…
Stálé téma – proč bloguji.
Několikrát jsem četla osobní vyznání zde a vždy znovu a znovu za ním chvost komentujících a sdělujících své důvody … i já jsem o tomto tématu cosi utrousila, ale myslím speciálně jsem se mu nevěnovala. Tak ten můj nejvýraznější důvod znovu zopakuji, vlastně ho mám v podtitulku, tak jaképak kolem toho další řeči, ale něco málo doložit bych přece mohla….
Blog jsem si založila proto, že jsem osamělá poutnice nebo poustevnice :o) a o spoustě věcí, které se mi honí hlavou, nikomu neříkám (možná líp!)… nemám na to zkrátka odbyt, postrádám zákazníka , no a zde to mohu ze sebe částečně vytřepat, zanechat stopu, protože není asi dobré mít toho plnou hlavu, musí se uvolnit místo pro další skvělé myšlenky, které se neustále derou z hlubin na povrch!
Tohle ale není tématem mého aktuálního textu … Ráda bych pohovořila o vedlejším produktu blogování – o návštěvnících a o dobrodružství, které přichází s nimi. Nejsou to jen ty pověstné komentáře a spřízněné duše, s kterými tady kamarádíme. Objevují se i tajemné vzkazy ( … zrovna třeba včera mi přilétl tenhle: …vzkaz: dnes mi kamarad rekl jedno poselstvi stareho indiana: "Ty jist zivot, nebo zivot snist tebe"…neco na tom bude. () … Děkuji za něho, neznámý dárče, líbí se mi!, doufám že mi promineš, že jsem se o něho rozdělila :o)) a neznámí tvorové a záhadné adresy (dnes namátkou NAFTASTROJ!) a podivuhodné země odkud ti tvorové přichází. A pak… co čtou. Někdy to ve mně probouzí velmi bujnou fantazii…
Třeba jako včera … měla jsem návštěvu z Mexika, z Brazílie a pak i z Anglie. Všichni si přečetli článek o Kaplického knihovně. No, co by vás napadlo … Informace o mém znamenitém článku se z Mexika přenesla do Brazílie k architektovi Oscaru Niemeyerovi a ten hned podal zprávu do Anglie, kamarádovi JK. No nesmějte se, jeho adresa FS to tentokrát nebyla, ale předtím tu už jednou byl! A vůbec, docela velkou radost mám, když se pravidelně objevují anonymní návštěvníci a hltají tu, jak si představuji, články o sobě. Nebudu jmenovat konkrétně, ale mám jich zde pár takových – o výtvarnících a muzikantech. No, snad bych mohla zmínit, že jeden čas byl evergreenem textík o skupině Krucipüsk a Sunshine. To bylo po jistou dobu návštěv, a ze stejných adres. Dodnes mě mrzí, že nevím jestli tu byli hoši z Krucipüsku nebo Sunshine… .
Ale někdy se stane něco docela nečekaného! Kdosi z neznámých lidiček, o kterých jsem napsala, se odtajní a napíše mi vzkaz. Ano, to asi překvapí nejvíce. A nadlouho zahřeje. Protože je to v dnešní době zvláštní, A říkejte si co chcete.
A jak jste na tom vy? Také vás baví někoho neznámého potěšit a věnovat tomu svůj vzácný čas a svoji slovutnou energii? No, nevím, já sama bych se měla v tom smyslu polepšit, zkusím to. . zuzi
Mám někdy smíšené pocity…Třeba když mi přijde mail a arabštině a já nevím, jaký je jeho obsah. Ve statistikách na http://www.ateo.cz je dlouhodobě na 3. místě (po Česku a Slovensku) Irán. I milióntý nvštěvník byl z Iránu. A já netuším, co u mě hledají, zda to nalezli a jak to vyhodnotili. V poslední době mohu identifikovat návštěvníka i podle Google mapy. Jednou týdně mě navštíví kdosi z Iráckého Tikrítu, rodiště Saddáma Husajna. A toho pána jsem v minulosti moc nešetřil. Chci tím říct, že statistika je pro mne mnohdy zdrojem dosti nepříjemných pocitů…
Lidi,Vy mě děsíte, proč mi to děláte :-(. Ještěže nikde nepátrám a je mi jedno, kdo u mě byl. Ono, jak to tady čtu, to asi bude lepšejší… nevědět.
@Teo,z toho co píšeš mě mrazí. Tvou galerii jsem několikrát zhlédla a internetem kolují i některé tématicky zaměřené soubory. O čem píšeš, to skoro neúnosné riziko, mi také blesklo hlavou. Mít ten nápad, ztvárnit ho, je jedna věc a pak ho zveřejnit druhá. A další- ty statistiky. Je pro mne velmi těžké vžít se do tvých pocitů. To není jen ta hroší kůže. Vážím si tě. Řeknu to ale velmi obyčejně nejsi posera. Je fajn, že existuješ :o)
Ireno, dokud jsem si nedala Top, žila jsem v klidu, ale také byla ochuzena o zážitky, že mne třeba navštíví člověk ze státu o jehož existenci jsem dosud nevěděla – a co ho zajímá! Mírné riziko asi životu prospívá :o)
:-)))zuzi, já s tím “mírným rizikem” raději ještě chvíli počkám… nevíš, třeba by se mi cvakla chlopeň nad tím úžasem… 🙂
To víš,poprvé to s tebou cukne, ale pak se zocelíš nebo … otupíš :o)
zuzi,no to nevím, jestli mě nepřeceňuješ :-D. Popřemýšlím (aůůů, to bude bolet) a uvidíme…
lokalizacenávštěvníka podle IP adresy není vždy správná. Třeba tenhle příspěvek se ti ohlásí z Prahy, ale není. Na to ale v mém případě internet nemůže přijít. Když jsem jednou ze stejného připojení zkoušel službu typu http://www.ip-adress.com/ oznámilo mi to, že jsem sice v České republice, ale město že je pravděpodobně Palma de Mallorca 😉
Klokan s tyčí…tak tím si mě pobavil, díííky, válím se smíchy… ani nevím, kde vlastně žiju :-DDD
No, Klokane s tyčí, já zase tak dalece nehloubám, jen se někdy podívám na údaj z Toplistu a tam je pouze stát a třeba koncovka br jako brazílie, nebo mx jako mexico a jindy jen IP adresa a po tom jsem ještě nikdy nešla … ale dík za odkaz, někdy se podívám jak to funguje :o)
Tak jsem to zkusila, mi to ukázalo, že jsi z Prahy… ale to jsi říkal, že ne…
A já nejsem z Brna…:)
fajn, tak už to nemusím zkoušet, ostatně , já také nejsem z Prahy :o)
zuziAha, ja myslel, ze detailne zkoumas vse, co ti toplist vyplivne a ze tudiz vis, odkud jsem, jak treba komentujes, ze to mam daleko na halusky a tak. 😉
Před chvílí jsem si tě tam zanesla a tak už opravdu vím, že to máš na halušky trochu z ruky :o)