Pro 312006
 

Právě jsem dočetla

onegin byl rusak

Právě jsem  dočetla knihu Ireny Douskové Oněgin byl Rusák (Brno, Druhé město, 2006)

Nebaví mně totiž Silvestr na dvojce, jeho pojetí ani seriál Morčátkovi a nezaujala mě ještě žádná hudba.

Subjektivní dojmy: Pohřební kapela mi přišla epigonská, reagující na boom balkánských lidových hudebníků, no prostě taková řachanda bez srdce. Pak skupina z Broumova, nelíbila hudba a nesnáším když se hned začnou účelově klepat jako epileptici a vyskakovat jak šílený, u někoho mi to přijde adekvátní, ale tihle mi kdovíproč připomínají spíše komerční Tokio Hotel. Teď slyším taneční latinu, na to nemám dnes náladu. Včera byl výborný sestřih Nocí s Andělem, dnes se mi Silvestr na dvojce po mnoha letech nelíbí, ale ještě není konec a neházím flintu do žita… a poslouchám přes dvoje otevřené dveře co se tam děje.

Chvíli jsem si u televize četla, ale knihu jsem před chvílí dočetla, tak něco o ní… je to vlastně volné pokračování knihy kterou známe spíše z divadla – Hrdý Budžes. Hrdinka dospěla v intošku, studuje na gymnáziu  a zaujatě popisuje svou existence ve škole, doma, mezi intelektuálními kamarády a všude jinde. Musím se přiznat – Budžese jsem nečetla a k tomuto typu humoru jsem přistupovala tak lehce s obavami, moc jsem nevěřila, že by mě text mohla … uchvátit, myslela jsem si, že kniha bude plná socialistických reálií a bude si z nich dělat účelově srandu. Ale kniha mě mile zaujala hned od první strany, je to sice krásně humorné, ale současně i hluboce psychologické… vždyť já se v tom textu poznávám a splývám s hrdinkou a jak mám ve zvyku, všechno si podvědomě vizualizuji. Neuvěřitelné postřehy, vracím se do let svého mládí a vnímám zpětně svoje pocity… střet se socialistickou skutečností není zde v prvním plánu, spíš tak mimoděk, proto není tento aspekt rušivý. Kniha je soudržná a pro mne nemá slabá místa.

Nějaké ukázky… vybrala jsem hrdinčinu báseň, pasuje k tomuto období  … a tak trochu i ke mně  :o(

 

 Ptáš se mě taky jak se mám

Jak se má člověk když je sám?

Novýho nic – pes by tu zašel

Mám trochu rýmu trochu kašel

Taky mám milence Ne lásku

Chodíme občas na procházku

když nejsme zrovna v posteli

Co tomu říkáš, příteli?

Je to věc zvyku, lásky ne

ať mi to pánbůh promine

vždyť každej se rád poveselí

A to je všechno to je celý

Píšu to psaní potmě vstoje

Jen měsíc zírá do pokoje

jenom ta luna prokletá –

jak by řek ňákej poeta.

Co vůbec mají básníci

na tomhle blbým měsíci?

Tak končím nevím už jak dál

Je moc príma žes mi psal

(rackové tady v noci křičí)

nechci psát tvoje … nejsem ničí

Nezlob se píšu jako cvok

Tak šťastný vánoce A novej rok!

 

A ještě jedna ukázka… Hrdinka šla s matkou na vánoční mši na Borek a povídá o kázání … vybírám úryvek o ZÁZRAKU:

 

… tak nějak to říkal.   A taky (říkal) o zázraku, o tý neobyčejně obyčejný věci, která se dá snadno přehlídnout a bez který se nedá žít.

 

Zase někdo řekl něco za mne, už to nemusím formulovat a taky bych to tak neuměla, ale vystihuje to mé pocity a pojímání zázraku … zázraku všedního života … vnímáte to také tak? Zuzi

 

 

 Posted by at 21.31

  3 Responses to “Oněgin byl Rusák”

  1. Zuzi,na tuhle knížku se taky chystám. Já viděla Hrdýho Budžese( sice jen záznam div. představení v televizi, ale to se taky počítá)a moc se mi to líbilo. Tak jsem ráda za Tvou recenzi.

  2. Já Hrdýho Budžese i četla, Oněgina se trochu bojim, jestli to bude srovnatelný, nebo ne… Ale časem se chystám.

  3. meduzko. chapu te, znám ty pocity, ale vobec se neboj, VUBEC. zdravi zuzi

Leave a Reply to Iv Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient