Srp 132012
 

a v očekávání novéhoDvoutýdenní dovolená s Emmou skončila sobotní cestou vlakem do Budějic, přespáním v Branišovicích a nedělní napínavou cestou veřejnou dopravou domů.

14 dní s Emmou bylo hodně pestrých. Taková pěkná šichta. Doma jsme moc nepobývaly. Hodně jsme cestovaly, navštěvovaly známé s bazénem i bez bazénu, zámecké a klášterní zahrady, lesy, muzea, výstavy. Bylo toho opravdu dost: 2x Chrast, Polička, Litomyšl, Roudná, 2x muzeum ve Skutči a návštěvy jsme přijímaly i doma. Zkrátka naše dovolená byla hodně společenská, kulturní i vzdělávací. A sportovní v tom smyslu, že jsem každý den pilně posilovala břišní svaly. Až se zmátořím, vrátíme se k cestě za štěstím. Pamatujete. Předpokládám.

V pátek navečer jsem byla vysazena na pašijové cestě v Římově a část jsem si ji sama prošla. Po ubytování se měla dostavit na domluvené místo i druhá část expedice – dcera s Emmou, ale Emma odmítla, proto jsem byla vyzvána, abych došla do osady pěšky. Necítila jsem se orientačně silná i žádala jsem Zorku o upřesnění směru, kterého se mi nedostalo. Možná proto jsem zabloudila a jak se ukázalo, když jsem konečně došla do civilizace, vyrazila jsem na stezku opačným směrem, čemuž se později každý podivil. Jen já ne. V civilizaci se mi překvapivě dostalo nezištné nabídky odvozu, čehož jsem využila, ale mezitím nekontrolovaně vyrazila i záchranná výprava ze základny.

Ještě ke křížové cestě. Potkala jsem tam tentokrát 3 rodiny s dětmi, mladší ročníky. Přišlo mně blbý je minout bez pozdravu, a tak jsem do toho šla první. Nesnáším odpověď na Dobrý den – „Dobrej“ a toho se mi od jednoho „manžela“, na první pohled alternativce, dostalo. Myslela jsem si že takhle zdravěj jen nějací přiblblíci, kteří si nechtěj moc zadat, ale to jsem se spletla. Měla jsem pocit, že za toho přiblíka jsem byla považována tentokrát já sama – tím, že jsem je v té samotě lesní cesty oslovila pozdravem. A skutečně jsem se i tak v tu chvíli cítila.

Cestování veřejnými dopravními prostředky není vůbec nudné. Sedám si blízko za řidiče autobusu, abych viděla hezky ven – dopředu. Nedělní řidič byl hodně příjemný a neformální. Piknický typ. Zásadně neobsluhoval zavazadlový prostor a přenechával tuto činnost zcela cestujícím, vůbec to neřešil. Cestou pronášel často nahlas poznámky k nekorektně se chovajícím účastníkům silničního provozu. Nejvíce ho pravděpodobně iritoval průjezd jihočeskou obcí, kde za neřízeného a nezřízeného provozu probíhala po obou stranách komunikace nefalšovaná pouť se stánky a atrakcemi. Bylo to o hubu a dalo se projíždět vždy jen jedním směrem. Ovšem na základě dobrovolnosti řidičů. Strašné. Mám fotky. Stáhnu ale až zítra, chce se mi spát. Vynašla jsem si podivný spoj a v závěru cesty, kdy jsem řidiče autobusu přiměla ke svižné jízdě a přesto měla jen vteřiny na přestup z autobusu na vlak v jakési díře, kde jsem ani nepředpokládala osobní pokladnu, došlo ve vlaku k ostrému střetu mezi mnou a průvodčím. Vypadal jako vysloužilý profesor, ale nakonec byl vstřícný, ustoupil od oprávněných sankcí, a já se mu proto později i omluvila. A dočkala jsem se přednášky o dobré a špatné náladě, dobrém a špatném počasí, nevlídných pondělcích a tak. Ještěže už jsem byla brzy doma.

Získala jsem za 14 dní cestování s Emmou poznatek, že roztomilá společnost psa nebo malého děcka dává příležitost blízkému okolí zapřádat s neznámým rozhovor. Stalo se mi několikrát, že jsem byla považována za Emminu matku. A kdyby nic, tak ten Kinterův sunoucí se plastový kbelík a tohle několikanásobné pochybení stálo zato. Kinterův umělecký objekt zvolila Emma hitem pobytu u babičky a zapamatovala si i ostatní jeho mechanická díla. Okamurova panáka a brblajícího havrana. Skoro by se dalo říci, že to jsou pěkný kýče.  Ať je to jak chce, s moderním uměním se nějak začít musí. A Kintera je pro čtyřletou Emmu ideální představitel. Stejně jako nerezová Perská věž na litomyšlském náměstí.

 

 

 Posted by at 20.32

  One Response to “Tak zase při starým”

  1. […] Potom jsem se ztratila, viz […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz