Jarní vlhčí louka a její okraj u příkopu
Pryskyřník prudký – vyskytuje se na louce všude ke je středně vlhká až vlhká půda, často tvoří bohatý žlutý koberec květů – stejně jako na fotce. Ještě totiž nezačaly kvést v plném náporu zvonky, kopretiny, krvevec toten, svízel, kohoutek a jejich další společníci na tomto typu louky – takže opravdu hlava na hlavě, tedy pryskyřník na pryskyřníku. Vyskytuje se ale také na pastvinách, mezích, příkopech, okrajích lesů, na zahradách. Prostě všude kde je vlhčeji a travnato. Bylina je to dosti proměnlivá a kde se jí zamlouvá, dosáhne i metrové výšky. Ale je jedovatá, znehodnocuje pastvu a ohrožuje zdraví zvířat. Ovšem pro lidi je prospěšná, slouží jako léčivka, a to už od pradávna.
Pryskyřník plazivý – středně vysoká bylina s plazivými kořenujícími výběžky je obecně rozšířena na vlhkých stanovištích, často i zastíněných. Roste v příkopech, na březích vod, v lesích, na lukách a také na mé zahradě, která je spíše vlhká než suchá. Nejvíce se mu daří u plotu a na okrajích záhonů. Ta fotka není moc názorná, ale mně se líbí a nebudu ji kvůli vám měnit, pro poučení upalujte na http://botanika.wendys.cz/! A je také jedovatý!
Vikev plotní – středně vysoká bylina častá na lukách, úhorech, mezích a ve světlých lesích. Sudozpeřené lístky jsou zakončeny větvenou úponkou, kterou se přichycuje jiných rostlin a dere se tak za světlem.
Zvonek rozkladitý –zvonků je více druhů, ale tento druh si nemůžete splést. Vyskytuje se skoro všude, ale na sušších stanovištích. Má rád půdy chudší na živiny, proto se zúrodňováním často z louky vytrácí.
Kohoutek luční – středně vysoká bylina charakteristického zjevu. Kohoutek je velmi přizpůsobivý a vyskytuje se všude, kde je vlhko i sucho, kde je půda chudá i vydatná na živiny. Poskytuje v suchém i zeleéím stavu bezcennou píci a zvířata se tomuto druhu vyhýbají. I když není jedovatý, nežerou ho! Spolu s pryskyřníkem prudkým (jedovatým) vytváří často pestrý a veselý růžověžlutý koberec luk přes senosečí, a to pro dobrého hospodáře nevěští nic dobrého!
Jitrocel prostřední – obyčejně rozeznáváme tři druhy jitrocelů: kopinatý – ten se vyskytuje všude tam, kde i prostřední, ale má listy užší, a je to ten, který se sbírá do školy na sběr léčivých bylin. Další je jitrocel větší – ten je obecný na cestách, u cest, na polích, na lukách. Je nízký a houževnatý, právě proto roste na cestách a nevadí mu příliš když ho budeme sešlapávat. Vlastně je na to zařízen… a má listy nejširší, nejokrouhlejší.
No a ten na fotce je něco mezi tím – jitrocel prostřední, listy ani úzké ani okrouhlé. Dole růžice listů přisedlá k zemi a nahoře dřevnaté stvoly s klasy. Také tomuto krasavci se zvířata obloukem vyhýbají.
Fialka rolní – nebo také violka rolní je nízká kytka hojná na polích, na výslunných svazích, pastvinách, mezích. Je to léčivka a korunní lístky má bleděžluté.
Hulevníkovec lékařský – nepříliš sympatická nenápadná bylina. Nemá nás čím upoutat, ani květy, ani listy. Je to prostě plevel a je častý na rumištích, u cest, na náspech, na zbořeništích, na polích, ve městě i na vesnici. zuzi
Tohle se mi líííbííí. Hele, mě je jedno jestli je to jedlý nebo nee, ráda se dívám kolem cest a je to kolikrát balzámek pro oči… i pro duši.
Dík, mně taky, ale některé informace mně přjdou docela legrační :o) i když jsou mi prakticky k ničemu …
zuzi,ty ještě nespíííš?
už ráno …Ireno, já někdy spím na dvě směny :o). Probrala jsem se a šla se podívat co se dole děje … Když jsi mi psala, už jsem zase ležela :o)
:-)))No, hlavně se braň zuby nehty “nepřetržitému provozu” :-)))
To víš …… zuby nehty! Hlavně jsem se ale lekla před chvíli v e-mailu, že tvůj komentář patří k následujícímu textíku – k tomu konci :o)))))))
Neplaš…já to u Tebe prolítávám sem tam, sem tam… :-)))
.. teď jsme se těsně minuly :o)
to víš, sem jako blesk 🙂
to teda jsi! a víš co? pořád mě straší v hlavě, co jsi poradila tomu tvému kamarádovi, uvažuji o tom taky…
Helejse,to je člověk, kterého znám od patnácti… znám jeho bebí i jeho přednosti… tak jsem věděla “jak na něj”. Je to super člověk a měl o sobě hrůzný mínění. Já neříkám, že to zabere na každého, ale pokud to jen trochu dovede k zamyšlení, tak je vše OK.
SAKRA, dyť každej máme “svoji nůši” štěstíčka a nemáme zrovna moc času na to, vybrat si jej. On celých 35let jen “uďobával”, tak má snad už nárok nabrat si plnou náruč, ne? A TY taky!
škoda že je ten jitrocel vyfocený proti slunci, hned bych věděl, jestli jsem ho do toho sirupu minulou neděli u Krounky nenatrhal místo kopinatého…
tak to máš fakt smůlu, u mě má přednost “umění” před názorností :o)
hezky! poslu ti neco od nas ze zahrady schvalne jestli to identifikujes 😉 Zavzpominala jsem na sva skolni leta a ucast v soutezi ‘Zlaty List’ – v 15ti jsem taky znala kdejaky plevel …kdeze ty casy jsou!
Zlatý list…koukám, že už máš taky ledacos zs sebou.. :o)), ale vážně … byla bych ráda, kdybys mně ofotila nějaký obyčejný nebo neobyčejný planý kytky ze zahrady, moc mě to zajímá, jestli je to obdobné jako u nás.