takové malé domácí psaní
Na čtvrtek se vždycky těším. Jde-li to jezdíme na střelnici do Moravské Třebové a pro mne je to výlet. Když jsou delší dny, nechám se vysadit někde v terénu a dojdu někam kde mě m. později zase naloží. A také cestou zpět jednou za týden nakoupíme zásoby.
Přiznám se, že jsem dlouho nestřílela, protože jsem z těch pecek nějak nahluchlá, vlastně nahluchlá ani ne, ale kdo nemluví zřetelně, srozumitelně a dejme tomu i ne moc potichu, tak s tím se moc nesrovnávám. Ale rozhodla jsem se že přes zimu to nasucho doma natrénuju a zase se zapojím. Mám v plánu i obnovit hru na kytaru, tak snad alespoň něco z toho vyjde. Jsem nějaká plná naděje a souvisí to i s jednou dlouhodobě smutnou věcí, kterou nechci ventilovat, ale sune se to k lepšímu.
Včera jsme ale nakonec museli dát tomu výletu stopku. Vše nabaleno, brána dokořán, ale vyjelo se ven a pak zase zajelo zpět. Prázdný kolo. M. tak lavíroval a pomalu pomalu měnil rezervu a já měla najednou nečekaně volný čas. Chtěla jsem ho prožít v klidu, tak jsem sedla na sluníčko a louskala ořechy. Bylo to příjemné…
Později došlo k zprovoznění a vyrazili jsme alespoň do Chrudimě nakoupit. Byla to síla. Kaufland jak před koncem světa. Dosud jsem takové hemžení nezažila a bylo to pro mě únavné. Po tom klidu u louskání najednou takový atak. Bylo to určitě tím, že zítra je svátek a zavřeno. Masakr…. prodavačky doplňovaly jak divé s nepřítomným pohledem a moje oblíbené kukuřičké trubičky ve slevě byly fuč… Trvalo to tentokrát dýl než jindy a pocit otrávenosti narůstal. Ale kde nakupovat. U nás je centrum města plné vietnamských překupnických krámků, pak coop, kde využívám tak nejspíš jen slevy, jinak drahé a na okraji městečka TESCO. Ano, nakupuji většinou tam, ale je to pro mne něco jako túra, jen že cílem je místo nějaké turistické mety supermarket. Tam jdu z kopce a zpět se zátěží dobývám ten vrchol. Budují hned vedle Penny, tak si budeme moci vybrat nebo to vzít naráz obojí. Tak to už bude i časově náročné. Krokoměr ukáže. Kaufland mě rozhodil. Dnes jsme chtěli jet vlakem do Prahy na hrob, ale zůstáváme doma v klidu a chystáme se na houby do Maštalí a pak někam na kafe. Měli jsme chuť i na nějaký koncert nebo kino, ale nevybrali jsme si. V Kotelně hiphopeři a Ventolín až 3.12. Svitavy. Stýská se nám po něm.
Takže něco doma poděláme a pak šup do lesa. Dnes nás z něj vyžene až tma. U sousedů se chystá nějakej mejdan. Nevlídná majitelka spolu se svými “klienty” bude slavit padesátku. Je tu už 14 dní klid. Klienti opilci se poprali a jeden z nich měl namále, bylo tu v noci dost rušno. Operovala tu záchranka. Uklidnili jsme se. Notorici a kdovícoještě se pravděpodobně v nějakém časovém horizontu zlikvidují sami. Už byl učiněn první krok. Rozumné řešení.
