tajemní návštěvníci …
Mám ráda svůj blůžek, a mám ráda své virtuální návštěvníky, ale nemám ráda, když se něco dramatického děje. Veřejný deníček má cosi do sebe a člověk sem mnohdy vysadí i to, co o něm neví a netuší ani stálí herci a statisté v jeho malém divadle. Už jsem o tom také psala a nejsem sama … když to nemá být šedé, ale barevné vyprávění a blůžek má mít vypovídací hodnotu o jednom unikátním neopakujícím se životě a člověku, tak autor podávající svědectví chtě nechtě tancuje na kraji propasti…. Proto vlastně netoužím po masivní návštěvnosti a chci být trochu v skrytu. Vím, jsem vyhledatelná, ale pokud vše v zákulisí plyne podle ustálených pravidel, den po dni, jsem spokojená. Občas nějaké nové známosti , noví objevitelé, ale jinak nic krajně vzrušujícího… Jen dvakrát došlo k mírnému kolapsu systému. Poprvé jsem vydedukovala, který známý zvědavec si mě během celého nedělního odpoledne přečetl, a podruhé zde dvakrát zaútočil jeden malý sprosťák z jisté malé moravské obce, tuším Smržice. Ale ten už škodí jinde … Byl dlouho klid … až včera. Včera mě navštívila kolonie hatifnatů. Znáte ty tajemné postavičky z románů Tove Jansson:o mumíncích. Hatifnaty nikdy neuvidíte jednotlivě. Pohybují se zásadně ve skupinách. Nemluví,neslyší, jen jdou kupředu. Jejich cílem je dosažení horizontu. Největší radost mají z bouřky, kdy chytají elektřinu a můžou být tedy nebezpeční. mají bílé tělo, větší množství zakrslých ručiček a velké oči.Vypadají jako duchové. Jsou výborní mořeplavci. …
Včera během celého dne se u mne sešla jejich celá kolonie. Nejprve mezi devátou a desátou dopoledne provedl 5x během hodiny osamělý hatifnat průzkum toho jistého článku, a pak už se po celý den se courali jeho osamělí a mlčenliví kamarádi. Byla jsem stále více a více s nadcházejícím časem znervózněna, protože je zajímal opravdu jen ten jeden konkrétní text a přicházeli odevšad. Prostě měli u mne sraz… Když se mi již již zdálo, že jejich zástupy řídnou, objevili se znenadání další zamlklé bytosti. A pak už jsem to psychicky nevydržela, zpanikařila jsem a celý text včetně fotografií jsem během dvou kroků v rozmezí půlhodiny zlikvidovala … měla jsem neurčité obavy ….. No, a dnes je tedy klid, alespoň u mne … na blůžku…
Mimochodem … jsou to krásné knížky a kupodivu ani animace těm milým bytostem neuškodila … a v ČT je koncem dubna budou opakovat (zahajují na ČT2 v pátek 20.4. 12:15 Muminci II (1/13) – Něco, co dělá v noci rány, repríza na ČT1 druhý den, v sobotu v 5.55, tedy brzy ráno …) – nezapomeňte …
A ještě několik muminích moudrostí:
"Je toho na světě tolik, čemu nerozumíme," řekla si muminkova maminka pro sebe. "Ale co, proč by mělo být všechno tak, jak jsme zvyklí?"
Na východě se jasnilo nebe v očekávání východu slunce. To už bylo připraveno vystrčit hlavu. Za několik minut noc skončí a všechno může začít od začátku znovu.
Měli před sebou novou bránu neuvěřitelných možností, nový den, kde se může stát cokoli, když proti tomu nic nemáme.
Zase Vaše Zuzi … a poznáte na obrázku hatifnaty?
Zdroj informací o mumincích:
www.finnbooks.com (obrázek)
No aby ne……vždyť jsem Muminkův tatínek! 🙂
Ja jsem tu vcera vubec nebyla! 🙂
A jen detail – prosim, muminky psat s kratkym i…
[1] Mě těší, máš hezký avatar, byla jsem se u tebe podívat, ty muminčí romantiku ….:o)
[2] Ahoj, a kdes byla, žes tu nebyla??? Máš prostě áčko !
Díky za připomínku, já to vím, ale stejně mně lépe zní Mimínek a mumínci, tak to někdy spletu, když nepřemýšlím ….
proboha, co jsi napsala tak choulostivého? 🙂
[4] Teď jsem si ten text znovu přečetla, zmiňuji se tam jen mimochodem o osobním životě někoho, který patří do jisté komunity. Píšu tam ale o něm hezky, přestože je to trochu zvláštní případ. Není mi příjemné, že se to takhle roznáší, je to moje osobní vyznání. Byl to článek tak celkově o lásce.
Muminky miluju! Dokonce jsem z jedné knížky kdysi na základce psala referát 😉 To čétéčko si zkusím ohlídat 🙂
Jo, musíme si to ohlídat, já se také moc těším, dlouho jsem je neviděla, a vlastně ani nečetla … nepřijde mi, že je to kniha jen pro děti …. taky jsem si sem vysadila avatar, abych porovnala. Tvůj je skvostný a neva, že není vlastnoruční, ten můj ostatně také ne :o)
hatifnatPred chvili jsem to slovo cetl prvne v zivote. Na diskusnim klubu na lopuchu se, kam jsem nahledl, vetrel uzivatel tohoto jmena. V tu chvili me napadlo se podivat, jestli neni neco noveho zajimaveho na tomto blogu… Je vsechno jenom nahoda???
[8]& no teda& tohle už vypadá jako znamení& ale čeho????? Takových znamení se vyskytne v životě mnoho & někdy je ani nepostřehneš, jak jsou nenápadná, nebo se maskují anebo jim prostě v tu chvíli nevěříš, nevěnuješ jim pozornost a proto někdy člověku ujede vlak, a třeba i ten poslední & a ty to zjistíš až třeba hodně pozdě anebo vůbec ne & tohle co mi píšeš je velmi hezké, zvláštní, vždyť i mně to slovo vyvstalo na mysli ani nevím jak, VŮBEC jsem nad tím nedumala& mám pocit, že všechno v životě má smysl, jen někdy nevíme jaký, ale to nevadí :o). díky. zuzi
… a hele, jeden z těch, kteří své znamení "vyluštil" …http://www.novinky.cz/koktejl/britovi-se-zdalo-telefonni-cislo–jeho-majitelku-si-pak-vzal_113068_mkb5j.html
[8] Proti slovu “vetrel” se durazne ohrazuji, na Lopuchu se pohybuju uz 2 a pul roku (i kdyz pokud zmineny klub byla Krabice, tak tam jsem doted pouze cetla, to je pravda). Ale do znameni vam nechci kecat… 🙂
[11].. To jsi byla na Lopuchu ty?! To je teda vážně legrační :o))))) … ono to “tamto” nemusí být žádné zvláštní znamení, jen náhodný střet, takovej šleh, co nezanechá stopu, jen tu jednu konkrétní a pak už dost …
Jj, to jsem byla ja, pokud vim, tak jsem na ceskym internetu s timhle nickem jedina (aspon jsem zatim zadnyho jinyho hatifnata nikde nepotkala) 🙂
No, to je vážně legračníA jak jsi se sem vlastně dostala ty? Vyhledávačem nebo náhodou z bloguje.cz?
Parkrat jsem na Tvuj blog zavitala uz driv, tentokrat jsem prisla z titulky bloguje, protoze to neslo, nepodivat se, co se pod timhle nazvem skryva… (Knizky o muminech mam moc rada, takze bych se nejspis podivala i jen kvuli tomu, ale koho by nezajimal clanek s jeho vlastni prezdivkou v nazvu. Navic s podtitulem “tajemni navstevnici”… rikala jsem si, jestli jsem treba nekde neco neprovedla 🙂 Nejsem pravidelny navstevnik, ale obcas si tu neco prectu.
… tak to jsem ráda, že tě poznávám, myslela jsem si, že jsi sem zabloudila z nějakého vyhledávače hatifnatů, mám vždycky radost, když se mi znenadání ozve nějaký neznámý host, a teď dokonce hatifnat!!!