Led 132015
 

Průvodce

Smírčí kříž

V následujícím textu budu používat slovní spojení smírčí kámen = smírčí kříž. Tomuto tématu, „Smírčí kříže na Chrudimsku“ sice plánuji věnovat některý z dalších Výletů, ale dnes dovolte alespoň malé vysvětlení tohoto pojmu.

foto_krizNa mezích, u cest i silnic, a často i dobře schované v lesích, můžeme spatřit kamenné kříže nebo kameny s vytesaným křížem, letopočtem, někdy i krátkým textem a symbolem – sekyra, oštěp, vidle, dýka… apod. Jde o svědky středověkého trestního práva, kameny pokání, které připomínají nějakou tragickou krvavou událost – vraždu (odtud tedy můžeme usuzovat na symbol vražedného nástroje). K jejich vzniku docházelo na základě tzv. smírčích smluv. Pachatel dostal šanci vykoupit se za svůj čin a kromě pokuty pozůstalým a jiných vykoupení, kostelu apod., musel navíc na místě zlého činu vztyčit kříž či kámen, který měl vlastoručně zhotovit. Po třicetileté válce (1618-1648) už nemohlo dojít k mimosoudnímu vyrovnání, takže funkce smírčích křížů zaniká a stavějí se pouze z důvodů připomínky neštěstí.

Toto vysvětlení původu kamenných křížů je ovšem velmi zjednodušené a mnohdy nelze jejich tajuplný příběh zjistit ani prokázat. Dnes se o těchto kamenných křížích, bez ohledu na jejich minulost, hovoří běžně jako o křížích smírčích, právě v souvislosti s výkladem středověkého trestního práva. Jejich magickou podmanivost a vazbu na místo zlého činu nám dokládá i tradovaná pověra – Kdo poškodí, zneuctí či přemístí kříž, bude stihnut neštěstím.

Začátek výletu

Dnešní výlet je připraven pro cyklisty, ale nic vám nebrání jít pěšky nebo kombinovat jízdu autem a chůzi (v tom případě zaparkujte nejlépe u Horeckého rybníku za Chacholicemi směr Horka).

Vyjedeme ze Skutče po silnici směrem na Přibylov, Chrast a naším cílem jsou Chacholice. Můžeme zvolit variantu „silnice“ (za přibylovským lesem mineme odbočku doprava, do Hroubovic, a po necelých 300 metrech odbočíme doleva, do Chacholic) nebo zajímavější variantu „podél lesa“ (hned za přibylovským lesem zatočíme doleva a podél lesa pokračujeme stále dál, před hájenkou se lomí cesta doprava, projíždí mezi budovami, stále sleduje okraj lesa, níže po levé straně můžeme zaregistrovat zrakovým i čichovým vjemem zemědělský silážní komplex). V obou případech zabočíme následně na silnici doprava a posléze doleva směr Horka. Projedeme obcí a po levé straně vidíme chatovou osadu, ke které míří cesta modře turisticky značená. Tudy budeme, volně proti proudu Žejbra, později pokračovat dále, ale nejdříve nás čeká smírčí kříž.

Pokračujeme po silnici a asi 80 m od této odbočky uvidíme další cestu doleva vedoucí k lesu. Namíříme si to tedy k lesu a hned na jeho okraji si uschováme do houští kolo, protože dále budeme raději postupovat pěšky. Pokračujeme lesem doprava, míjíme stále okraj lesa a jdeme tak dlouho, až uvidíme mezi stromy prokmitat na poli malý účelový objekt, je to zřejmě nějaká vodárnička. Od tohoto bodu je to ke kříži ještě asi 100 metrů, nemůžeme ho přejít. Krásný pískovcový kříž, vysoký 88 cm, s dole se rozšiřujícím kmenem a s málo znatelnou rýhou kopírující kmen a hlavu. Při patce kříže pěkně vyvedený pozitivní reliéf umrlčí hlavy a dva lidské hnáty křížem položené. Dle knihy Chrudimsko a Nasavrcko z roku 1912 zde byl prý na počátku 19. století bleskem zabit jistý soused z Horky. To je vše, co vám mohu sdělit. Na kříži jsem nenalezla ani datum, ani nic jiného, než jsem vám zde popsala.

foto_kostelicek

Kostelík v Podskale

Vrátíme se zpět k silnici a po modré turistické značce pokračujeme po cestě směrem k Podskale. Jedeme stále dál a hned u začátku lesa vlevo uvidíme stezku klesající k toku Žejbra. Dole, u řeky, opět zabočíme doprava a sledujeme pozorně opačný břeh. Asi po 80-100 metrech nás upoutá skupina balvanů. Na kolmé stěně nejvyššího kamene je vytesán neobvyklý německý nápis, jež je vzpomínkou na idylku 18. století. Vzletnými slovy líčí neznámý skladatel, že toto místo nedostupné obšťastnila svou přítomností dne 28. srpna 1781 šlechtična Poniatowská (z chroustovického zámku) , v tomto háji tak tichém jako její srdce – chrám to dobročinnosti, a přeje si, aby od tohoto dne toto místo obdivovati i lidstvu bylo posvátným.

Tento, i dnes velmi malebný a milý koutek přírody, býval také oblíbeným cílem procházek královehradeckého biskupa Jana Leopolda Haye, který žil v 18. století, byl rádcem Josefa II. v církevních otázkách, ve víře byl neobvykle snášenlivý a tolerantní, přátelil se s Dobrovským a přilnul upřímně k lidu, mezi nímž žil. V Chrasti a jejím okolí rád pobýval, zemřel roku 1794 v chrasteckém zámku a je pochován na hřbitově ve Chrašicích (dnes součást Chrasti).

Promiňte toto malé odbočení a bližší zmínku o biskupovi Hayovi, ale v některém z příštích výletů opět zavítáme na další jeho oblíbené stanoviště, a budete muset uznat, že tento pán byl opravdovým milovníkem krásných zákoutí přírody, jež si také určitě sami oblíbíte.

Máme tedy již za sebou smírčí kříž, záhadný balvan, ale než přikročíme k poznávání jeskyně, ráda bych vás upozornila na jednu přírodní pozoruhodnost, nacházející se nedaleko Nespěchejte proto s napojením na modrou turistickou značku, která vede cestou souběžně s tokem Žejbra do Podskaly, můžete ještě chvíli jít proti proudu řeky. Zůstane za vámi malé turistické tábořiště s ohništěm a zde se řeka začíná naší cestě trochu vzdalovat. Půjdete ještě asi 50-80 metrů a bude-li nižší stav vody uvidíte v určitém úseku na dně řeky ploché, pozoruhodně velké bloky kamene (gabrodiorit), kterými jakoby někdo dno řeky doslova vydláždil. I toto místo stojí za spočinutí a bližší prozkoumání.

Nyní se již ale vrátíme na modrou a dojedeme do Podskaly, kde nás čeká jeskyně, která je pseudokrasová – puklinová. Nejprve její lokalizace. Nachází se v mohutné strmé opukové stěně, na jejímž vrcholu vidíte domky obce Skála. Díváte-li se na poslední domek vlevo, spatříte hned za ním výraznou puklinu probíhající v celé výšce stěny. Zde, u paty pukliny, je vchod do jeskyně.

Proč v nadpisu uvádím zapomenutá jeskyně? Protože k jeskyni nevede žádná cesta a při její návštěvě jsme objevili, kromě odpadků padajících seshora, ještě neporušené prostředí strmé, částečně suťové stráně pod opukovou stěnou. A je to vlastně v pořádku, protože tento krajinný útvar je chráněn a hromadné výpravy turistů by podporovaly rychlou erozi, sesuvy půdy. Návštěvu jeskyně vám osobně nedoporučuji z výše uvedeného důvodu, a pak, zřejmě byste byli zklamáni. Není to žádná turistická atrakce, pouze zajímavost pro znalce. Jeskyně je vlastně puklina zhruba v šíři dospělého tlusťocha a vede do hloubky asi 10-15 metrů. Musíte-li ji ale opravdu bezpodmínečně vidět, volte přechod řeky a výstup do stráně přímo pod puklinou. My jsme jeskyni navštívili na jaře, za vysokého stavu vody, a z tohoto důvodu a také z důvodu neznalosti prostředí jsme šli oklikou – za kostelem po modré značce přes můstek a pak strání doleva.

Byla to cesta hrůzy mokrým svahem, který se pod námi sesouval, a bezbranné děti došly z výpravy zpět na konci svých sil obaleni bahnem jako koule, ale šťastné, že nespadly do rozvodněné řeky. Jdouce touto cestou, překvapil nás fragment zřejmě náhrobního kamene, který bych v těchto místech nikdy nečekala, s nápisem: „Kdo se kolem ubíráš věnuj za nás otče-náš aby bůh byl milostivý soudce náš.“

Touto citací se pomalu loučíme s Podskalou (ostatním zajímavostem spojených s touto osadou jsme se věnovali ve Výletech 3.) a pojedeme domů. Čeká nás nejproblematičtější část cesty. Přejdeme po modré turistické stezce přes lávku a jasně modře natřené zábradlí nás již navádí prudce strmou cestou nahoru do Skály – po zelené turistické značce. Převýšení je značné, ale vydržet se to dá.

Nyní již pojedeme pohodlně domů, do Skutče, po silnici vpravo přes Vrbatův Kostelec, Leštinku a Skutíčko (ze Skály lesním terénem po zelené značce a dále po modré přes přibylovský les a pak doprava po silnici do Přibylova a  Skutče).

 Posted by at 13.14

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz