Pro 102012
 

Hroubovice

V sobotu s M. cesta pěšky  údolím sv. Anny do Hroubovic. Zde návštěva židovského hřbitova a výstavy „Židé v Hroubovicích“, s podtitulem „Výstava k sedmdesátému výročí holokaustu“. I díky starostovi obce Jiřímu Pokornému, který s viditelným entuziasmem výstavu připravil a věnoval nám také svůj čas, se pro nás stal tento výlet nezapomenutelným. Dokonce tak  nezapomenutelným, že jsme odjeli domů i s klíči od brány židovského hřbitova v kapse.

Mrzne jen praští, ale prudké slunce mráz sráží a je vlastně docela příjemně. Jdeme od kaple Anenským údolím podél Anenského potoka do Hroubovic. Cestou se domlouváme kam dříve a kam později.

Vstupujeme pozvolna z krajiny do obce, střetáváme se s panem Pokorným a dostáváme klíče od brány hřbitova. Víme kudy jít, nejsem zde poprvé. Hřbitov má dvě márnice, toto je první z nich.

Jsme za branou; pohled vpravo nepochybně odhaluje sněhem poněkud „milosrdně“ zakrytou „práci“ vandalů;  níže se otvírá pohled do vsi. Hřbitov leží na slunečném svahu nad potokem.

Pohled na druhou stranu potěší. Pomníky jsou postupně revitalizovány a padlé vztyčovány.

Symboly na náhrobcích mají svůj smysl (ruka s knihou = učenec, palma = připomínka biblické krajiny atd… ), květinové ormamenty jsou obvykle pouze dekorativním prvkem v závislosti na místních zvyklostech.

Babylónská věž???

Ano, pohled od vchodu směrem k druhé márnici je přívětivější, i když se vám to možná podle tohoto pohledu nezdá, ale záběr od spodní márnice k bráně už vypadá o hodně lépe. Hřbitov se postupně probouzí k „životu“.

Novější náhrobky napodobující ty křesťanské již nejsou tak ceněny. Nápisy vidíme v hebrejštině, češtině i němčině.

Ze hřbitova pokračujeme k obecnímu domu, na výstavu.

Na 14 panelech se seznamujeme s obecnými atributy židovství i s konkrétní historií Židů v Hroubovicích. Fotografie z rodinného alba či dokumentární záběry z boření unikátní místní synagogy  (s věží a hodinami) v roce  1979, dopisy z koncentračního tábora… Výstava nás zaujala, je asi přesně taková jaká má být, v tomto místě a v tomto čase … nevím, ale jsem docela dojata, že tato výstava vůbec vznikla a jaká péče byla její přípravě věnována. Nepochybně tou hlavní postavou v tomhle „představení“  byl pan Jiří Pokorný, starosta obce, který svým evidentním „zapálením pro věc „strčí hravě do kapsy všechny byrokraty a politiky, z kterých máte jen pocity marnosti, rozčarování a vzteku.  Zde citíte  pravdivost, zájem, pevný charakter a nezištnost. Tak samozřejmé a přece tak vzácné. Jako „desatero“, o němž Jiří Pokorný v úvodu kalendáře říká: …

A až dojdeme v kalendáři na konec, tak možná, trochu s údivem zjistíme, že desatero božích přikázání není vlastně nic jiného než pravidla slušného chování ve slušné společnosti.

Ráda bych sem vložila citaci z e-mailu M. –  Miloše, s kterým jsem tento výlet absolvovala:

Poslední výlet na mě zapůsobil víc než jsem očekával. Byl to takový tichý, nenápadný manifest snášenlivosti různých etnik. Takový multikulturalizmus zezdola. Bez bombastických hesel a nezvládnutelných důsledků centrálního řízení. Bylo moc hezké to zažít, uvědomit si to a nenechat to prchavé poselství proklouznout mezi prsty. Jsem moc rád, že jsme se vrátili s klíčema od hřbitova a mohl jsem to tomu člověku, co výstavu udělal alespoň naznačit.

Loučíme se pohledem na vstupní část expozice a odcházíme. Ještě kupujeme kalendář a za hodinu jsme tu zase… S těmi klíči od hřbitova…

Cesta zpět prosluněným údolím svatoanenského potoka

Sobotní den však ještě neskončil. Byl  trochu více vzdělávací, ale nás to zkrátka baví.

Doma jsme pokračovali sledováním televize z pověstného červeného kanapíčka.  Tentokrát ovšem žádné ležérní povalování jako posledně, ale poctivý náhled na bednu.  Poštěstilo se nám tak nějak symbolicky společně popatřit poslední díl seriálu Architektura, po němž jsme kanapíčko opustili a přemístili se o dům dál,  na přednášku o malíři Vysočiny Antonínu Slavíčkovi.

A tím výchovná část dne skončila. Nelze žít jen vzděláváním a prací.

Více fotek z Hroubovic na rajčeti

 Posted by at 19.00

  3 Responses to “Víkend v mrazivé zimě”

  1. […] fotografie Michal KobrleDíky vstřícnosti pana Jiřího Pokorného, starosty obce Hroubovice, jsem získala tyto krásné fotky tamního židovského hřbitova. Více o tomto setkání zde. […]

  2. […] a ještě nemám vyhráno. V neděli jsem to ale zkusila. Vyrazili jsme do údolí svaté Anny. Jeho druhou část jsme prošli loni v zimě… Nebo to už bylo […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz