Čvn 192020
 

má smysl se vracet?? … našla jsem v konceptech

Moc nebloguju, ale o čem psát by bylo. Dívám se na svět očima dítěte a nechávám se zcela samozřejmě udivovat čímkoli co se kolem mne vyskytne. A nemusím být kolikrát ani moc daleko od baráku, stačí zahrada. Nebo si jen tak odskočit opodál, za plot. Měla jsem ještě před 14 dny víc času, a tak jsem chodila skoro každý den sama na výlety, říkám tomu túry. Tak na 2-3 hodiny někam vyrazit. Objevila jsem v okolí i po těch letech několik krásných míst a o ty vás nepřipravím; ale začnu výletem posledním, fascinujícím. Dlouho jsem převracela v hlavě různé nápady jak tuhle kapitolu na blogu nazvat… napadlo mě samozřejmě okamžitě slovo DAR, v souvislosti s novoroční mší Nový rok 2013 na Baldě, ale i když ten výlet darem byl a my ho přijali, stále jsem hledala dál. Bylo to dobrý, ale nebylo to ono! Jako bych tušila, že kdo hledá, ten někdy i najde… A jó! Přišlo v té nejméně očekávané chvíli. Asociace! Jak to teď bývá, je celej den pošmourno a někdy pořádně zaprší a naplním klidně vodou ze střechy za chvíli i 3 sudy, kdyby byly prázdný, a to teď nejsou! Nezalejvám, ale sbírám ráno a večer slimáky, pleju záhony a všelijak zušlechťuji zahradu. A tuhle jsem se skláněla nad záhonem a cítím něco jakoby mne skrápělo, ale tak zvláštně a hlavně krátce. A pomalu, bych řekla… Uvědomuji si každou kapku, safra, mohla bych je snad i počítat, jak to je nezvyklé. Taková nebeská kropenka, řekla bych. A jak mě to dojalo, vynořila se sama od sebe odkudsi píseň Karla Kryla Děkuji. A vytanulo mi na mysli, že tohle je konečně ten jediný správný název pro ten výlet-dar. Tak.

Hledala jsem důkaz o tom podivuhodném úkazu – nebeské kropence – a objevila toto. Otisky kapek na starém pozinkovaném žlabu vedoucím od okapu ke kanálu. V posledních dnech je přistaven pořád, co kdyby, jinak leží v pohotovosti podél domu aby nepřekážel.

6. a 7. června jsme se spíš náhodou než úmyslně ocitli v národopisné oblasti zvané Slovácko. Miláčkovi zrušili v Bzenci střelecké závody, ale nocleh by propadl. Tak jsme tam vyrazili ve dvou na výlet. Ale ne na vínečko a kroje. Nějak jsme ty naše cíle dali dohromady se seriálem Barokní srdce Evropy, doporučením kamarádů a zbytek podle sebe. Navštívili jsme zámek Milotice, Střílky s barokním hřbitovem, zámkem plným jogínů a naučnou stezkou a Bzenec, na který jsme se speciálně nepřipravovali, ale přesto viděli skoro vše! Bylo to prostě nádherné. A nejen proto, že jsme byli po delší době spolu, jen sami dva. To byl jen bonus prosím. To Slovácko má totiž samo o sobě obrovské koule… a jiné než jsme čekali!

No nic, rozepsat se zase po čase je nejvíc (módní floskule, haha), a to jsem dokázala. Jsem navnaděna sdělit víc, protože mám z posledního měsíce hafo fotek a byla by škoda se nepodělit.. Nyní jdu na zahradu courat bosa v mokrým a něco podělat. Dnes jen posbírám slimáky, protože prší, ostatní až potom. takže je šance, že se sem vrátím. Mám totiž navařeno a uklizeno a venku to počká. Před domem musím ještě sestříhat živák a vyplet okraje kamínkovýho záhonu, možná i nějaký ten plevel co pronikl do jeho středu. A že to odložím ráda, to si pište!!

Je tu božsky!

 Posted by at 5.26

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php