???
Tajemství a příjemná překvapení mám ráda. Mám s nimi své zkušenosti. Nejen tady, i ve skutečném životě. Třeba: již dva roky chodí k nám, tam kde pracuji, záhadný návštěvník, který nám zanechává v "předpokoji" na stolku dárky. Někdy jen v i igelitce, jindy zabalené v ozdobném papíru. Nejsou to bonboniéry nebo šperky, jsou to knihy. Nové krásné drahé naučné knihy – nedotčené kvalitní tituly. Už jsme několikrát anonymnímu dárci děkovali v místních novinách, a je to stále stejné. Tajemný host nepolevuje a stále nás obdarovává. Má pravděpodobně zvláštní štěstí stát se na chvíli neviditelným … nikdy jsme ho totiž dosud nezastihli, i když – jednou možná jsme někoho shlédli, jak se tam … motá. Byl to úplně neznámý, trochu nemotorný a rozpačitý mladík a svůj důvod přítomnosti nám sdělil. Tak nevím …
I zde na bloguje se člověk může setkat s tajemnými návštěvníky. Dlouho jsem nevěděla, kdo ke mně chodí na návštěvu, nezajímalo mě to, potřebovala jsem se …z něčeho vypsat – až jednou jsem si vložila na stránku kód. A tak vím, že někdy přichází i tajemní návštěvníci, kteří nepoznáni přečtou v několika dnech celý můj blog. Loni těsně před koncem roku mi jeden z nich předal i svůj vzkaz. Byl hodně vulgární a protože byl u starého článku, zobrazil se jen jako mezera. Vymazala jsem ho. Včera odpoledne jsem poprvé zaznamenala návštěvníka z mého města … syn to nebyl… je to zvláštní pocit vědět, že někdo kdo mě asi poznal si přečetl i velmi osobní věci které zde uvádím. Není to příjemné. Nicméně s tím jsem mohla počítat. Blog je veřejný. A píšu sem za sebe, tak píšu svoje příběhy. A dříve nebo později …
Dnes se stala ale další zvláštní věc.
Vůbec se v tom neorientuji – TOP poslední dobou hodně zlobí a operativně neznázorňuje. Vlastně mi mnohdy návštěvy zobrazí až ráno druhý den. Proto nyní nevím, kdo dnes,v průběhu 5 hodin zřejmě v jednom tahu přečetl celý můj deník. A i když mám tajemné návštěvy ráda, z téhle jsem hodně rozpačitá, vím že tentokrát to Aštar nebyl … … Zuzi
A tak uvažuji opět o možnosti TOP odstranit a být v nevědomí, jenomže …. tím že odstarním TOP tak TEN SAMOTNÝ FAKT, TA SKUTEČNOST nezmizí, jen já budu ve sladkém … neklidu
Máš pravdu..poslední dobou Top zlobí.Ukazuje, neukazuje, načítá, nenačítá. Prohlížím si, kdo a odkud mne čte. Ne ani tak proto, zda zabloudil někdo od nás, jako spíš proto, že mne zajímá, KOHO to zajímá.-)))Tajemní návštěvníci mohou být milí. Vulgární mažu.Ihned.
Lorrain,to jo, mám je taky ráda, návštěvníky tajemné, ale od té doby co se do mě ten jistý “obul”, tak mám divnej pocit …
Tajemno a …… a určítá – podtrhuji URČITÁ – anonymita je to, co mnohé k psaní weblogu přitahuje. To nepatrné riziko, že mne někdo pozná. A na druhou stranu … jdu po náměstí, proti mně mladá maminka se dvěma holčičkami. Je to ta blogerka z mého města, jejíž deník čtu? Představuji si ji takto či jinak … Neopovažuji se nikomu radit, ale – já TOP neodstraním.
fajný xichtík v záhlaví 🙂
a že tvůj bložík někoho zaujal a celý ho přečet? tak asi píšeš dobře.
hlupáky maž, na ulici se s nima člověk taky nezdraví.
byla jsem z toho taková nesvá, jsem jako každý zde taková maličká exhibicionistka pohybující se na hraně a stále zvažující co ještě jo a co už ne … a tak je mi už líp, pustím ty představy z hlavy a TOP nechám a ještě jednou díky, necítím se tak sama :o))))) ten xichtík je moc milej, jsem ráda že se líbil … :o)
třeba k tobě dneska promluví!!! Jako ten tajný netajný 🙂
S čím jednou přijdu na net, to přestává být soukromé. Díky archivům vyhledávačů prakticky forever. A nepomůžou ani přezdívky nebo anonymní maily, každý zkušenější googler/analytik si umí dát dvě a dvě dohromady. No a co? Když není se za co stydět a umíš se povznést nad blby, o nic zásadního přece nejde. T.