Cesta vlakem

…

Dnes jsem jeli, červený medvídek a já, vlakem do Havlíčkova Brodu a měli jsme tak trochu strach. Jela jsem na vyšetření. Trať vede lesy a loukami podél vodních toků a rybníků. Nečtu si, vždycky se dívám z okna. Cestou se nám porouchala lokomotiva a nabrali jsme 20 minut zpoždění. Překvapil mě přístup průvodčího. Operativně řešil přípoje všech cestujících a telefonoval s centrálou. Do Brodu jsme dojeli ještě vlakem, dále do Jihlavy se pokračovalo autobusem. Já ostatně také, i když jen do města. Za 9 Kč jsem se svezla až na náměstí, a pak už to byl jen kousek…

V některých nóbl soukromých zařízeních se pouští do čekárny hudba regionálních rádií. Zde rádio Vysočina. Dnes na sv. Valentýna se hrály samé romantické písně a já byla na ně naladěna. Dobře mi udělala skladba starých Take That, nevím jak se jmenuje, ale mám v hlavě klip – hoši se tam nechávají smáčet deštěm … Dostala jsem se brzy na řadu, a během pětiminutového snímkování jsme se sestřičkou navázaly úzký kontakt a dozvěděla jsem se, ani nevím jak, že muži jsou bestie už když se narodí … asi byla na toho Valentýna také nějak naladěna. Musím říct, že mě rázem přivedla na úplně jiné myšlenky a přestala jsem si dělat starosti s výsledky vyšetření. Začala jsem myslet na ty …. milé bestie a otevřela si v čekárně nějaký ženský časopis. Dozvěděla jsem se, že Yveta Bartošová se stáhla do ústraní, protože čeká miminko. Ta informace mě ohromila – co se toho semele a o tomhle nevím… A pak už jsem šla na řadu a dozvěděla jsem se, že jsem čistá. To se hned odvalí ze srdce velký balvan a člověk by vzlétl, kdyby na to měl … jako když se odhodí přítěž z balónu. Pomalu jsem šla zpět na nádraží a občas si něco vyfotila. V hale jsem si šla dát kafe do nádražky a požádala jsem paní prodavačku, zda mohu fotit, že je to můj koníček fotit nádražky. Napadlo mě to v tu chvíli…, ale s tím jsem se nepochlubila. Hrála jsem si na ostřílenou fotografku. Ale těm fotkám a tomu námětu věnuji samostatný text, není to jen tak obyčejné téma. :o).

A ještě malá svodka: * dostala jsem včera přidáno na platě 3x více než jsem čekala :o), to potěší…* dcera také něco dostala – vízum do USA, letí koncem března.* nedostala jsem ani jednu Valentýnku – ne že bych tedy nějakou očekávala, ale zázraky se někdy stávají! * dnes bylo 10° nad nulou a já jsem se odhodlala sesbírat poslední zatvrzelé ořechy, které popadaly při nedávném legendárním vichru, bylo jich požehnaně. Jsou tak malé a škaredé, že je bez rozpaků spálím je v kotli. * dnešní cestou vlakem jsem pozorovala zajímavou věc – přeždímané padlé jednotlivé stromy v lese, vyhlížely stejně jako ta moje borovice, jejíž fotku jsem zde nedávno zveřejnila – vypadá to na nějaké záhadné lokální víry či co … * vysadila jsem si na zahradu talovín, krásnou trvalku kvetoucí zářivě žlutými květy – kvete ještě před sněženkou, talovín jsem koupila v pondělí v zahradnictví. * Zuzi