…
V noci na dnešek jsem spala dvě hodiny. Myslím, že bych si měla jít lehnout, tak jen krátce … A. přijel kolem jedenácté večer. Nechtěl nic, jen si umyl ruce a natáhli jsme se k kuchyni na kanape. Nohy si položili na společnou taburetku a dívali se dlouho na dvojku a tulili se a občas si něco řekli. Nepociťovali jsme potřebu si dlouze vyprávět přestože jsme se viděli naposledy před více jak rokem. Bože, jak může být tak obyčejná všední činnost, kterou dělají někteří lidé každodenně, pro mě tak vzácná a vlastně … i pro něho. Říkal, jaká je škoda, že nebydlím jako on v P. , že by se mnou rád zašel do kina nebo na večeři. Jen tak … Já ale taky… Spali jsme dvě hodiny. Ve čtyři musel vstávat, pokračoval do Brna. Kdovíkdy se zase uvidíme, možná už nikdy… Zuzi
Never for never……