Sama v práci

:o(

Moc se mi do práce nechtělo, ale současně už sbírám síly, abych se od Nového roku pochlapila a začala být pilnější. Nějak jsem totiž zlenivěla a moc se mi do ničeho nechce a tak jen tak klofám do všeho možného a né a né pořádně zabrat  … na tohle nejlíp pomáhá, když je člověk zamilovaný … to mám spoustu energie a nic mi není zatěžko, no jde to samo … ale když mám pusto v duši, to je bída … od ničeho k ničemu a elán někam zmizel a všude kam se kouknu spousta nedokončené práce…jojo… ale bude hůř… jednou přijdou časy, kdy člověk ztratí naději a touhu nadobro … nebo ne?? nevím..

Ale snaha se polepšit tu je… včera jsem si na Kudlance dokonce opsala čtyři bojová hesla:  

 ROZHODNOUT SE

ODVAHA

DŮSLEDNOST

VĚŘIT SI

 
A dnes ráno otvírám malý zápisníček Honzy Volfa a na úvod tu na mne zíra:

 … a nebo, že máte něco dělat , ale zrovinka jako na potvoru se vám nechce. NECHCE SE VÁM! (ano je to tu velkým písmem – a mně se velmi nechce…) Tak to vám teda povím, že tenhle pocit taky dobře znám, asi v tom nebudu jen já sám, že ty nepříjemný věci na neurčito odkládám. Trápím se, ale nakonec se stejně překonám. To abych měl pokoj a klid a mohl zase RADOSTNĚ ŽÍT, to pak vždycky líp se mám…

 
Jak je vidno, nejsem v tom sama, a mnoho z nás je rádo, že v tom není samo :o)   ale někteří v tom umějí lépe chodit, a tak já přestanu přemítat a jdu také pracovat. Ale nejdříve vyřídím, to, do čeho se mi nechce vůbec nejvíc. Napsat  kamarádu Jardovi, že s ním na toho horolezeckého Silvestra nepůjdu… Uf …  Zuzi