Led 132015
 

Průvodce

Dnešní trasa je zvláštní tím, že jsem tuto část krajiny navštívila v průběhu šesti měsíců šestkrát, než jsem ji řádně obeznala a rozhodla se pro tuto verzi. Krásná byla vycházka o posledním víkendu před Vánoci, kdy ještě nebyl sníh a v místě dalekého rozhledu krajinu náhle osvítily sluneční paprsky. V období mezi Vánoci a Silvestrem jsme zde zase navečer zapadli s autem v lese a museli jsme ještě navíc jít pěšky z lesa u Polanky až do Skutče. Nejhezčí byl ale výlet poslední, v sobotu 22. ledna. Den předtím totiž napadl čerstvý suchý sníh, a tak byl les krásný jako v pohádce a naše stopy byly, kromě zaječích a srnčích, jediné, které se zde vyskytovaly. Ale zpět k dnešnímu výletu!

Polanka

foto_kapaliceVyjdeme od Polanky po červené turistické značce směrem na Luži podél levého břehu řeky Novohradky. Asi po 500 metrech narazíme vlevo na studánku a jezírko Kapalice.

U pramene stojí kamenný pomníček se svatým obrázkem, symbolem srdce, kotvy, kříže a nápisem: Svatá Maria, zachovej nás dítky své, k Tobě volající, ve své ochraně. Sečteme-li písmena, udávající zároveň římská čísla, obdržíme rok 1879, kdy byl tento mariánský sloup postaven.

Pokračujeme dále. Asi 10 minut cesty od této lokality přijdeme k výrazné odbočce doleva nahoru (hlavní cesta červeně značená se jakoby stáčí vpravo dolů, v současné době je zde stažená kulatina z lesní těžby a červená turistická značka je umístěna vpravo na listnatém stromě (jasan?) ). Pokud nemáte jistotu, že jste na správném místě, pokračujte po hlavní a po asi 50 metrech uvidíte podtékat pod cestou přítok Novohradky, který vyvěrá ve Slaném dolu a opodál po pravém břehu řeky uvidíte stavení, bývalou myslivnu Na Haberkách – dnes rekreační objekt.

Jeskyňka Na Kadani

Vydáme se tedy po lesní cestě zřejmě dříve vozové doleva a sledujeme vpravo zajímavé přírodní scenérie Slaného dolu. Budeme ale také dávat velký pozor, aby nám neušla další zajímavost, o které dnes již opravdu málokdo ví. Asi po pěti nebo něco více minutách chůze uvidíme, že do Slaného dolu vtéká v hluboké průrvě, stáčející se dozadu ke Zderazi, slabý přítok a vysoký břeh mezi těmito toky tvoří jakýsi ostroh. O tomto místě píše August Sedláček:

„Proti pile Dolanské spatřuje se les, řečený Na Kadani, jehož část či výběžek „na baště“ slove. Nějaký rytíř prý tu postavil příbytek a potom dělníky v kůlnu zavřev, všechny zmařil, aby se nikdo o příbytku jeho v lesním zákoutí nedověděl. Vykopali tu šavli a ostruhu novějšího původu, avšak oboje se kamsi ztratilo.“

Místo, proti nám se nacházející, se tedy nazývá „na baště“. Pohlédnete-li doleva od kraje ostrohu, spatříte osamělé skalisko, a k němu se půjdeme podívat – všimněte si na protilehlém svahu šikmo táhnoucí se takřka neznatelné pěšinky k němu směřující. Na tuto pěšinu navazuje i nenápadná cestička na naší straně, která vede dolů do Slaného dolu. Došli jsme ke skalnímu bloku a hned spatříme, co jsme pouhým okem z protějšího břehu neviděli. V kameni je vyhloubena umělá jeskyňka i se sedátky a výklenky, v nichž možná byly kdysi umístěny náboženské artefakty.

foto_jeskynka

Tuto jeskyňku nechal v pískovcové skále vytesat lesmistr novohradského panství Franz Knölle ve druhé polovině 19. století. Knölle byl velmi vynalézavý chlapík a přírodu rád přizpůsoboval svému obrazu. Nechával přitesávat skály do zvířecích podob, vytesávat kamenná sedátka, jeskyňky a upravovat různé vyhlídky. I mariánský sloup u pramene Kapalice, který jsme v úvodu našeho výletu viděli, byl jeho nápad.

Jdeme dál a v místě, kde se úzký žleb srovná s okolním terénem, uvidíme odbočku doprava. Tuto pěšinu vám k návratu nedoporučuji, protože se po čase ztratí a cesta dále, krajem prolákliny, je spíše mokrým dobrodružstvím, než příjemnou procházkou a ostatně – byl by to opravdu krátký výlet.

foto_sedatko_ludvikova_skala

Ještě malá poznámka – pokud jste se dobře dívali, cestou nahoru, až kus nad „baštou“, jste museli uvidět ještě jedno zajímavé místo. Je to něco jako slepá kolej. Najednou z cesty odbočí směrem do hloubky kaňonu širší cesta, která dole končí. Přemýšlela jsem nad účelem „tohoto zařízení“ a napadlo mě, že snad to musela být vyhýbka, když se potkaly na cestě dva vozy. Ale, kdo ví, jak to vlastně bylo?

Po dvaceti minutách chůze podél Slaného dolu cesta končí a ústí na širokou lesní svážnici. Po ní se vydáme doprava a po 5 minutách na první lesní křižovatce opět doprava. Stále jdeme, sledujeme horní okraj údolí. Mineme odbočku doleva, pokračujeme přímo do otevřeného kraje a budete-li se dívat směrem dolů, objevíte i cestu, kterou jste stoupali nahoru Slaným dolem. Jdeme dál, uvidíme ještě jednu odbočku doleva, ale my půjdeme stále doprava – rovně. Další poznávací znamení, že jdeme správně je po chvíli chůze malý krmelec po pravé straně. V tomto místě se naše cesta stáčí doleva, po jejích obou krajích rostou modřínky, vprostředku nizounké smrčky a my po ní stále pokračujeme dál. Po pěti minutách již vidíme před sebou okraj lesa a křižovatku ve tvaru písmene T. Zde opět půjdeme doprava krajem lesa a asi po 200 metrech, na první odbočce – po levé straně břízy, zase doprava. Nyní již scházíme do údolí řeky Novohradky. Dole opět doprava, po chvíli se ocitneme u rekreační chalupy, sejdeme dolů a dále jdeme doprava a volně sledujeme okraj lesa. A již vidíme vpravo skautský tábor, vlevo bývalou myslivnu na Haberkách a my víme, kde jsme. Propleteme se buď táborem nebo cestou doleva přes most a nacházíme se opět na cestě, kde jsme odbočovali do Slaného dolu. Cestu zpět již známe.

Celá procházka nám bude trvat asi 2 hodiny a kromě prvního zabočení doleva do Slaného dolu, si budeme pamatovat, že od této chvíle půjdeme stále první cestou doprava. Nemůžete zabloudit a šťastnou cestu.

 Posted by at 13.03

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz