Lis 162020
 

přehledná krajina mezi Havlíčkovou Borovou a Českou Bělou

První část cesty byla promenádní. Lavičky, výhledy, barvy podzimu. A celou trasu nás fascinovalo, že vidíme v dáli cíl a ohlédneme-li se, můžeme se kochat panoramaty míst kterými jsme prošli a poznávat různé remízky a jiné krajinné útvary z různých úhlů pohledu. Mám ráda cestu lesem, ale dnes jsem si hodně užívala tu slunečnou pastvu.
Krása prosluněné krajiny nás nenechala lhostejnými a tak jsme nespěchali. Trasu jsme nakonec zkrátili tak jak je na mapě, ale nedomysleli jsme zkratku Na Žlabech. Všude mokro, rozježděné nové cesty, a tak jsme se v té tmě sešli ze značky a pěknej kousek jsme se prodírali čerstvě zoraným polem. To byla pro mně smrt! Borelka dosud sladce dřímající se probudila a tělo odmítlo napříště absolvovat takové experimenty. Chtělo už konečně pořádnej voraz a vyležet co je třeba! Stávka!

Pokračování zítra, dostala jsem dnes od doktora na doléčení borelky širokospektrální fet. 3 tabletky na 3 dny. A zdá se, že mi ten lék také nic nesleví a vyžaduje pozornost. Polknu, zajím a za chvíli mě ovládne únava a jdu ležet. V pátek se mám přijít ukázat… doufám, že borelka sklapne paty a tiše se odporoučí… tak ještě alespoň pro pobavení průvod prosebníků z Železné Horky zezadu a éteričtí ptáci též odtama.

Každý účastník průvodu ví co se patří
Jen Liška vzadu musí mít něco extra a od spořádaného průvodu se distancuje. Je jí to u zadku. Přísahám, že jsem do toho rozložení vůbec nezasahovala a s objekty nešoupala. Možná příště..!
Naproti průvodu jsou umělecky rozptýleni éteričtí ptáci na vysokých nohách
Kdoví, co zde nalezneme příště…
Promenádní cesta s lavičkami do Železných Horek
Pohled zpět na Havlíčkovu Borovou
Tady ještě listy drží
Stihli jsme to jen taktak
Obec Železné Horky je jednou z osad patřících k Havlíčkově Borové.  V současné době v obci žije 20 trvale bydlících obyvatel a většina domů je využívána k rekreaci.
Železné Horky byly v minulosti stejně jako Borová hornickým městečkem. Již ve 14. století zde stála dvoupatrová tvrz a od 15. století v Horkách pracoval zkujňovací hamr na železo, které se získávalo z okolní železné rudy. Koncem 16. století se ves dostala do majetku pánů z Hradce a provoz hamru byl vylepšen tavením v šachtovitých zděných pecích, tzv. dýmačkách. Provoz dýmačky ukončila až třicetiletá válka a poté již nebyl nikdy obnoven. Tvrz byla na přelomu 17. a 18. století přestavěna na sýpku. Dnes vypadá opuštěně, ale stále na svém kopečku tvoří dominantu širokého okolí. Za totáče zde pravděpodobně působilo JZD, jehož rozpadající se budovy zde ještě straší. V tvrzi byl možná sklad kombajnů nebo tak něco :).
Po zelené turistické pokračujeme do Cibotína, další malé vesničky na naší cestě. Líbí se nám tady, je to ještě takové postaru, trochu opuštěné, trochu zanedbané, trochu chalupářské, ale rozmanité a nepřelidněné. Je tu klid a mír. A nepotkali jsme ani jednoho turistu
I cestou do Cibotína se setkáváme s kůrovcem. Vždycky mne překvapí, že už si troufají i na borovice. Na to si nezvyknu.
Cibotín je vesnice ležící asi 3,5 km východně od České Bělé které je místní částí. Ves vznikla v průběhu německé hornické kolonizace, později zde však převládlo české obyvatelstvo. První písemná zmínka je z roku 1314.
Centrum Cibotína s rybníkem a lodí s kozama. A také s dostavníkem, starou červenou komunistickou mlátičkou, Fofrstodolou s country atributy a mnoha líbivě rekonstruovanými chalupami a také novými domky. Je prostě vidět na první pohled, že se sem stáhli lidé, kteří mají dost prostředků na to, aby si našli na trochu odlehlém místě klid a velebí společně nejen svou parcelu, ale také místa veřejná.
Na svých toulkách jsme se za těch 10 let co spolu chodíme setkali s podobnými upravenými a vzkvétajícími vesnicemi několikrát. Poprvé to byl Bezděkov v Železkách, předloni Mikulůvka v Hostýnských vrších a nyní Cibotín. A zaujala nás i Chmelová na hranicích Slovenska a Polska kde jsme pobývali před několika lety. Vesnice na pohled obyčejná, ale udržovaná. Udržovaná nejen co se týká hmotných záležitostí, ale i mezilidských vztahů. Rodinných i veřejných. Nám, návštěvníkům, se to alespoň tak jevilo. Fungovalo zde to, co se po staletí vyvíjelo.
Fofrstodola
Indiáni a kovbojové si tu přijdou na své
Červená mlátička
Vyhlídka nad Cibotínem a rozhodujeme se pro rázný návrat zpět. Zkracujeme trasu. Ale ještě dáme svačinu.
Zde jsme svačili
A touto polňačkou budeme pokračovat. V dáli na obzoru osamělá borovice, tam jsme objevili pomníček letců. Ano objevili, protože na tuhle zkracovačku jsme se doma nepřipravili.
Nedávno byly Dušičky… a poblíž je ukryt ještě jeden pomníček, ten někdy příště..
A kráčíme si to po silnici do Havlíčkovy Borové. Tohle je poslední fotka. Spěcháme, ale stejně nás v lese stihla temnota. Chtěli jsme si zkrátit trasu, ale bylo to opačně. Rozježděné cesty, podmočené žlaby, vykácené stromy a ztráta značky. Nakonec jsme šli tak půl kilásku přes čerstvou oranici a pak ještě hodinu po silnici. Hrůza. Tohle jsem prostě odnesla. Borelka se probudila ze zimního spánku a můj doktor mě tipoval na koronáč… ale to už je 14 dní zpět, v současnosti se z toho pomalu ale jistě vyhrabávám a doufám, že do toho nevlítne ještě ten koronáč…
 Posted by at 20.04

  2 komentáře to “Výprava na jih – aktualizováno 22.11.20”

  1. Úchvatné!
    Ty ptáky myslím.
    Mno, v té vísce se možná zrodil kříženeček Knížáka a Róny, ovšem s nám zatím neznámým duchovním poselstvím.
    Trochu škoda, že jste ten nadčasový talent nevypátrali a nedali mu možnost k vyjádření se širší veřejnosti.

    Já bych se asi optal v místní krčmě 🙂

    • Já to věděla, že budeš nadšen! A kdo by nebyl! Tahle víska je taková zapadlá samota ale romantická, musíme se ještě vrátit na průzkum. Pár chalup a hospoda žádná. Ale kousek dál je to jinak… jen to kvete! Navzdory předsevzetím to nedodělám ani dnes, natož včera… borelka ještě nepráskla dveřmi. pořád mě dusí!!! Jdu dadat.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php