přízrak má jméno Valentýn
Zuzi v ohrožení
Myslela jsem si, že svatý Valentýn už mě nemůže ničím ohrozit, protože růžové peřinky s kanýrkama a červená srdíčka s nápisem LOVE ustupují neuspořádaně barevných vejcím a čokoládovým zajícům, ale dnes jsem se přesvědčila, že jsem úplně v pytli a pravděpodobně ve stálém nebezpečí ohrožení… Šla jsem kolem květinářství a před sklo vidím pestrobarevné sáčky plné lákavých semen a sazenic. Až jsem to spatřila … jako hypnotizována kráčím dovnitř a ukazuji prstem na pytlík: Ten chci. Platím, odcházím, a v ruce svírám pytlík s pučícím oddenkem květiny našich babiček – srdíčkem …. Znáte to také Dicentra – srdcovka. Teď jen, aby to nezašlo, abych to zasadila ve správný čas! Zezadu totiž stojí napsáno: Vysazujeme jakmile to počasí dovolí. No, tomu se říká alibismus! Už i pěstitelé! Lépe bych to nevymyslela. Zdá se, že dnes už nikdo nechce za nic zodpovídat… Zuzi.
Zuzi, hlavně dej vědět, jak to dopadlo. To letošní počasí si dělá, co chce.
Ano, věřím že uspěji a zvolím ten správný časbudu to dokumentovat a počítat srdíčka!
Ojoj,se omlouvám, ale to by mi nesmělo přes práh. Já raději bylinky (ty voní taky hezky) a když už květy, tak na kaktusu :-).
Mamko,tak se mi zdá, že nejsi romantická. Zamiluj se, nejlíp bláznivě, a zavoní ti i jiné květiny. :o)
Zuzi,romantická jsem víc než je zdrávo :-), ale jsou kýče, který ve mě vyvolávaj alergický reakce. A tohle je jeden z nich, bohužel.
Dík za radu, ale ve svým věku už nehodlám nikomu dělat blbce :-). K romantismu nemusíš mít nutně partnera… nám voní nejvíc letní polní květy :-(.
Ireno,prosím tě, já v tom mám zmatky, věřím že jsem si tě nespletla s Helenou, nechce se mi tě oslovovat mamkotaťko, když tak pardon :o. Tak to jsi na tom líp než já, už jsi asi trochu \”dospělá\” a omlácená, ale ještě nejsi otupělá a jsi romantická! To já ještě pořád blbnu a pak brečím a kytky mám ráda přírodní a vyšlechtěné, ale pěstovat je moc neumím :o)
Ne, nepleteš se…U mě každá kytka chcípne… protože nemám čas si snima povídat. A když už, tak jenom “No jó, já vím, že máš žízeň…”. Navíc nejsem ani favoritka řezaných květin… ať si rostou pro potěšení všech a ne pro sobeckou radost jednotlivce. Ale jako dárek, proč ne? Jo, mám to srovnaný v makovici, ale nevím k čemu mi to vlastně je dobré :-).
Zuzi, ty mě fakt dostáváš! Čtu si tvý starý příspěvky, abych se o tobě dozvěděla víc – píšeš opravdu dobře a zajímavě.Moc mě to baví a stále narážím na věci, které mám podobně. Ale tahle srdcovka mě dostala na kolena! Moje zamilovaná, spojená s mojí úžasnou babičkou. Tobě to asi bude jedno, ale já ti to musím napsat. Je pro mě tak příjemné mít kontakt s někým mně tak podobným, i když jen přes počítač a i když vlastně jen jednostraně. Děkuju ti, že to píšeš a já z toho můžu mít radost. Mimochodem – dnes jsme byly s dcerami na výletě v Dřízně a bylo to krásné.
Alčo,díky, že si ty věci nenecháváš pro sebe a napíšeš je. Takhle by spousta myšlenek, pocitů a asociací zůstala v člověku a byla zapomenuta a nakonec s ním odešla, alespoň takhle a na chvíli.. jak tak přemýšlím, dumám a nevím co ve zkratce odpovědět; napíšu něco o sobě a vztazích. Teď ne na tyhle věci nedovedu soustředit a nechci psát jen abych něco odpověděla. Až budu sama doma a myšlenky volnější. Jsem ráda, že jste vyrazily do Dřízny. Až přijede dcera, chtěla bych jim některá navštívená místa také ukázat. zuzi