USA

1.

Dcera žije v Rakousku, vdala se tam. Letos, hned po Novém roce, její manžel poprvé vyrazil pracovně za hranice Evropy, do USA, do Pittsburgu. Pracuje jako špičkový montér firmy, která na zakázku vyrábí automaty na ledacos. Co zákazník potřebuje. Vyrobí třeba jen 3 velké mašiny za rok. Vložíš materíál a vyjede ti třeba bota??? No, bota, to určitě ne, spíš nějaký strojírenský dílec … Pumi (jeho přezdívka) podle výkresu sestaví v dílně ze součástí stroj, vyzkouší, pak ho zase rozloží a vyexpedují ho za hranice. Stroj i Pumiho. A on zase dělá to co doma. Složí a zprovozní. Někdy to trvá delší dobu. Jako nyní.

Jeho firma nabídla dceři zaplatit cestu, aby se za ním mohla podívat. Protože je občankou České republiky, musela zažádat o vízum, ale dostala ho bez problémů.

Nikdy neletěla letadlem, bála se, kam to jde, jezdí autem. Loni se třeba sebrala a odjela sama do Jugoslávie k moři s kolem v autě. Byla to její nejkrásnější dovolená. Říkala. V tom jsme stejné. Jsme rády samí. Prostě si to užíváme. Chtěli bychom spolu jít někdy cestou do Compostelly. Ale nevím nevím … jestli se nám to podaří, je to spíš jen takový zbožný sen, – já bych tam šla ostatně ráda s kýmkoli, nejraději ale s nějakým mužem, aby mě ochraňoval. Zatím o žádném nevím, kdo by to se mnou absolvoval, ale to všechno se může změnit jedním dnem. Nebo taky nikdy. Život je nevyzpytatelný. Na obě strany…

Před pár dny mi Zorka poslala několik fotek. Jednu jsem už zveřejnila. Je to ta legrační žába. Nyní sem vložím fotky z Chicaga. To byla jejich první zastávka na společné třítýdenní dovolené. Psala, že jí nejvíc ohromila rozloha města – 200 km z jednoho konce na druhý, jestli jsem to správně pochopila. To je i pro mne nepředstavitelné. Je to tam vůbec prý všechno jiné, ale na písemné postřehy si udělá čas příště. Tak dnes jen fotky. Bez komentáře, protože kromě lokace Chicago blíže nevím. Na jedné jsou Zorka a Pumi. Zřejmě se jedná o odraz na té lesklé stříbrné bobuli…. Zuzi

Nyní jsou Los Angeles a pak vyráží autem do San Francisca.