Umejt a spát, Zuzi&

…

Tak, zavíráme krám. Syn odjel kolem 18. h. na internát, tentokrát se to podařilo hned napoprvé, ale zapomněl si doma dovolenkový list, jednu učebnici a potvrzení od lékaře potřebné k omluvě na tělocvik do konce roku. Po tom prokopnutí skleněné výplně dveří má jisté, mně neznámé, následky. Zařizoval si to sám.

Nastal klid a já jsem se dala do malování. Zítra jedeme na pracovní poradu spojenou s oslavou 50. narozenin, tak se budeme mít asi dobře. Malovala jsem gratulaci. A pak ještě jedno dílko – osobní kolo štěstí pro Sunfreedoma, vyklikal si ho u mne. Nebyl sice 11111 návštěvník, ale přihlásil se, že byl nejblíže. Tak výhru dostane on. Dnes jsem plánovala dopsat text o štěstí, ale jsem unavená a chce se mi spát. A to se ještě musím vrhnout na nádobí. A tak já jdu. Dobrou noc. Zuzi

Uspávanka

Slunce je klubko zlatých nití pro bílé kotě na hraní. Na obzoru ho vždycky chytí kouzelná paní do dlaní. Tam někde má ta krásná paní maličkou zlatou komůrku, v ní od soumraku do svítání navléká hvězdy na šňůrku. Měsíc se ale tiše směje, své ostré zoubky vycení, překousne šňůru, rozsype je po obloze jak koření. A noc má rázem zvláštní vůni, ostružinově hebkou chuť. Ochutnej, a pak honem usni a do rána se neprobuď.

Yenn