a v mojí hlavě je to jak na tom kanapi.
Zítra budu muset strávit více času u klávesnice počítače, za zády mám na červeném kanapi několik kupek lejster, které je potřeba vyřídit, zpracovat. Nemohu již otálet, mám velmi málo času. Dnes jsem se domluvila s lékařem na dni, kdy půjdu pod kudlu . Příští neděli nástup do nemocnice a v pondělí operace. 4-5 dní zůstanu v nemocnici a pak 5-6 týdnů rekonvalescence doma. Mám z toho pěkně staženej zadek a ani nevíte jak tohle úsloví sedí …
Příští týden kromě pracovních povinností ještě předoperační příprava, vyšetření, rozbory a také ještě něco speciálního zatím nespecifikovaného, ááách jo… už ať je to za mnou.
V úterý po pracovní přednášce v Pardubicích jsem zavítala za přítelkyní Markétou do Hradce Králové. Má miminko a rozhodla se využít domácího času k dálkovému studiu. Nadchla jsem se a obě jsme litovaly, že jsme se nedomluvily a nezačaly zase spolu. Před 3 lety jsme totiž celý rok jezdily každý týden na rekvalifikační kurz do Prahy, kde jsme se kultivovaly. A opravdu jsme se zkultivovaly.
Takže na 99 % jdu do toho, a moc se těším. Ovšem musím se připravit na zkoušky, takže, Zuzi, všechny chiméry a představy a touhy stranou, a bude se vzdělávat… no, a je to. A tím je také tak trochu upozaděn můj půlroční virtuální vztah, který nechám ať si dělá co umí, třeba možná zajde i na úbytě… L. staví srub a já se dám do studia. Kde jsem to jen slyšela … nechat věci plynout …
A tohle mi napsal L., když jsem se zmínila o mé nové vášni:
Tak Ty chceš studovat???? Je to krásné. Kdybych nestavěl, tak asi také ještě něco podnikám v této oblasti. No, naposledy jsem studoval hru na harmoniku. Takže proč by ne… Člověk potom získává takovou nějakou novou vnitřní sílu. Dosáhne uspokojení. A i okolí ho více uznává. I když někdy jsi v kolektivu, kde jsou jenom silné a ostré lokty třeba a vzdělání je k ničemu a slušnost je projev slabosti. To se většinou táhne napříč podnikání s … Dále bez komentáře…
Jenn, vím 🙂 – tvoje oblíbené téma …