Bře 062016
 

překvapení na každém kroku! – AKTUALIZOVÁNO!

V pátek svítilo slunce a to znamená, když se náhodou něco nehroutí, že mám dobrou náladu a neodolatelné nutkání vyrazit, po tom nelibém zimním čase, opět do přírody. Přemluvila jsem miláčka na malý výlet a to není všechno! Asi byl také velmi dobře naladěn a přístupný VŠEMU, když mi kývl i na to, co minulý týden jednoznačně odmítl. Vzpomínáte… nechtěl narušit cizí pozemek a vyfotit zatopený lom. Tak teď jsem ho přemluvila a ani to nedalo tolik práce.

Domácí příprava byla velmi pečlivá. Trasu jsem s miláčkem nekonzultovala, nechal to zcela na mně. Projížděla jsem mapy.cz a tipovala kde zaparkujeme, kudy půjdeme cestou necestou tam a kudy se vrátíme. Bylo to ve své podstatě jednoduché, ale natrefit náš první cíl – lesní zatopený lom a kdesi poblíž v lese objevit pomníček „hajného smrt“, z toho jsem měla trochu obavu. Zbytečně… Obě místa byla hned vedle sebe a nemuseli jsme ani dlouho hledat. Pak nás lesní cesta zavedla krajem lesa k jeho konci. Zde jsme zabočili doleva a po cca 100-150 metrech jsme přeskočili potok a dali se intuitivně vpravo nahoru kopcem. Záhy jsme narazili na rozcestí, ale to nás nezmátlo a pokračovali jsme ve zvoleném směru dál a dál, až se cesta zatočila doprava, a to už jsem byla jakseříká doma. Vyšli jsme pod oploceným lomem. Pokračovali jsme až k vytipovanému místu, které jsme obeznali při své předchozí návštěvě a prostě jsme ten plot povojensku podplazili a bylo to. Zpátky už jsme šli slušně po silnici, ale ani tato mastňácká varianta návratu nebyla bez jistého poučení. Zkrátka, všude je něco k vidění!

mapa Tisovec pomníček

Na míste označeném šipkou jsme zaparkovali. Věděla jsem z letecké mapy, že kousek za vesnicí je plac, kde to je možné.

IMG_7287_8_9

Přešli jsme louku a šli podle lesa. Co to je? Byla zde nějaká bouda… betonové podstavce s uřezanými kůly. Dnes už vím, že zde byla družstevní salaš pro krávy.

IMG_7293_4_5

A na kraji lesa se začínají objevovat kameny obrostlé mechem… v tom už máme jasno, lom je nedaleko a já si vzpomínám na Mokrýšov a slova jediného Mokrýšováka, kterého jsme načapali na dvoře a oslovili ho. Orientační bod jsou hromady kamení, tam někde máme vstoupit do lesa a pomníček už bude nedaleko.

IMG_7308_09_10_panorama

Jdeme kousek touto cestou kopírující kraj lesa (pohled dozadu) a už se vlevo objevují tak typické hromady nepotřebného lomového kamene… a na úpatí druhé kupy… ano, nešálí nás zrak…. je to tady!!

_DSC9011_2_3_panorama

Vidíte pomníček obehnaný dřevěným plůtkem? Pak jste na tom stejně jako my tenkrát…

_DSC9017_8_9

Ano, dnes už víme, že zde tragicky zahynul v roce 1959 ne hajný, ale myslivec František Brychnáč. A nebyl zavražděn pytlákem. Bylo to jinak. Podařilo se mi s velkým štěstím kontaktovat syna pana Brychnáče a ten mi pověděl vše o tehdejší smrti svého tatínka. Čekám jen na jeho souhlas, zda mohu a v jakém rozsahu příběh zveřejnit. A dal nám tip na další lesní pomníček nedaleko…

_DSC9026_7_8_panorama

Opodál nacházíme náš dnešní první zatopený lom, jmenoval se podle majitele – Prachařův.

IMG_7299_300_301

Širší cesta nás vede dál…

IMG_7296_7_8

Je krásně, slunce svítí…

IMG_7311_2_3_panorama

A to už jsme u lomu, který prý patří královehradeckým potápěčům. Je impozantní.

IMG_7314_5_6

Přiblížíme si jednu ze dvou chat

_DSC9047_8_9_panorama

I když jsme sem vnikli podplazením překážky, nechceme se chovat jako dravé šelmy a fotíme pouze z jednoho místa.

_DSC9053_4_5_panorama

Později jsme se dozvěděli, že tento lom se nazývá Kavčí a patřil Holcům.

_DSC9041_2_3_panorama

No, tak jste si to také pěkně užili, fotek hafo, a jdeme dál. Prašnou cestou podle lomu, který jsme fotili v předešlých výletech… A protože jdeme opačným směrem, objevujeme až dnes ceduli na stromě.

IMG_7320

Aha, tak lom se jmenuje Borovina…

IMG_7322_3_4_panorama

A naproti zase kupy kamení co se nehodilo…

IMG_7331_2_3

Cestou zpět pozorujeme u silnice kamenné ploty umně složené z pěkných žulových šibráků, jsou zachovalé, protože udržované…

IMG_7334_5_6

A zde příklad kamenného plotu ponechaného napospas. Je to tak. Kdo chce bydlet v baráčku, musí se postarat o všechno. Práce jak na kostele…

_DSC9059_60_61

Blížíme se k zaparkovanému autíčku, jdeme volně po louce a je nám skvěle. Svítí slunce a nad námi se klene nebe jak vymalované. A zase máme hlad jako 1000 medvědů. Ale na pozdní oběd si ještě musíme počkat.

 

  2 komentáře to “Výlety 4 / Zapomenutý lesní pomníček u Tisovce a návrat k lomům z minulého výletu”

  1. Líbí se mi slovo „šibrák“, dosud jsem se s ním nesetkal. Tak se v tvém kraji běžně říká balvanům? Nebo i něčemu jinému? Něco bližšího o tom slovu nevíš?

    • Zdenku, slovo šibrák používám odedávna pro velké kameny. Nevím odkud se vzalo, ale je pro mne zcela samozřejmé. Myslím, že je tu ne sice běžné, ale používané, zeptám se někoho. běžně o šibrácích s nikým nemluvím. Používá se to k vyjádření údivu nad velikostí nebo zjevem velkého kamene, to je ale šibrák!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php