Marek Brodský a Fanis Ainacidis
Dost bylo města a přírody, jde se na výstavu! Firma Muzeum a Galerie Hranice pořádá momentálně dvě výstavy, které bych chtěla vidět. Jedna je ve Staré radnici, druhá v místní odsvěcené synagoze. A je to zadarmo!
První je na řadě Velký sál Staré radnice na náměstí (vchod zboku) a Obrazy Marka Brodského. Vcházím a v rychlosti obhlížím terén. Jiné dveře tu nejsou, tzn. že výstava je nejspíše výběrová, reprezentativní, prodejní. Mám raději širší retrospektivu, která ukáže a odhalí víc, ale nezříkám se ničeho, po umění lačním!
Na první pohled na mne výstava působí formálně. Barvy veselé, výjevy srozumitelné, témata jsou jasná – veselé krchovy. Ostatně tak se jmenovaly i některé předchozí autorovy výstavy, v poslední době dost vystavoval, jak jsem si později ověřila na síti.
Hřbitovy… vlastně krchovy, to zní , žáno tak nějak nevážněji a současně i umělečtěji,… a jejich atributy – hroby, koně, kropice, rakve, hřbitovní vozy, ale také toulavé kočky, někdy i psi. Jednotlivé prvky obrazu jsou kladeny na plátno fragmentálně, pozadí, popředí nebo nějaký příběh s tajemstvím neexistuje. Jsou to jasné a srozumitelné obrázky, hezky barevné, námětem měšťáky malinko šokujícím a současně vzbuzujícím v uživateli dojem že je cool, je-li schopen si něco podobného pověsit v obýváku. Prostě líbivé obrazy v mezích “zákona” pro masovou spotřebu. Není to socialistický realismus, ale působí to moderně a pro běžného spotřebitele umění z maloměsta trochu i provokativně. Jako že je dobrej, když to téma skousne… obrazy na mne vysílají signály a já se snažím je rozklíčovat.
Moc jich tu není… , myslím že pouze dva byly označeny za prodané. Jedním z nich je “červený” obraz dole, ten celé přehlídce dominoval. Přímo proti vstupu visela kolekce tří obrazů odrážejících autorovo působení v rockové kapele Nahoru po schodišti dolů band (zakladatel, bubeník a textař 1983 – 2005).
Červená tečka = prodaný obraz… zeptala jsem se slečny galeristky na cenu. Obraz přišel na výstavu již prodaný, cena neznámá… jinak krchovy za cca 27 tisíc, “schodiště band” o 10 tisíc více. Nemám k tomu žádný logický důvod, ale napadlo mě, že si ten červený krchov chce malíř zatím nechat pro sebe. Je nejpovedenější a možná i nejnovější. Jak jsem se dívala na Brodského poněkud utajený web, od roku 2009 se tam nic nedělo a obrazy spatřené na této výstavě jsou k nahlédnutí v sekci výtvarno. Domnívám se, že jsou tedy staršího data. Brodský obrazy nedatuje, jen signuje a dole uprostřed netradičně uvádí název obrazu. Nahlížela jsem i do webových galerií jeho nedávných výstav, a některé “prodané” visí zde v Hranicích jako by se nechumelilo, a ceny krchovů ponížily o 10 000. Jinak byly dříve ceny obrazů jednotné – 37 000.
Nikoli grupáč, ale skupináč… to je dobře počeštělé. A ještě jsem zaznamenala v jeho 13. komnatě podstatné jméno voser. Také neznám. Ve smyslu hnus nebo vopruz nebo něco nepříjemného a otravného (výklad ze slovníku čeština 2.0).
Dva ze série schodiště band. Obrazy jsou doplněny útržky Brodského textů. Beru je víc než krchovy.
Tolik veselé krchovy a vzhůru do Galerie Synagoga!
Hlavní výstavní síň synagogy a ještě se vystavuje nahoře, na galerii, je to na fotce trochu vidět.
Fanis Ainacidis se narodil v roce 1944 v Řecku. Kvůli občanské válce byl v roce 1948 odsunut do Československa. V letech 1958 až 1962 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Brně. Po jejím dokončení pracoval v několika firmách jako grafik.
Od roku 2007 působí jako grafik na volné noze a zabývá se volnou a užitou grafikou.Navrhl grafiku více než 30 ochranných známek, řadu katalogů a výročních zpráv. Ve své práci je úspěšný. Žije a pracuje v Ostravě.
V Galerii Synagoga autor vystavuje dva grafické cykly – Několik slov a Galantní geometrie. Ve svých grafikách – serigrafiích – uplatňuje racionální geometrické vyjádření skutečnosti ve spojení s úspornou zkratkou. Také si rád hraje a hledá možnosti sdělení v grafice slov, vět a písmen. Nejraději pracuje s kombinací barev černá, žlutá a bílá. To má rád.
A já jsem také ráda. Tato výstava mě obšťastnila a potěšila. Méně někdy znamená více. Fanisovy grafiky, ač působí mnohem formálněji než Brodského obrazy, jsou ve své jednoduchosti duchovnější. Čím více je zde Fanisových serigrafií, tím větší je možnost poznání jeho světa, jeho nápadů, jeho myšlenek. U Brodského toto neplatí.
Tak se pokochejte:
Hermafrodit a Diskrétní zóna z cyklu Galantní geometrie
Cestou po schodech nahoru visel jeden obraz tak trochu slepecký?? Braillovým písmem tam bylo vytlačeno slovo světlo a byl sněhobílý… doufám, že jsem si to zapamatovala dobře. Jedna návštěvnice projevila přání si ho zakoupit a pan Fanis byl tatolik potěšen, že jí přidal další navíc. Ani nebylo poznat, že někde chybí…
Některé z grafik působí malířsky, mohly by to být oleje, třeba Hermafrodit nebo Diskrétní zóna, jiné mi připomínají barvami, tvary a jejich vztahem průkopníka malování počítačem – Zdeňka Sýkoru. Ale je to jen vnější podoba, v několika obrazech se střetli a pak šel zase každý svojí cestou…
Ještě jsem chtěla dodat, že Fanisovy grafiky stojí cca 2000,- Kč, otisků mezi 3-5 ks.
A teď se půjdeme podívat na galerii, na grafiky z cyklu Několik slov.
Ukázka z katalogu – galerie Magma – Ostrava
Dnes před chvílí jsem také viděl krásný obrazl. Opravdu krásný.
Na můj dotaz, zda ho maloval nějaký avantgardní umělec či nezkažené dítě jsem dostal odpověď, že prý pes…
Ano, obrazy tvoří i sloni, opice, psi, kočky, slepice … záleží jen na Vás co uznáte za krásné a kolik za to jste ochoten zaplatit. Já mám doma stěny holé, protože to mám tak ráda.
Krchovy jsou dobré,líbí se mi.
Znám je už z 13. komnaty Marka Brodského,ale naživo jsem je neviděl.
No,tento týden bych měl na periodickou prohlídku k doktorce,co má ordinaci v H. u náměstí,tak to vezmu jedním vrzem.
Z ordinace rovnou na krchov:-)
Dobře uděláš, že podpoříš umění v Hranicích. je trochu podezřelé, že se neplatí vstupné, ale na druhou stranu je to výborná věc. V synagoze je už jiná výstava Igor Minárik.
Nějaký takový krchůvek by se jistě hodil do skutečské rozlůčkové kaple. Asi by to chtělo i větší formát. Mohl by trochu odlehčovat atmosféru obřadů a zlepšit pracovní prostředí. Zkus pohovořit se starostou a s autorem Markem B.
Jojo, do kanclu by se hodilo, ale iniciativa by měla přijít od samotného umělce. Do všech pohřebních služeb by mohl poslat nabídkový katalog. Však všichni dodavatelé pohřebnického materiálu to tak dělají
Katalog bych nazval “Hledej šmudlo”
https://www.youtube.com/watch?v=PyIT1EO8bKM
Se nedivím,že je Marek po takovém zážitku traumatizovaný a dal se na krchovy:-)
Takový zážitek s člověkem zamává … a z mourka se stane milovník krchovů… dlouho jsem neslyšela mourku.. a večer jsem přepínala a chvíli jsem se dívala na Četníky… tam zase žena podobných mravů používala slovo kocúrik – kocourek. To se musí vyzkoušet zda to funguje i v běžném životě… mourek, kocourek a možná ještě medvídek…