Sudety nebo Máchův kraj?

Dovolená 4. – Lidová architektura Kokořínska

Sice zpustlá, ale architektonicky zachovalá roubená chalupa se zděnou hospodářskou částí. Č.p. 2 na východním okraji Drchlavy…

Z hlediska lidové architektury je na Kokořínsku řada malebných venkovských sídel s roubenými a hrázděnými (viditelná trámová konstrukce, mezi nimi vyzděno) patrovými domy z 18. a 19. století v různých variantách. Typickým prvkem je pavlač a podstávka, představující původně konstrukční prvek, postupně však přeměněný v prvek s dekorativní funkcí. Později venkované okoukli městská sídla a kdo se vzmohl, pořídil si místo dřevěné roubenky pěknou zděnou rezidenci ovšem v dispozicích dřívějších roubenek. A také se zmenšilo nebezpečí ohrožení požárem. To nebyl zanedbatelný efekt! Tento architektonický styl je nazýván rustikálním klasicismem (Na obrázkuje průčelí pěkně zrekonstruovaného zděného statku v Drchlavě ve stylu rustikálního klasicismu z poloviny 19. století s reliéfem nejsvětější trojice v nice ve štítu)

A ještě něco. Mnohé skalní výklenky byly v dávnějších dobách rozšířeny ve skalní byty nebo umělé jeskyně, lákající svou romantikou. Typické jsou také kamenné sklípky v terénu, mimo dům, ve svahu, třeba u cesty. A nejsou jen to jen tak ledajaké díry ve skále – jejich vchody jsou umně obezděny otesanými kameny. Je jich zde opravdu dost. Možná jako domů nebo i více.

Krajina je dosud jen velmi málo narušena lidskou činností. Nevede tudy žádná železniční trať, která zpravidla přinášela pokrok – tedy průmysl. Zdá se mi, že se zde opravdu zastavil čas. Jen velmi velmi zřídka vidíme nějaký novější dům (prvorepublikový, z padesátých a pozdější okrasy krajiny), mám problém je spočítat na prstech jedné ruky. Ve vesnicích se hospodařilo a žilo hodně Němců, kteří byli po 2. světové válce vysídleni. Vesnice, hřbitovy, kostely osiřely. A myslím, nikdy se už obce tak nezalidnily. Dnes je oblast využívána především k chalupářské rekreaci a je dbáno, aby činnost člověka co nejméně narušovala kulturní krajinu, přírodu. Místní venkované zpravidla obývají neopravené zděné chalupy a mnoho obydlí je zde také volných a chátrá.

Stopy člověka v krajině… Pozornosti i velmi vnímavého člověka mnohdy mohou uniknout i různé výklenky ve skalách, staré stezky, "sedátka", rýhy v pískovcových cestách. To všechno vypovídá o životě člověka a jeho myšlení " vždyť výklenky ožívaly soškami svatých, v "sedátkách" spočinuly putny s pitnou vodou, za níž museli obyvatelé podnikat namáhavé cesty do údolí, rýhy zahloubila kola vozů apod. Skály promlouvají různými nápisy, zvláště letopočty, které nám např. napovídají, kdy bylo dokončeno obydlí nebo stavba nad studánkou či kdy byla ukončena práce v lomu. Tak buďte pozorní a dívejte se …

Pro svou nenahraditelnou hodnotu architektonickou, urbanistickou i historickou byly některé obce na Kokořínsku vyhlášeny památkovými rezervacemi lidové architektury.

Je zde opravdu hezky. Zapomenutý kraj zatím prost masové turistiky. Mluvím ale o oblastech mimo hlavních turistických lákadel. Hrady jsou tradičně obleženy a možná i Kokořínský důl, ale tam jsme my nechodili. To nás neláká. Máme rádi samotu a také jsme si jí užili. Zuzi

Zdroje informací: zde a tady (fotky)

a revers turistické mapy Máchův kraj – edice KČT č. 15