s Milošem, Zorkou, Emmou a Pumim…
Na tenhle víkend jsme se s Milošem dlouho těšili. Zase po čase pojedeme spolu delší štreku autem a budeme spolu déle než jen dvě noci a den, jak se stalo v poslední době takřka normálem. A navíc se ocitneme v jiném a atraktivnějším prostředí. A budeme s těmi, s kterými je nám dobře; od čtvrtka až do pondělka.
V autě jezdíme spolu rádi. Člověk ocitne rázem v „jiném“ prostředí. Izolovaném, ale intimním a přátelském. Podle toho s kým se tam člověk ocitne, ž.áno.. A navíc se mění neustále vnější kulisy, to je vzrušující. Pozorujeme rádi ubíhající krajinu a oblaka. Neřídím, a tak ty scenérie fotím.
Cestu do Altmünsteru, což byla naše konečná, jsme zdolali za více než 5 hodin. Překvapil nás 25km úsek po zbrusu nové dálnici D3 v jižních Čechách kdesi u Tábora, jinak byla jízda standardní. V Rakousku po dálnici až v poslední fázi cesty, z Lince do Gmundenu, což je město na Altmünster navazující.
Poprvé jsme se zahnízdili v soukromí, což jsme ocenili, ale stejně jsme na tom „svým“ jenom spali a jinak měli společný program s našimi.
V pátek lilo jako z konve a hlídali jsme malou Emmu, měla v ten den zrovna 5. narozeniny, tak nešla do školky, aby si nás užila. K večeru pršet přestalo, a my vyrazili k jezeru Traunsee na lehkou procházku a zmrzlinu. Nejraději máme makovou a Miloš si dal k té doporučené makové ještě dýňovou. Byla mu sympatická, protože si potrpí na zeleninu a ovoce. Ale, jak je vidno, nepřehání to. Občas překvapí nápadem dát si něco hodně nezdravého, aby si žaludek nemyslel, že to tak bude pořád. Že ho bude permanentně rozmazlovat zdravou a výživnou stravou.
Se spaním jsme neotáleli, protože nás v sobotu čekala hlavní akce tohoto výjezdu za hranice všedních dní. Salzburg a výstava Alexe Katze, známého amerického pop-artového malíře v galerii moderního umění na Hoře mnichů. Na tuto výstavu jsme byli Zorkou pozváni, protože na mě na jaře zapomněla, když Katz vystavoval ve Vídni. Chtěli jsme tam původně jet společně. O AK jsem psala na svém knihovnickém blogu, ale přenosem z bloguje.cz se bohužel ztratily obrázky, ale teď je máme nafoceny.
Samozřejmě jsme se v Salzburgu podívali i po architektuře starého města a na Kapucínskou horu, kde v krásné vile obklopené anglickou zahradou bydlel po jistou dobu Stefan Zweig a prožil zde nejkrásnější léta svého pohnutého života. A pak nás čekal ještě nedaleko ležící pozoruhodný Šebestiánský hřbitov (Sebastiansfriedhof).
Druhý den jsme vyrazili podle přání Emmy do lesa na houby a pak jsme program upravili operativně. Celý den jsme strávili v lese, procházeli se v příjemné krajině kolem Klaussee (Klausovo jezero!), poseděli u tradiční lesní hospůdky a tradičního pokrmu horalů, obdivovali lesní kytky, skrytý vodopád jako na Stříbrném jezeře a já zcela nečekaně odhalila pod kořeny stromu rakouskou kešku! Už podruhé za svůj život. Tak jsme ji prolustrovali a podepsali se.
V pondělí jsme zaspali, a tak jsme dali jen krátkou ale velice příjemnou pěší procházku u jezera a odjeli bez žádných zvláštních zážitků domů. Cestou jsme si tipovali útulné pumpy na zastavení a odpočinek. Jednu takovou se znakem papouška jsme objevili a spořádali jsme tam dohromady chlebíčkovou bagetu doplněnou dvěma kapucíny. Kapučíny, samozřejmě. To byla méně vtipná narážka na salzburskou horu.
Tohle je úvodní článek, k jednotlivým zajímavostem se vrátím samostatnými texty. Raději bez termínu.
Dvě noci a jeden den… jako bych to psala já. I to cestování autem je přesné!!! Když jsme jeli s Kapitánem na besedu s Pájou Ostrovankou do Prahy, tak se všichni divili, že jedeme kvůli jedné “obyčejné” hodinové besedě 300 km sem a tam. Jenže těžko se vysvětluje, že přidaná hodnota je pro nás i ta cesta samotná, takže vlastně krásný den! 🙂
Salzburk je pro mě začarované město. Dvakrát jsem tam vyrazila a nikdy nedojela, vždy mi to něco překazilo. Tak snad někdy… mám Rakousko velmi ráda.
Ano, tak to je Báro souznění :)). My máme společné cesty autem moc rádi a milujeme i zastávky na pumpách, přijde nám to normální si užívat i takové maličkosti.
Mám to v Rakousku také ráda. Starousedlíci jsou hodní a slušní. Je tam pořádek a mám pocit že i příroda není tak zasažena jako tady. Těch kytek…. i ve městě. Myslím ty plané. Snad do Salzburgu jednou dorazíš, stojí to za to.