Dovolená 1.
V sobotu 30. 6. dopoledne ještě se Zorkou a Honzou absolvujeme naší pravidelnou kratochvíli – sekáče v Proseči a pak domů a balení a okolo 13. hodiny vyrážíme směrem na Mladou Boleslav, cíl Tuháň, konkrétně statek v obci Mošnice, podívejte se. Honza zůstává doma, bude chodit na brigádu k řezníkovi.
Počítačový program nám vygeneroval přesnou trasu, nicméně my jsme ji trochu přizpůsobily našim potřebám, tedy mým přáním. Jedeme přece kolem dvou kultovních měst – Jičína, tam přebývá legenda mých snů L. a Sobotky. Zde má zase chaloupku s bazénem můj bývalý partner Pepa (nazývaný zde v blogu homeopatem). V Jičíně jsem nikdy nebyla, tak mám potřebu nasát vzduch a atmosféru místa a v Sobotce plánuji přímo nečekaný přepad. Obě zastávky dopadly podle očekávání. Protože jsem nikomu návštěvu neohlásila, nikdo na nás nikde nečekal. V Sobotce se mi po 4 nebo už 5 letech podařilo skoro strefit do chaloupky, jen drobný dotaz nás nasměroval o ulici a dům dál, ale nikdo doma nebyl. Ale měly jsme namále. Na zahradě nové auto a u dveří domku na prahu dva atributy – domácí pantofle. Vpravo pánské, vlevo dámské. Tak jsem překonala bariéru plotu (zahrada nebyla zavřená na zámek) a pod ty pánské ťapky dala písemnou zprávu o naší návštěvě. Jen tak. Aby věděl. Jistě se ale od sousedky dozví podrobnosti. Ometaly jsme se tam dost dlouho a čekaly zda přece jen se někdo neobjeví ….
Stavíme ještě jednou a nakupujeme. Rozhodly jsme se žít jednoduše, a tak kupujeme jen několik základních potravin ( byl to nápad dcery, já bych se tak neodbejvala, ale chtěla jsem zapůsobit svou vrozenou střídmostí, a tak jsem neprotestovala). Chléb (extrudované plátky), máslo, sýr, polévka v pytlíku. Na místě budeme později zaskočeny ostatními účastníky, kteří se ani o dovolené nechtějí vzdát plných lednic a práva výběru z mnoha variant. Uvedu později konkrétně na příkladu snídaně jedné z dvojic. Tzv. mladých milenců.
Na statek přijíždíme později než jsme byly očekávány a vlastně ani nevím, kdo všechno tam již v ten den byl a kdo přijel v neděli. Základní sestava však již zde byla nastěhovaná a další účastníci předpokládaný příjezd tajili. A tak jsme se slejzali jako švábi na pivo. A Jarda Humorista nepřijel vůbec. Uvítali nás staří známí kamarádi z loňských Broumovek. Manželé D. organizátoři akce, a jejich 2 spřátelené manželské dvojice. Další dvojici tvořili mladí milenci. Mladí ne věkem, ale krátkostí známosti. Ti se zcela separovali a trávili čas výhradně v této duální sestavě. Kamarádka mladé milenky přijela též, protože původně byla děvčata přihlášena sama, ale mezitím si jedna z nich našla přítele, a tak přijeli tři. Ale jako 2 + 1. Další účastník rekreace byl Jirka z bloguje.cz, Trendspotter. Viděli jsme se zde vzájemně poprvé. Ale vyšlo to. O tom ale také příště. Na koho jsem zapomněla? Kamarádi manželé F. Ona po překonané těžké nemoci, on milující manžel, voják z přesvědčení, sběratel vojenských reálií. Očekávali jsme ještě časem další nevšední dvojku – kamarádku Tapi, věštkyni, léčitelku a sypačku mandal s druhem, a sólistu Františka Zýku. A to je pro dnešek všechno, snad toho není tak málo … zítra už půjdeme na túru. Zuzi (poslední věta zapůjčená volně od Loupáka)
Na jeden den toho bylo až až.
Když už ste byly v Jičíně, divím se, že Vaší pozornosti unikla loggie
http://www.valdstejnska-lodzie.cz
Až pojedete příště, doporučuju.
To já bych si nenechal ujít Řáholec a stavil bych se u Rumcajzů 😉
Loupáku,vidím, že jsem chybila a měla se soustředit na úplně něco jiného. Pravděpodobně smysluplnějšího. Děkuji za upozornění.
Martine,i to by mělo větší smysl než mé bláhové počínání. Kde vlastně je ten Řáholec…
….. když už jsi jela okolo, tak jsi se mohla stavit na kávu, protože jsi opravdu jela OKOLO. 🙂
L……k?Úplně okolo? Tak to bych se bývala stavila… škoda.
Paráda.I já se začátkem srpna chystám na Jičínsko……Už se těším a doufám, že budu míti příhodné počasíčko na turistiku.
Jenn, to se teda máš! Mám to tam docela prochozené a proježděné na kole. S homeopatem. Ráda bych se k tomu někdy vrátila , jsou to velmi neobvyklé zážitky. Tak jsme si to užívali, že jsme třeba za 5 hodin ušli jen 5 km a na hrad Valdštejn jsme putovali 3x, než se nám tam podařilo konečně dojít :o). No, pohoda, posedávání, polehávání a vyhřejvání na slunci a vypravování a také trochu té chůze. Nemám ale z té doby ani jednu fotku… tak si to Jenn pěkně užij a nehoň se.
Řáholec není!!! :-(((Tak jsem použil dar přítele Googla a s ohromným zklamáním musím konstatovat, že les Řáholec, potažmo ševcovský krámek loupežníka Rumcajse v Jičíně, ani širokém okolí není. neexistuje a nikdy neexistoval!
Vše byla jen autorská fikce Václava Čtvrtka. A to jsem dodnes opravdu myslel, že se jedná o existující lokalitu 🙁
Řáholec …není, říká Martin :o(. To je zklamání i pro mne. Myslela jsem si, že když existuje Jičín, existuje i Řáholec. To pomístní jméno zní tak přirozeně. Nenapadlo mne, že si ho autor vymyslel. Je to pro Jičínské velká ostuda, že o tom tak dlouho vědí a ještě si ten Rumcajsův les alespoň dodatečně nevysadili. Za tu dobu již mohl být dostatečně vzrostlý a mohl se stát Mekkou ctitelů pohádek. Nemám ráda náhražky, ale mám ráda lesy. A tak by mě ta malá fikce nevadila….
tak nejdřív se dozvím že neexisuje miluláš, pak ježíšek, a teď řáholec – mé životní jistoty jsou v háji 🙁
Když všechno selže avšechny jistoty jsou v pytli, nastupují výdobytky moderní doby – tzv. náhražky. Jako třeba … třeba … Rama, sojové maso, Disneyland, zoologické zahrady a satelitní městečka a sex po telefonu. A v závěru roku i Santa Klaus.
klaus ať táhne do domova důchodců, santu může vzít sebou.
omlouvám se za předchozí pravopisný děs, jak se trefuju do komentářového okénka zvící poštovní známky, v rozrušení píšu nesmysly.
Stane se, lední brtník v rozrušení … ještě že to dopadlo jen tak. Opravím to.
anebo ne, to další veselé blábolení by ztratilo smysl :o)))
mimochodemhttp://www.volny.cz/mantry/mantry.htm
TSDík, o tom jsem ani nevěděla, ale… nevím jak ty, ale když teď slyším mandala a mantra hned mi v hlavě naskočí Pete a jeho vyprávění!