Dub 292007
 

pocity Chystala jsem se dlouho – napsat o něm a nyní odkládám všechny náměty, které mám v mysli a nafocené květiny, vše jde stranou. Přišel podnět – v příloze LN Pátek z 27.4.2007 jsem poprvé pohlédla na fotografii do jeho tváře. Ano, tak nějak jsem si ho v mysli vizualizovala, ale stejně jsem to nečekala. Že se jeho tvář, vlastně to co vyzařuje, bude tak přibližovat mé představě.

(Nevím jak vy, já když cokoli čtu, cokoli slyším, běží mi v mysli souběžně film. Barevný neozvučený film. Krajina, lidé, prostředí. Vlastně jsem si velmi dlouho tohoto jevu nevšimla, považovala jsem ho asi za zcela samozřejmý a vědomě jsem ho nevnímala. Kdoví, kde se berou ty obrazy … někdy se na ně soustředím a usmívám se … )

Nyní se ale dívám na Michala Cihláře, dívám se na terochu ustaranou tvář dělníka umění, který zcela soustředěn na práci pozvedá hlavu a vzhlíží do kamery … výtvarníka, dokonale zvládajícího své řemeslo grafika, zcela oddaného své práci. Vnímám tvář poctivého a pracovitého člověka s tvůrčí invencí, který snad ani nepatří do dnešní doby, ale do doby, kdy slovo umělec znamenalo něco trochu jiného než dnes. Znamenalo svědomitost, opravdovost a pečlivost a znalost řemesla a umění značilo práci na objednávku. Zakázku. Ale ta nadstavba , krása a myšlenka tam byla i tak. Přestože se nejednalo o svobodné umění, to tam bylo spíše skryto, někdy záměrně. Ale já mám tohle umění raději, je mi bližší než leckteré postmoderní excesy – projekty nebo objekty, vizuální umění ( to jsou jen některé z pojmů, které se dnes užívají) – mnohých současných výtvarníků nebo výtvarných úderek. Vím, je třeba na sebe upozornit, bez toho humbuku kolem se to snad neobejde… Mému cítění je o něco bližší užité umění". Více než jednoúčelné obrazy a objekty mám ráda třeba ilustrace a záleží mi na tom, co vnímám ve svém okolí, co mne obklopuje – architektura, hrnek na kávu, poštovní známka …

Jednu část tvorby MC znáte všichni – Michal Cihlář je autorem jednotné grafické koncepce vizuálního stylu pražské ZOO vytvořené technikou linorytu, na níž je založen jeho dokonalý výtvarný projev. Kromě toho je tvůrcem knižních a novinových ilustrací, návrhů hudebních bookletů, akcií, poštovních známek a exlibris. Jeho autorský rukopis je nezaměnitelný, daný částečně i používanou grafickou technikou. Již dlouho obdivuji krásu, styl a dokonalost jeho ilustrací – barevných ilustrací, a moje úcta a obdiv se znásobily po setkávání s jeho osobitými a výraznými produkty" vyrobenými v rámci zakázky pro ZOO Praha. Perfektní práce na zakázku!

Proto mne před cca 1-2 měsíci zaujala v LN zpráva, že po deseti letech promění pražská zoologická zahrada svůj styl – byla to zpráva o konkurzu, který vyhrál Vladimír Veselý.

V článku z pátečního magazínu LN se o té věci píše též, ale je tam jen poznámka v závorce: dnes už pro zoologickou zahradu nepracuje. V LN toho samého data najdeme ale také zprávu, jak to je – MC ZOO Praha zažaloval z neoprávněného užívání svého loga. Neznám pozadí, a proto nesoudím. Jisté ale je, že Cihlářovu práci pro ZOO je stále vidět, přestože již nespolupracují …

Ale zpět k mé inspiraci, fotografii a textu v pátečním magazínu

V článku s podtitulem Nový smysl, nový život, je představen nejen pan Cihlář, ale i jeho paní, výtvarnice Veronika Richterová. Možná vám také neušly její zvláštní neobvyklé artefakty z plastových lahví… myslím, že já jsem je viděla někdy? v TV…

Oba budou mít co nevidět společnou výstavu v Umprum (od 24. 5.) s názvem Zvěrstvo.

Kromě osoby pana Cihláře mne v článku zaujal motiv recyklace a úcty a pokory před starými použitými věcmi, které ještě mohou dále sloužit. Nemusí se vyměňovat za nové. Je to pravý opak konzumu a trochu povrchní módnosti. Dovolte, abych citovala závěr textu:

Hned vedlejší místnost obývá Veronika Richterová. Zasvěcenec její ateliér pozná snadno: u stropu, zabalen do fólie, totiž visí průhledný křišťálový" lustr. První dílo, které výtvarnice vyrobila z PET lahví. Původně jsem pracovala dole v kuchyni. Ale některé věci, co smrdí, dělám venku," vypráví paní Richterová a ukazuje mi další vynález -mističky ustřižené z obalů od džusů nebo mléka Tatra, které slouží jako úložný prostor pro nejrůznější drobnosti: Fascinuje nás, když se nejrůznější věci dají použít znovu. Tím, že je použijete v jiných souvislostech, jim vtisknete nový smysl. Dáte jim nový život." Vždyť i ty rámy pro připravovanou výstavu by manželé mohli nakoupit nové."

A ty mističky a rámy najdete i na přiložené fotografii. Ofotila jsem ji. …. vytvarnici

Dobrý, ne? Já tedy smekám. Zuzi

…Ještě jsem si vzpomněla, že loni oba výtvarníci vydali fotografickou knihu se záběry, detaily z Kuby … ale to už si vyhledejte sami :o)

 Posted by at 21.34

  10 Responses to “Michal Cihlář – tvořím nonstop”

  1. wow what letters ! I’m from Poland 😛
    Cool blog ( in this language ! 🙂 )

  2. chtěla jsem se podívat na text v lidovkách, ale ta stránka se načítala pomalejš, než chodí želva… tak jsem to vzdala a zkusím to zítra z práce 🙂 a zuzi, tentokrát mám fotky živých koní, třech kousků 😉

  3. uzili bychom si víc kdyby výrobci prizvali umelce k tvorbe nových produktu, spoustu zbozí je tak nudne fádní, stále stejné tvary, funkce- u mobilních telefonu, automobilu….já taky nad tím plácu 🙁

  4. [1] gnatkowa: Ó díky do polska :o)
    [2] ještěrka: už jsem se byla podívat :o), škoda, že ten článek z Pátku nemá na netu fotky, nejsou tam jen oni, jak jsi jistě zjistila dnes sama, a tak je to takové “sušší” :o)
    [3] babet: to je řečeno úplně přesně: uzili bychom si víc !!!!(komentáře netřeba, :o))))))

  5. [4] už jsem to zjistila, tady v práci se mi to načetlo hned, zajímavé 🙂 na tu výstavu teda půjdu určitě, hodně mě to zaujalo 🙂

  6. [5]Tak to jsem zvědavá zdali na to nezapomeneš :o)

  7. Zuzi,pěkný článek! Od jistém vzdalování se MC a Zoo Praha se vědělo už dříve, nakonec to tedy přišlo. Což mi dává záminku k výletu do Tróje a doplnění zásob reklamních předmětů (http://www.zoopraha.cz/suvenyry.php?idsk=109) – s tričkem “Jsem prase..” budím zaslouženou pozornost už kolik let, ale chtělo by to i jiný motiv/barvu :-).
    Ještě ke spolupráci VR+MC: po fotoreportu z Kuby (2005) vydali loni i Kambodžu. T.

  8. [7]Dík Tosku za různá upozornění. Omlouvám se za tu nepřesnost s knihou. Směj se, klidně, ale tenhle typ článků ze mne, když je píšu, vysává velké množství energie, nějak moc se do toho asi “vciťuju” nebo co :o), a ke konci už prostě mám vyčerpáno denní penzum a nemůže .. a takhle to dopadne, neověřuji a nechávám to na čtenářích. A díky za tebe, že jsi TO za mne napravil. O Kambodže jsem vůbec nevěděla a ta Kuba … toto utíká … byla jsem se poprvé podívat na ty RP… to Tvé s prasetem :o)a to s milováním, to snad ještě více … viděla jsem jen to s gorilou :o) hezké …

  9. Zuzi,[8] neber si to tak, čas prostě letí hrozně rychle :-). Je fajn, že tu energii nakonec vždycky dáš dohromady, proto taky sem chodím(e :-). Měj se hezky, T.

  10. […] 10. 7. 2016 v okolí Karlových Varů, nenechte si ujít neobvyklou výstavu cestovních deníčků Michala Cihláře, cílevědomého grafika proslulého svými LINORYTY, prací kterou dal v jisté době unikátní […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient