Říj 192016
 
IMG_0298

zatím bez fotek

 

Po delší době usedám odhodlaně ke stroji s předsevzetím pravidelně sem sedat a psát na blog každý den. Odhodlání je veliké. Ale… odhodlávám se každý den a pak stejně ten čas prohospodařím jinak. Vynalézám si jiné akce a přitom by bylo stále o čem psát! Ten ztracený čas už těžko dohoním…

Prázdniny u mne začaly v srpnu. Zkraje měsíce přijela za námi na letiště v Hranicích na Moravě Zorka s Emmou na „předávku“ a pár dnů s námi pobyla. Stačilo to, aby si ještě poslední noc před svým odjezdem užila přívalového deště a vytopeného stanu. Zorka odjela domů a my pokračovali v letištní rekreaci. Miláček lítal, my se koupaly, toulaly po okolí, zavítali na svatý HOSTÝN a vrcholem moravského týdne se stala společná návštěva Lipníku nad Bečvou. Důkladně jsme prozkoumali město, jeho pamětihodnosti i skrytá zákoutí a bonusem byla výstava kovových soch po celém městě rozesetých. Jak máme ve zvyku, umění jsme kolektivně probrali, sochy zhodnotili a snažili jsme se dobrat jejich smyslu ve spojení se svým názvem. Lipník nás fakt zaujal..

Počasí na lítání nebylo, tak jsme se to po neděli zabalili, vrátili se domů, ale dlouho jsme zde nezůstali. Jen přebalit, nakoupit a následoval přesun do nedalekých Maštalí na Prosečsku, kde jsme v malé chatičce na Roudné strávili dalších sedm dní naší letní rekreace. Bloumali jsme v okolních lesích, hledali houby a nemohli jsme vynechat ani zámek Nové Hrady a bludiště. V rámci kulturního obohacení jsme důkladně prozkoumali kamennou barokní křížovou cestu a každý z nás si zapamatoval 4 zastavení. A  stálým opakováním nakonec i každý všechno! Jsme na sebe pyšní!! A abych nezapomněla na něco opravdu EXTRA – blízko nás, kousek po potoku a za potokem jsme dvakrát navštívili skvělý alternativní podnik Pod smrkem. Je to něco neuvěřitelného… to se musí poznat na vlastní kůži. O tom, že jídlo na objednávku, čerstvé a skvělé (vaří se jen pár jídel) – stejky z krkovice, pečený brambor, karamelizovaná cibulka, čerstvý pstruh vytažený z řeky – je zde samozřejmostí není pochyb, ale navíc je neformální atmosféra, někdy docela drsná, a kuchař se svým pomocníkem… to je unikátní dvojice. Prostě něco, co můžete zažít jen zde.

Týden uběhl jako voda.. předali jsme Emmičku a odjeli s partou čundráků do Novohradských hor. Počasí nám opět přálo, program byl geniálně vymyšlen, do role průvodců se zapojily  i další regionální osobnosti; a tak kromě zádrhelu s uvíznutým auťákem v úvodu, bylo vše velmi krásné. A zase nám počasí přálo, a jak pravil náš domácí z Hojné Vody, bylo to až nelogické – rozeschl se mu dokonce po letech plot… a to neznal..

Hned po rozloučení si mne v Novohradkách vyzvedly naše holky a jela jsem s nimi domů, do Altmünsteru. Škola začíná o 14 dní později než u nás, takže jsem trávila dny s Emmou a když to Zorce vyšlo, udělaly jsme si i malou horskou túru po úbočí Traunsteinu. Hory, které vrchol chceme někdy dobýt, ale nebude to vůbec snadné…

To nejkrásnější mne ale teprve čekalo. Kdo by to po těch všech zážitcích tušil…

Vystihla jsem poslední teplé dny a po příjezdu z Rakouska jsem v batohu opět vyměnila špinavé za čisté a odcestovala jsem promptně do Hranic na letiště. Miláček tam už týden makal na letadle. Přijel pro mne na nádraží, byla už noc a hned jsme hupsli do bazénu. A tak jsem si poslední záchvěv léta užila pěkně po svém. Dopoledne plavání, pak jsem odešla do Hranic a udělala si svůj program (mimochodem jsem už potřetí prošla lesní trasu Hranice – Lipník nad Bečvou), po návratu koupel a večer ještě při měsíčku plavání s miláčkem. Byl úplněk!!!

Naše poslední návštěva zpět do těchto míst se konala u příležitosti Dnů architektury. Kupodivu opět počasí docela vyšlo, i když v poslední fázi „konečně“ sprchlo. Ale to už tak nevadilo… Na letiště jsme dorazili v pátek večer a hned ráno vyrazili do Zlína, kde se dopoledne měla konat výjimečná prohlídka vily Jana Bati, nevlastního bratra Tomáše Bati. Dopadlo to neslavně, což popíšu později… Odpoledne již nás čekal tradičně Rožnov pod Radhoštěm lázeňský se starými známými (dobrý, ale poprvé – loni – to bylo o mnoho lepší). Večerní program už jsme neabsolvovali. Dověděli jsme s totiž neplánovaně, že knihovna v Rožnově pořádá v neděli dopoledne výlet na Soláň spojený s návštěvou chalupy Františka Podešvy. A to jsme si nemohli nechat ujít!!! A odpoledne nás čekaly první Dny architektury v Hranicích na Moravě.

Přátelé, ta neděle byla úžasná… jednak dopoledne na Soláni a poté odpolední procházka městem Hranice na Moravě, prvorepubliková architektura s geniálním výkladem městského architekta Marka Kuchty a nečekaně poutavá večerní přednáška Tomáše Pospěcha, fotografa. Ten architektonické téma rozšířil o  objekty vojenských škol a současnou architekturu.

Snad se mi podaří o všem napsat více, fotek máme plnej pytel! A jak se zdá, když je něco poprvé, nenechte si to ujít! Ve Dnech architektury to tak alespoň chodí :) . Každé další opakování už není tak nadšenecké. Ale Hranicím na Moravě věřím!!

 Posted by at 21.01

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>