a snědla už jednoho velikonočního zajíčkaZačalo to už ve čtvrtek. Pánská návštěva ohlášená tři hodiny předem mě vyprovokovala k neobvyklé aktivitě. Přestala jsem se potuloval bezcílně domem a bloumat u počítače a chopila se hadru a prachovky. V pátek odpoledne jsem doma také nezahálela a dnes… dnes jsem snad udělala rekord. Kromě běžných domácích prací jednoduchého krátkodobého charakteru, jsem se vrhla i na to, do čeho se mi vůbec nechtělo. Ale byla to jediná možnost. Za týden už budu mít zase ve vší slušnosti nožky nahoře … termín plánované operace se blíží. A tak nebylo zbytí. V zaměstnání jsem umyla 7 oken a sundala a vyprala a pověsila záclony a zametla a znovu vytřela. Máme sice uklízečku, ale prostě to spěchalo … Hmmm, ještě mě to čeká někdy v baráčku … Také jsem se odhodlala odnést domů dvě zmršené pokojovky a přesadit je. Zkusit je zachránit. Tu první, krásnou, povislou, se spoustou šlahounů jsem přelila a už 3 týdny pozoruji postupný úhyn. Ne a ne se ten proces zvrátit. A tu druhou, bobkovišeň neboli bobkový list, něco napadlo. Něco, co není vidět a také to jde ke konci. Lupeny jsou nějaké lesklé jakoby potažené cukrovým povlakem. Prostě dnes jsem usoudila, že okamžitý zásah je nezbytný. Koupila jsem zeminu, nastrouhala polystyrén, přinesla si z přístřešku kyblík labáku a namíchala stejnorodou směs. Do kádě jsem nalila Jar a vyrobila pěkně napěněný roztok a šla do toho. Šlahouny nemilosrdně ostříhala, očistila a zkrátila kořeny a přesadila do nové hlíny. Bobkovišeň jsem před přesazením zbavila napadených listů a celou jsem ji na 5 minut ponořila do toho Jaru. Poté osprchovala. Tak uvidíme, jestli ta ozdravná kůra bude co platná.
No a zítra mě čeká to nejhorší … duševní práce. Musím napsat scénář jedné akce a zařídit a projednat s aktéry. Jo, raději bych umyla doma ty okna. Někdy mám období, kdy mě vymejšlení nebaví. Ale ono se to spraví. Prostě musí. A to je dnes vše, city nechám na jindy :o). zuzi
Ještě sem možná večer vložím reportáž z USA. Dcera poslala první fotky a dojmy. Jestli neusnu.
Bře 242007
Teda Zuzi,nejsi pilná tak nějak nad normál? Mě se to moc nelíbí, nepřeháněj to, práce Ti neuteče! A k tomu velikonočnímu zajíčku…chutnal také tak hnusně, jak vypadal?
depresivní senIv, celou noc mě bolel žaludek a dokonce jsem měla varovný sen se znamením. Promeškala jsem v podzemí hradu kvůli opulentní svačince odchod skřítka Františka, který mě odváděl od ostatních účastníků zájezdu, kteří v lese pod hradem kupčili se starožitným nábytkem v hrobě s oživlým přízrakem – mrtvolou. Sen se mi vybavuje i dozadu. Zajíc byl dobrý, protože sladký, ale těsto bylo těžké a hutné jako kámen. Asi že mi nesedl … dnes hladovka.