaci, kterou jsme druhý den pokračovali, jsme se připravovali vlastně už předchozí den večer, takže jsme nemuseli spěchat a vymýšlet motivy. Mohli jsme si s kresbou a malbou pohrát. Někdo ale jen obkresloval. Já jsem vymyslela iluminaci, která korespondovala s textem básně I když Vladimíra Holana – mým vybraným textem. Bylo docela těžké dotáhnout svůj úmysl do konce, aby text a výtvarný projev tvořily jednotný celek. 

Další den knihvazačství. Jarda, lektor, používá svérázné výchovné metody. Moc se s námi nemazal a někoho to urazilo. Mne to také asi nějak zdeptalo, protože jsem se na konci dne cítila úplně vycucnutá, přestože jsem si tuto možnost nepřipustila. Jeho styl mě přitahoval i odpuzoval zároveň. Není snadné celý den tomu čelit. Přesto z nás dostal maximum a každý si vyrobil jeden sešitek, tedy knížku. Večer, když Jarda odešel, jsme si někteří v klidu vyrobili knížku sami i bez něho. Naučil nás to. Věřte nebo ne. Já jsem docela náhodou narazila na knihařský papír, který mě okouzlil. Vyšátrala jsem si v kupě jen ten jeden kousek. Moc se mi líbil a připomínal mi svým stylem knižní grafiku modernistů za první republiky. Jakoby ten papír navrhoval sám Josef Čapek. A víte co? Jarda mi řekl, že s ním musím opatrně, že je starý, ze 30. let minulého století. Já se strefila!!! Tedy alespoň do doby.

Chtěla jsem vám vyfotit moje výsledky, ale dosud jsem nezprovoznila nový fotoaparát, tak později.

Přesto něco zajímavého přihodím. Docela mě bavilo si na závěrečné výstavce tipovat, co kdo napsal a nakreslil. A něco jsem i opsala. Dobrou noc. zuzi

 

  • Zuzi:

 Vladimír Holan

I KDYŽ

 

I když mi, lásko, stále unikáš,

jsi moje ustavičná přítomnost, ó jistě!

Tak jako vodopád:

i když jej stále opouští voda stále táž,

on stále zůstává na tomtéž místě . . .

 
  • Jestliže budete pořád dělat to, co vždycky – vždycky dostanete jen to, co už jste měli
  • Nechť jsou dveře vašeho domu vždy otevřeny cizincům, neboť mnozí z nich mohou být anděly
  • Moudrost není vlastnictvím jednoho člověka. Všichni bychom měli jednat v souladu s moudrostí, ale ta nepatří jednotlivci. Moudrost znamená osvícení dávnými a po generace prověřovanými představami o nacházení přírodního zákona.       

                    Hunbat z Men

 

  • Být stromem, který dává stín,
    být špetkou světla na soutoku cest,
    kamením, které jednou z rozvalin vezmou
    a  uloží do základů měst,
    být horečkou, jež v lásce třeští,
    být alespoň jednou něčím snem … 

A nakonec být ještě kapkou v dešti,

na který v horku čeká zem.

 

            Jana Moravcová

 

 

  • Proklouzl z rybářských sítí
  • Nevšímá si nalíčených šňůr

    Měsíc na vodě

    (haiku)

      

     

       

     Posted by at 22.40

      7 Responses to “Něco z dovolené”

    1. nemůžu se dočkat fotek tvého dílka!

    2. Ahoj Ještěrko,taky bych se ráda pochlubila, ale jsem hrozný dřevo na ten nový foťák. Nejlíp se učím osobním příkladem Ale te´d musím studovat z knížky. Už jsem s tím jednou sekla! A sprostě zaklela.

    3. Tak honem honem rychle študuj. I když já vím, jaké to je… Vzpomínám si, když jsem si přinesla domů nový foťák.. to byl mazec

    4. zjistil jsem že za 20minut je na čt2 ten francouzský dokument o ptactvu (které užitečně žere neužitečné pavouky). takže kafe, houpací křeslo, osolit repráky (dobrá hudba), dýmku…

    5. Ahoj,co to máš za přístroj? Většinou stačí najít spoušť a škvíru, kam se strká paměťová karta. Pak už jenom řešíš, jak to geniálno vcucnout do kompu… 🙂

    6. Já jsem Ti Zuzi říkal, kup si foťák s českým menu. Už takové jsou. A tu škvírku kde máš, tu přeci najdeš…

    7. Ahoj Zuzi,tak tenhle seminář by se mi taky líbil. Už jsem několik podobných absolvovala a vždy jsem byla nadšená. Jen práce s hlínou mě vysává. Moc se těším na fotky. Iv

    Leave a Reply to jesterka Cancel reply

    You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

    (required)

    (required)

    css.php
    Tvorba webových stránek: Webklient