Víkend s Brňáky

Nemanželská postel a jiné řeči …V sobotu přijeli Brňáci. Měli plné batohy lahůdek, které jsme snědli a zpátky naplnili své batohy vyloupanými ořechy. Připravila jsem jich 7 kg, každé kilo zvlášť v papírovém pytlíku. Dostala jsem 1000,- Kč zálohy. Prodej se bude odehrávat na soukromé podomní bázi a bude odstupňovaný podle sociální potřebnosti občana. Paní architektka ráda zaplatí za domácí ekologické ořechy z Vysočiny i zvýšenou sumu a kamarád, který by jinak přežil vánoce i bez těch ořechů, bude mít slevu. Každá tisícovka navíc dobrá, rozhodla jsem se totiž, že si letos ušetřím na pořádnou poctivou postel, která se jen tak nerozvrzá… Ta, co teď používám, se hodí fakt už jen na to spaní. No a navíc, od té doby, co jsem v rakouském hotýlku v Altmünsteru Hoschek poznala komfort odpočinku na ušlechtilé matraci přikryta nejjemnějším damaškovým povlečením, si říkám, je nejvyšší čas myslet na sebe a udělat si také doma dobře … Probírali jsme tyhle záležitosti samozřejmě také s Brňáky. Ptali se, co budu na jaře na baráčku zase rekonstruovat, a tak jsem se říkala, že barák zatím stojí, tak budu myslet na sebe a pořídím si novou manželskou postel…  A proč manželskou mi říkal B., dyk si rozvedená, tak si kup postel NEMANŽELSKOU. Musela jsem si jít vyměnit prádlo, protože jsem odvykla jeho drsnému situačnímu humoru a neumím včas stáhnout slabiny, aby nedošlo k povolení svěrače a následnému ucvrknutí …. Nepamatuji si všechny fóry, ale dobré taky bylo, když jsme hráli scrable a on umístil slovo úlis. Říkám, co to je – znám slova újeď, liz ale úlis…? Pravil. Co se furt něčemu divíš. Když je někdo úlisný, tak udělá třeba jeden úlis, ne??? Takže jeden úlis je základní jednotka úlisnosti, ne … no nevim, kontrola ve Wordu to nebere …

Ale abych se vrátila k jejich baťohům. Zcela samozřejmě mně dovezli pytel nejjemnějších kokosek.

Stejně jako předtím Třebováci. Mám nálepku. Na podzim v Jindřichově Hradci jsem proslula svým výrokem, že kokosky jsou lepší než sex – to když jsem se rozplývala nad obzvláště velkými a vysokými a zvenku křupavými a vevnitř matlavými místními kokoskami. Byly mi pak podávány jako podpůrná léčba před spaním, protože nás bylo na dovolené 5. Dva manželské páry a já. Kupodivu to fungovalo moc hezky, teda to naše společenství … i když jsem se nedržela s nikým za ruku … Abych nezapomněla. Přivezli mi také čokoládu, kterou jsem ještě neochutnala. Zlatá stuha Orion (snad jsem to nezvorala, obal už je dávno ve smetí …) – hořká čokoláda s mandlemi. Okamžitě jsem poznala, že tato čokoláda bude mojí novou favoritkou!

A jaký byl další program? Vycházka do přírody, jen opatrná, Z. má něco s nohou, nosí kvůli tomu gelové vnitřní stélky za 400,- Kč a moc si je pochvaluje. Dívala jsem, že ten hit už mají také v Hypernově za 139,- tuším. Večer kromě scrabble jsme prohlíželi staré fotky, které máme společné a plánovali další mamutí společenko-sportovní akci s kamarády, jako byl neuvěřitelný týden v Broumovkách začátkem července. Sešlo se nás cca 25 a obsadili jsme celou ubytovnu. Letos se chystáme do Polomených hor, a dostala jsem na starost sehnat optimální ubytovnu nebo penzion s podobnou kapacitou, společenskou místností, kuchyňkou , v blízkosti s hospodou, kde vaří.

No, a to je vše… už odjeli, ale brzy se zase uvidíme. Chystám se totiž do Brna na výstavu Vladimíra Kokolii. Jsem zvědava co předvede, na blogu píše, že má za 14 dní výstavu a musí ještě namalovat 20 obrazů … Tak se ukaž Vláďo … na přelomu roku 2003/2004 měl v Brně výstavu a to tam spal i maloval i vařil, myslela jsem si, že je to dialog umělce s návštěvníkem, no teď přemýšlím, není-li to spíše východisko z nouze než jakási … performance … ale když jsem to říkala Brňákům, tak mi říkali, že Kokolia je taky Brňák a znají se s jeho kamarády a někým z rodiny, prý je Vláďa moc hodnej kluk, a že to takhle nestíhá ví celá republika a prý je to tak pokaždý a ať nejsem úzkoprsá … no, uvidíme …. Zuzi

Jeden z dárků od Brňáků, vlastnoručně  vydlabal B.