… když jsem čtena
Tak je to zase tady … nikoli hatifnati, ale dnes se mi podruhé za trvání blogu stalo, že jsem masivně čtena z mé obce. Zjistila jsem, že už 4 hodiny mě kdosi lustruje . Běžně si těchto nárůstů nevšímám, ale čtyřhodinová šňůra je zvláštní případ. Beru to podle sebe. Jsem zaměstnaná tak, že přečíst jeden blog od začátku do konce najednou je luxus. Ten člověk by mě musel zcela výjímečně něčím zaujmout. Třeba tím, že jsem odhalila jeho identitu ??? Nevím, nejsem si vůbec jista, jak bych se zachovala, jestli bych byla zvědavá nebo taktní… nedovedu odpovědět … No, poprvé, a je to už dávno, jsem si byla skoro jista návštěvníkem, nyní nevím (jen jsem objevila obecnou adresu, kterou nevím jak rozkrýt..), a ten pocit je skoro stejný, jako by se ti někdo hrabal tajně v zásuvkách anebo otvíral a četl tvoje dopisy. Nic nenadělám. Mám hodně otevřený blog a o mé totožnosti není pochyb. Píšu o tom proto, že teď nejsem s tím zážitkem sama, jsem s vámi, které zde "znám"
… a je mi divně, protože nedovedu vlastně posoudit, jaký obraz tu o sobě zanechávám … zuzi
… a omlouvám se za tuhle "paniku" :o)
To znám…já se za poslední týden dozvěděla, kdo všechno ke mě leze… jen tak “mezi řečí” mi to řekli. A to jsem jim nedávala nick /link/. navíc jsou to lidi, který na blogy nechodí- běžně.
Taky jsem byla zmatená, ale pak sem si řekla, že na to kašlu…
Dík,Ireno, já ještě nevím, co si řeknu, ale vezmu tvoje “řešení” v potaz :o)
Máš recht… ať si to přeberou, to je jejich boj, ne tvůj :-).
Je docela možné……že jsem to byl já. Začal jsem blogovat docela nedávno a ještě vás všechny neznám 🙂 Občas procházím zajímavé blogy od začátku, tu a tam se zastavím a něco si přečtu, komentáře nenechávám, protože komentovat rok starý článek mi přijde poněkud … neaktuální 🙂
Nevím, jak bych se zachoval na Tvém místě. Já se raději moc neodhaluji.
Čtu si vaše příspěvky k věci, díky za ně, jsem ráda, že jste se mi ozvali, ten “první náraz” vždycky s člověkem zacloumá, pak už je to zase jiné…
Armine, myslím, že ty jsi to nebyl… Gombova rada: já už jeden blog smazala, tohle je jistý kompromis. jiné to asi u mne nebude, když už TAK nejedu “na plný plyn”, riziko pociťuji… ale obrním se, každý život je originální a v rozmanitosti je krása. A tak si říkám s Irenou – ať si to přeberou :o)
zuzi,včera ti to tady “prolustroval” pan XY :-). A u mě máš od něj i odpověď… hele, ještě spím, jsem totálně “mimoň”, tak (pokud tady bude něco nového) asi až večííír. Papa
Ireno,nechci se tě dotknout – asi ale mluvíš fakt ze spaní… :o), kdo je pan XY tedy si pamatuji od tebe :o), ale u tebe NIC, no to nevadí… pozdě k ránu proběhla stejně “druhá etapa”. Doufám , že dostanu kladné lustrační osvědčení :o) – ale netrvám na tom :o)
zuzííí,to mi nedělej :-), já má ještě slepený voči :-(. Mkni k sobě na “denní svodku” nebo jak se to jmenovalo… mladej mi stojí za zády a “mami, co to píšeš, máš tam písmenka 2x”… ano, správně, spím, tak si “mě hlídejte :-)”
Pardon… u mě je to “díra do hlavy”.. ale teď fakt papa a krásný den všem 🙂
nejlepší fakt neřešit… taky občas zírám, kdo se u mě objevuje… resp. mi to pak hlásí, když se náhodou po 100 letech potkáme
jak to ti občané jenom vyčmuchají v takové záplavě blogů????? tomu opravdu nerozumím…