a Polná
Blížíme se ke hřbitovu. Neplodná půda, mokřina, svah, odlehlý pozemek. Jak obvyklé umístění židovských hřbitovů…!
Se starými židovskými hřbitovy se setkáváme obvykle na skrytých, odlehlých a jakoby trochu magických místech. Vždy jsem si myslela, že toto místo bylo pečlivě vybíráno, ale opak je pravdou. V souvislosti s náboženským příkazem zabezpečení hrobů na věčné časy se Židé snažili při zakládání hřbitovů získat pozemek do trvalého vlastnictví a za tuto výsadu museli zaplatit značné částky. Získali však většinou méněcennou půdu, která se nehodila pro žádné jiné využití. To je důvod, proč se s těmito starými hřbitovy potkáváme na strmých stráních, nebo pahorkatých lesních pozemcích, svazích údolí řek a potoků, na místech ležících často ve značné vzdálenosti od příslušné obce nebo jinak obtížně přístupných. Kvůli ochraně hrobů před znesvěcením a poškozením byly hřbitovy obehnány vysokou kamennou zdí s uzavřenou bránou. Toto pravidlo uzavřené brány je dodnes dodržováno, a chcete-li židovský hřbitov blíže poznat je nutno požádat o doprovod jeho správce a zachovávat určitou pietní úctu k tomuto místu.
K založení hřbitova došlo pravděpodobně počátkem 16. století. Hřbitov, který byl několikrát rozšířen, obtéká říčka Šlapanka. Původně kamenná zeď byla několikrát prodloužena a opravována (napoledy v 90. letech minulého století). V severovýchodní části došlo ke zřícení zdiva následkem podmáčení a půdní eroze. U vchodu ve vnitřní části hřbitova stála do 70. let 20. století márnice. Nový vchod dalo postavit v roce 1995 město Polná, kovanou mříž zhotovil umělecký kovář Erwin Habermann z Jihlavy. – Brána je sice zavřená, ale na hřbitov se dá vejít překonáním zborcené zdi.
V prostoru pohřebiště se nachází ve 32 nepravidelných řadách přibližně 900 barokních, klasicistních i novodobých náhrobků, z nichž mnohé mají historickou i uměleckou hodnotu.
Novodobé pomníky jsou rozmístěny v jižní části hřbitova, na snímku vidíte „boj“ náhrobků se svažitým terénem, podmáčením a erozí.
Od poloviny 19. století se i židovské náhrobky chlubí tím, že nebožtík byl majitel nemovitostí, bohatý řezník, právník a továrník. Nápisy již nejsou jen v jidiš, ale i němčině a češtině. Ty které jsou v epitafu cudnejší, dávají najevo patřičnou movitost rodiny zesnulého zase skutečně tunami kvalitního kamene a samozřejmě jakmile Židé někdy po roce 1852 definitivně opouštějí ghetto, začínají také pokukovat po tom, co se „nosí“ u sousedů, a i na židovské nekropole se nám dostávají s výjimkou kříže snad všechny funerální manýry té doby (veršíky, holubičky, srdce probodená atd. atp.). (zdroj chewra.com).
Naopak v severní části se nacházejí spíše historicky nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy. Většina ze starých náhrobků je zdobena barokními ornamenty bez výpovědní symboliky, mnohdy u židovských náhrobků = macejv ( jeden náhrobek = maceva) obvyklé.
Koruna macevy (náhrobní stéla) – konvička na umývání rukou s mísou, symbol levitů – chrámových služebníků, potomků jednotlivých starožidovských rodů.
Stéla v podobě desek desatera
Zdejší kuriozity: Nenápadný kámen střední velikosti stojící při hřbitovní zdi nese německý nápis „Rosalia Müller gebor. Hüttler“ a je již několik desetiletí námětem mnoha diskusí, článků, pátrání a úvah. Pověst o tom, že je v Polné pochována židovská žena, která by mohla být i babičkou Adolfa Hitlera je hodně stará. Místní domorodci pamatují, jak na hřbitov ještě za války jezdili důstojníci SS a pátrali po náhrobku, aby ho odstranili. Náhrobní kámen však lidé předvídavě položili a zakryli vrstvou hlíny i listí. Po válce byl pak vrácen na své původní místo a stojí tu dodnes.
Rozmanitost tvarů stél.
Historické židovské náhrobky jsou nápadné používanými symboly a výzdobou. V Polné převládá dekorativní výzdoba (zjednodušené rostlinné motivy, zdrobněliny architektonických článků a jiné ozdobné prvky). Jejich podoba se od středověku vyvíjela spolu s uměleckými slohy, výskyt a charakter však souvisí i s krajovými a místními zvyklostmi, s tradicí jednotlivých kameníků, s tvrdostí a zrnitostí použitého kamene.
Prosté stély i nesymetrická „křídlatá maceva“
Více fotek na rajčeti
Že na židovském hřbitově neleží babička Adolfova, už bylo prokázáno – Hüttler nebylo neobvyklé jméno… Ale povídačka je to hezká, a hlavně turisticky přitažlivá 🙂
Děkuju za zprávu Míšo, jestli se to rozšíří, už to tam nebude tak tajemné a plné otazníků :), to máš pravdu…
Prosím, mohl by mi někdo dát jakékoli info ohledně údajné Hitlerovy příbuzné, pohřbené v Polné?
Nejlépe asi bude, když si napíšete přímo do polenského muzea:
Marta Vomelová, ředitelka Městského muzea Polná, tel.: 567 212 336, e-mail: m.vomelova@muzeum-polna.cz