Měla jsem chuť na úplně něco jiného&

…

O víkendu jsem v sobotu odpoledne konečně zamířila až skoro na druhý konec městečka, kde poblíž železničního nádraží stojí sice opuštěná, ale opravená budova v historizujícím slohu.

Loni v zimě jsem doprovázela Brňáky na vlak, a protože jsme měli dost času – nespěchali jsme si, tak jsme sledovali co kde a jak. Šli jsme podél této budovy a Zdenka objevila busty vlastenců v nikách na fasádě. Celý život chodím kolem a nenapadlo mě to co jí. Zastavit se a odkrýt jejich identitu. Vlastenců je 6 a myslím, že u pěti se nám jejich totožnost povedlo odhalit. I když někdy jsme hádali ne podle rysů, ale podle čepice, oblečení, kníru nebo pásky přes oko!… ale co s tím posledním…? Další pokus jsme provedli s Třebováky o pár týdnů později. No a zase nám ten jeden nevyšel, i když! … horký tip jsme tentokrát měli. Ale nebudu vám naše domněnky prozrazovat, nechám vás hádat . Chtěla jsem už dnes, ale ve složce stažených fotek jsem objevila jen pět osobností a foťák jsem si zapomněla v práci, no a kromě toho, že se mi tam už vůbec nechce (mám to sice jen pár kroků, ale prožila jsem tam dnes 12 hodin…) nejsem si jista jestli jsem na jednoho úplně nezapomněla. Tak zítra … Nabízím vám zatím celkový pohled na budovu. Mám záběry dva. Na jednom se mi objevil místní občan jedoucí na kole. Když jsem mačkala spoušť volal na mě…. – Doufám, že tam nebudu…. a já na něho – Už jste tam. Nevím jak se jmenuje, ale znám jeho přezdívku. Odedávna se mu říká mamák, protože se držel celý život mámy za sukně. Mladý starý, svobodný ženatý, stále u maminky. Teď žije sám. Druhá manželka od něho nedávno odešla, přestože už se mámy za sukně nedrží. Je totiž po smrti….

Dnes jsem prožila obyčejný den, od šesti do šesti v práci a pidlala jsem se s nenáročnou prací, taková oddychovka s vypnutým mozkem. Zítra mě čeká už něco kreativnějšího. Jediným zpestřením byl oběd s kolegyní a našimi syny. Jako obvykle ve čtvrtek jsem si pochutnávala na zapečené brokolici s Hermelínem. Syn klasika – smažený sýr. Po obědě jsem pohovořila se stálým návštěvníkem Jardou, basákem skupiny Saywhy. Obvyklá témata OSA, hudba, skupiny a kde budou hrát. Hlavně v létě… A jinak zase drobná práce a práce. Navečer jsem se trochu proběhla po bloguje a u Trendspootera přečetla pár dobrých doporučení a zastyděla se, jak to celý týden vedu a pak domů. Hurá, v kotli žhavé uhlí, tak jen přisypat a pak jsem tak lavírovala různě od něčeho k něčemu, ale nic důležitého jsem nevykonala. Jsem trochu unavená a bolí mne oči. Podařilo se mi ale ještě u Toska drobným úskokem získat prémii za 7777 návštěvu, copak asi dostanu ??? prý to bude věcné … hmmm, když jsem narazila na 7776, otevřela jsem si jeho blog kromě v Mozille ještě i rychle v IE. A bylo TO! Ale teď už dobrou noc… Zuzi

***

Když tiše zamykáme víčka,
klíč ukryjeme pod dekou,
světlo, stočené do klubíčka,
vydá se na pouť dalekou.

Koulí se, koulí, nocí k tomu,
koho má ve snu pohladit,
zustává jen po střechách domů
za ním tenoučká zlatá nit.

Potkavá cestou za komíny
kočky černé i mouraté,
jak proplétá se mezi stíny,
co křičí hlasem meluzíny,
hlasem, v němž zpívá Hekate.

Nebesa pláčou vltavíny
a měsíc s tváří Zubaté
probíra své i cizí viny
jak srpky nehtů plné špíny
jednou, podruhé, popáté…

Uspávanka V (Yenn)