Kapky rosy v šedi střech
A zase jsme v Salzburgu. Jak jste si nedávno přečetli a možná si ještě pamatujete, dominantou města jsou dva kopce, dvě zalesněné hory – Kapucínská a Mnišská, protkané sítí cestiček, které od sebe dělí řeka Salzach. Podívejme se na plánek:
Kopce fungují jako přírodní plíce města, protože ušlechtilí radní nedopustili, aby se pozemky rozprodaly. A tak si můžeme na tom atraktivním místě dopřát samoty a čistého vzduchu. Turistický chaos sem naštěstí nezasahuje. Odehrává se na úplně jiných místech.
Z obou kopců nad městem je krásný výhled na město. O pár bodů to vyhrává vyhlídka u muzea moderního umění na Mnišské hoře, kde můžeme vpravo obdivovat staré město a historickou pevnost.
Pohled na Kapucínskou horu z vyhlídky u galerie
A ještě se podívejme kousek doleva
Protože se podlouhlá Hora mnichů “zatáčí” , vidíme na jejím druhém konci středověkou pevnost, velmi zachovalou.
Z vyhlídky na úbočí Kapucínské hory, ještě před klášterem a Kalvárií, se také dívá hezky. Na řeku, nábřeží a za ní na výšinu Mnišské hory a nejblíže na moře šedých střech. A díváme-li se pozorně, uvidíme „visuté zahrady“. Taková malá, kutilsky vyrobená střešní zákoutí pro posezení a nebo i něco více. Kozlík Šikula s Přemkem by jistě zajásali!
Nábřeží lemované množstvím stánků blešího trhu nad nimi skála a hřeben Hory mnichů s rozhlednou a galerií moderního umění
Dvě místečka na malé domácí posezení. jedno skromné, druhé výstavnější a zelenější
Jen malá skromná oáza, ale i ta potěší
Další zelené zákoutí v labyrintu salzburských střech
Tato zahrádka je nejpodivuhodnější a nejvíce pro radost. Fotky si můžete rozkliknout a obdivovat detaily.
Do Salzburgu se ještě vrátíme, zítra se podíváme na Horu mnichů.
