:o)
Stará obehraná písnička … i já jsem o svátcích nabrala a když budu k sobě upřímná a nebudu brát na sebe žádné ohledy, přiznávám, že bych na sebe měla jít s větší razancí než je u mě obvyklé. Dost bylo pozitivních hesel: Nejdůležitější je mít se rád – Být na sebe vlídný (to je moje oblíbená perlička) – Nezáleží na tom jak vypadáš, ale jaký jsi uvnitř …. Zvláště to poslední je pěkná hloupost… záleží I na tom jak člověk vypadá, protože když vypadá dobře, také se dobře cítí a nemusí nosit nějaké pytle, ale naopak třeba přiléhavé halenky a to mě baví :o) tedy – nejen to :o). A pak se člověk cítí pozitivně a VYZAŘUJE. A to přináší mnohé radosti… tak zpět, o tomhle jsem psát nechtěla…
Chtěla jsem se popsat jak hubnu. Každý člověk by snad mohl obětovat nějaký čas svému sebepoznání. Co mu vyhovuje, na co má buňky, čemu by se mohl dlouhodobě s úspěchem věnovat. Co umí lépe než jiní. Prostě, co platí dobře pro jednoho, to druhého vůbec neoslovuje. A tak je to i s hubnutím. Měla jsem v pátek v ruce pravděpodobně nový knižní hit: Rychlodiety od Dáji Mrázové.
Dajána, Dajáána do knihy nastřádala všechno nebo skoro všechno co se v této oblasti zaručených zázračných diet objevilo v posledních X letech po různých ženských časopisech. Fuj … takhle já hubnout nedovedu. Nemám tu disciplinu. Jsem vděčný jedlík, který si pochutná na čemkoli, ale jakmile dostanu rozpis, nejsem schopna ho striktně dodržovat. Jsem na to lajdák a pozoruji, že mám vždy chuť na úplně něco jiného než mám podle lejstra pozřít. Nejsem ukázněná. Možná ale proto, že vyhovuji své chuti, jsem neměla nikdy problémy se žaludkem a souvisejícími orgány :o)… Třeba tento týden byly v naší hospůdce, kam chodíme na obědy, zvěřinové hody, a tomu těžko odolat. Ale v té době už jsem začala zase pravidelně cvičit a hubnout. Takže jsem si ten oběd dala, ale nesnídala jsem a k večeři zbaštila velký zeleninový salát (ledový salát, rajčata, okurka, vajíčka, olivový olej, citrón, sůl, pepř, oregano). Dnes ráno jsem se zvážila a 1,5 kg dole. Pro mě ta nejnovější metoda : jíst stále a málo není. Já musím nejíst. A ještě je pro mne důležité hubnutí nebrat vážně a přísně. Udělat si z toho hru. Tak uvidíme …
nejíst nejde. člověk po měsíci-dvou začne jíst stejně jak kdysi, ale váha vyleze ještě víc nad.
ale je fajné když ženské vyzařujou, sluší jim to.
Hele, brtník, nekaž mně morálku … !!!! :o)