Zář 212014
 

výlet krátký ale vydatný

Poslední dobou máme s výlety velký voči.  Naplánujeme trasu, ale ujdeme sotva třetinu a musíme se vracet do cíle, abychom došli za světla. Zpravidla se vracíme stejnou cestou. Ale nám to nevadí. Cesty, kterými se ubíráme, si rádi zopakujeme. Jinak to teď na podzim ani nejde. Rozptyluje nás paradoxně krása krajiny a také množství hub, které míjíme. Ani jedno z toho se nedá ignorovat. A tak se naše zařízení, které miláček nosí v kapse, zastaví na konci výletu třeba jen na 8 kilometrech, jako právě teď. Ale z minulého týdne máme ještě „větší rekord“, ale k tomu se ještě dnes dostanu. Navštívili jsme kultovní místo malířů krajinářů – Volákův kopec. Ale vrátím se k Železkám.

Ano, moc toho nestíháme, ale největší vliv na to mají naše pozdní výpady z domu, jak si uvědomuji. Vstáváme pozdě, protože naspáváme manko z pracovních dní, a nespěcháme si. Nasnídáme se v klidu, zvládneme šichtu na zahradě a vyrážíme po obědě. A zapomínáme, že tma už padá kolem půl osmé, a to nás ještě po návratu čeká obalování klobouků bedel… je jich všude jako naseto. Obaluji je venku, protože je to praktické a končím za opravdové tmy. Smažit už musím doma. Ač jsme na venkovní vaření zařízeni. Mám přenosnou elektrickou dvouplotýnku a dlouhou šňůru. Ale negrilujeme.  Všeobecné kampaně jako je venkovní bazén, grilování, cyklistika, cyklistické oblečky, geokešky, duo Jamaha, .. a už mě nic nenapadá, nás zatím neoslovují.

7. září jsme se chtěli pořádně projít. Dojet do Horního Studence a pak pěšky po žluté přes Hudeč do Zálesí, zde polňačkami a silnicemi na štikovskou vyhlídku a po modré zpět do Hudče. V Hudči navázat na žlutou a vrátit se do Horního Studence.

Jenže jsme se opravdu courali a kochali se a užívali si sluníčka, povídali si a svačili na krásném místě, a jedinou možností bylo pro nás nakonec otočit se v Zálesí na podpadku a jít stejnou cestou zpět. Tak se stalo.  Těch několik kilometrů však stálo zato. Můžete posoudit sami, protože jsme skoro všechno zdokumentovali.

železky

_DSC0361_2_3_tonemapped_panoramaPS

Po několika minutách chůze jsme se vypletli z Horního Studence a vstoupili do Krajiny. Byl by hřích nevyfotit pohled, který se nám naskytl. Po celou cestu to bude stejné a přece jiné. Pastviny, pokosené louky, zachovalá a opravená stavení s udržovanou zahradou, zkrátka kulturní krajina, kde člověk a příroda žijí v symbióze  (fotky lze zvětšit)

IMG_2823

Moje hobby – focení laviček. Toto je lavička pasáčka dobytka. Je umístěna na hranici lesní tyčkoviny a úzké cesty, kterou vroubí lehké ohrazení pastviny. Uprostřed roste obrovská bedla. Jdeme si pro ni, protože krávy se pasou momentálně někde jinde. Pasáčkovi krav se z tohoto místa naskýtá pohled známý vám z předchozí fotky

_DSC0367

Kráčíme lesním úvozem k další pastvině, příslušné k osamělému statku a nemusíme hledat houby. Nabízí se nám samy

_DSC0368_69_70_tonemapped_panorama

Za statkem končí stoupání a cesta se dělí. My se dáme doleva, kde tušíme k zeleni stromů a keřů další stavení. Než tam dorazíme, čeká nás ještě líbezné místo s lípou a božími mukami. Nenechte se zmást – na snímku a rozcestníkem je pohled doprava

IMG_2851_2_3_tonemapped

V půli cesty mezi dvěma samotami uprostřed polí a pastvin nacházíme lípu s křížkem.

IMG_2848_49_50_tonemapped

_DSC0437_8_9_tonemapped

Za chvíli tam budeme, ale to ještě není Hudeč. K Hudči bude cesta klesat.

IMG_2824

Ne jedno, ale shluk několika, snad tří, osamělých stavení. Zřejmě se zde nehospodaří, ale nevylučuji to. Vše k naprostém pořádku. Staré ovocné stromy ponechané na dožití, tráva posekaná, lavička pro radost z pohledu do zeleně…

IMG_2825

Jak krásně tu je… Při návratu nacházíme lavičku jinak. Prkno na sezení je opřeno o strom. Detail, který potěší

_DSC0410_1_2_tonemapped

Zde se cesta láme dolů do Hudče. Na konci posledního živého plotu stojí opřena dvě stará obyčejná cestovní kola, o jedno se opírá velmi starý šlachovitý pán s helmou. Druhá helma se houpá na řídítkách… Kola i pohled cyklisty směřují ke Studenci. Jdeme pomalu dál a fotíme panoramata

_DSC0401_2_3_tonemapped

Couráme se, kamenitou cestou scházíme do Hudče a na okraji vsi nás předjíždí onen cyklista…  Sám a jedoucí opačným směrem, než bychom čekali… Jak záhadné a tajemné, raději nedomýšlet souvislosti..

_DSC0413_4_5_tonemapped

Hudeč a další křížek, tentokrát se zvoničkou. Těch několik chalup je velmi skvostně ne opraveno, ale restaurováno, někde se zřetelem k nynější době. Ale nijak mi to nevadí. Po celou cestu jsme se zde nesetkali s neopečovávaným domkem a zpustlou zahradou. neuvěřitelné. Zcela nenápadné a zdánlivě nepodstatné místo na mapě a jaké krása touto lokalitou procházet. A týká se to i těch několika chalup z Zálesí, které bude následovat..

_DSC0419_20_21_tonemapped

Hudeč, pohled od křížku zpět

_DSC0425_6_7_tonemapped

Rozcestí v Hudči a další citlivě opravený domek

IMG_2841

Naproti němu malá výklenková kaplička

_DSC0431_2_3_tonemapped

Puristé by možná měli výhrady ke složení zeleně u stavení… já to tak striktně neberu. Nevidím v tom zas takový kýč a rozpor

_DSC0434_5_6_tonemapped

Poslední chalupou kterou míjíme je tato chata. Splyne s ostatními domky a i její okolí je upravené, jak jinak…

IMG_2842

Poté už jsme nefotili. Sešli jsme do stinné a mokré zalesněné úžlabiny a nešlo nevysbírat to množství bedel zde se nacházejících. Také nějaké podhříbky jsme objevili a zase ti kozáci… Hledáme neznačenou odbočku s malým rybníčkem a podle mapy zatáčíme a míříme kolem poslední chalupy do polí a snad i dál na Štikov.. Jenže chyba lávky. U té poslední chalupy, načisto schované v terénu jsme se zahovořili s jejiími obyvateli. Chaloupku obývají celoročně a není to žádný med. Manželský pár není již mlád a jejich rozhodnutí trávit zde kromě slunných dní i ty pochmurné zimní je obdivuhodné a potvrzuje nám trend, který poslední dobou ve společnosti nenápadně zaznamenáváme. Společnost dává zelenou starším lidem, i ženám! (lze pozorovat u novinářů, i v jiných mediálně profláklých scénách). Jejich zkušenost, moudrost, humor, vyvážený postoj k životu a také věřte-nevěřte krása do společenského spektra zkrátka patří. Ovšem ne paušálně, samozřejmě. – Možná by vás zajímalo, stejně jako nás, kam se spatřené podělo kolo s helmou, a kdo k němu patřil??? Tak na tohle odpověď neznáme. Sami bychom rádi věděli, co se na onom osamělém místě odehrávalo. Bohužel tam už nebylo vůbec nic..

IMG_2844

Poslední záběr, který jsem ulovila. Pán z poslední chalupy nás vyslal zkratkou zpět na žlutou turistickou a takové omšelé koupadlo jsem zkrátka vyfotit musela.

_DSC0389_90_91_tonemapped_stitch

A ještě poslední panoráma Železných hor z tohoto výletu…

  2 Responses to “Železky 7. 9. 2014 – Horní Studenec, Hudeč, Zálesí”

  1. Ahoj Zuzi:-))

    jednou jsem šel podobnout trasu (Podmoklany – Hudeč – Studenec). Je to tam nádherné. Dík za Tvoji reportáž.

    lada:-))

    • Ahoj Lado, ještě se tam vrátíme, chceme vidět Štikov v podzimních barvách a západ slunce, snad to stihneme. V sobotu jsme po dlouhé době došli tam kam jsme chtěli a vrátili se za světla, to je úspěch, musím stáhnout fotky… ahoj, zdravím Železky!!! 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz