Kvě 182014
 

s videem a fotkami

 

Kam vyrazit na celodenní výlet na Valašsku? Možností je nepřeberně. Sám se nabízí známý valašský skanzen  v Rožnově pod Radhoštěm, kde M. bydlí nebo bájná hora Radhošť poblíž. My jsme zvolili poněkud vzdálený vrch Hostýn.

Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736m) a západní vrchol s poutním chrámem a řeholním domem (718m). Impozantní poloha Hostýna, vévodící širokým rovinám Hané, zdaleka viditelná a charakteristická silueta hory s chrámem nejvýše položeným je na Moravě ojedinělá.

Byli jsme oba zvědavi, jak to na takovém známém poutním místě vypadá a chodí. Ani jeden z nás tam ještě nebyl. Byli jsme natěšeni.

Být dopředu natěšen však někdy znamená být později zklamán. Díkybohu (!) k tomu v našem případě nedošlo a naše natěšení se ještě na místě rozvinulo v regulérní  stav blaženosti takřka nebeské.

host1

Cesta autem pod jmenovaný kopec však byla trochu trnitá. Za Valmezem se za evropské peníze opravovala silnice a stejně jako před týdnem v Havlíčkově Brodě, i zde si silničáři jaksepatří vyhráli se značením a sami nevíme, jak jsme se dokázali z toho rébusu nakonec dostat ven. Cestou zpět to bylo ještě zábavnější. Značení nás zavedlo do jejich střediska, kde končila silnice. A neskončili jsme zde „na lopatkách“  sami!

Pod Hostýnem jsme se dostali do velmi nepříjemné situace. Pořadatel cyklistických závodů nás odmávl a my jsme se cestou na kopec, vstříc poslednímu parkovišti, začali potkávat s protijedoucími cyklisty. Svištěli z kopce neuvěřitelnou rychlostí a viditelně s námi nepočítali, jak jsme usoudili z jejich aerodynamické pozice a bezstarostné jízdy neohraničené žádným pruhem… Zvládli jsme to všichni, ale bylo to psycho.  A určitě nejen pro nás.

Silnice pro nás končí v lese na malém parkovišti  za Bystřicí p. H. – lázně;  pokračovat  na Svatý Hostýn autem se může jen na zvláštní povolení . A také touto jedinou cestou na kopec jezdí pravidelná a častá autobusová linka, poutníky hojně využívaná.  Na parkovišti startuje žlutá turistická značka. Přidružuje se ke stávající červené a modré, takže nás zpočátku cesty provází červenomodrožlutá trikolóra. K cíli nám zbývá cca 2 km prudkého stoupání lesní cestou. Žlutá trasa se po chvíli od nás odloučí – obchází kopec po vrstevnici, na kótě Pod Vodní kaplí opouštíme modrou značku a stoupáme už jen po červené. Je krásně. Slunce svítí a na nebi pozorujeme, pokud to mezi stromy jde, oblaka roztodivných tvarů a také jakousi pomalu letící repliku vojenského pozorovacího letadla z druhé světové války, pravděpodobně vyhlídkový let..

host2

A už jsme u Vodní kaple, prvního církevního objektu na trase našeho hostýnského putování.

IMG_0939_40_41_tonemapped

Každé význačné poutní místo má kromě milostného obrazu také pramen zázračné uzdravující vody. Je nejen důležitým symbolem, ale i skutečným občerstvením znavených poutníků a provází jej také uzdravující pověst. Na Svatém Hostýně tryská takový pramen ze skály na západním svahu přímo pod Vodním kostelem. Podle staleté tradice vytryskl při tatarském obležení v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů.

IMG_0948_49_50_tonemapped

Na spodní terase si mohou poutníci natočit do pohárů léčivou vodu a jsou-li naplněna korýtka, osvěžit unavené nohy.

Kaple, pocházející z poloviny 18. století, upravena v novobarokním stylu byla na konci století 19, stojí nad pramenem vyvěrajícím pod terasou. Pod kaplí nalezneme nejen stánek s občerstvením, ale i lavičky k příjemnému odpočinku po poměrně prudkém výstupu do kopce – a také před výstupem dalším, tentokrát již po mohutném a skutečně neobyčejně dlouhém schodišti, které nás dovede až k poutnímu chrámu Panny Marie, dominantě celého tohoto posvátného vrchu.

IMG_3352

Uvnitř kaple, novodobě, ale pěkně vymalované, je mimo jiné umístěna údajně barokní, avšak v 19. století hodně upravovaná či dokonce zcela nově zhotovená soška Panny Marie, tzv. Hostýnské madony, která se měla původně nacházet na hlavním oltáři zmíněného mariánského chrámu.

Monumentální pískovcové schodiště s 221 stupni z nedalekého lomu na Černavě, dlouhé 242m, přetínají dvě cesty na tři nestejně dlouhé části. Nejužší stupně u Vodní kaple (5-6m), směrem nahoru se rozšiřují (7-8m). Na jednotlivých stupních jsou dodnes patrna jména dobrodinců, kteří se finančně podíleli na této stavbě. Výstavba schodiště trvala necelý rok, otevření a slavnostní svěcení 12.9.1910.

IMG_0966_7_8_tonemapped

Počátek impozantního schodiště u Vodní kaple

schody

Ještě jsme „nedorazili“ k poutnímu chrámu a mám pochybnosti jak pojmout tento text. Na Hostýn jsme se odebrali  bez důkladnější domácí přípravy, celkem nedotčeni jeho minulostí a architekturou a kromě informace, že tam nalezneme dvě křížové cesty, z nichž jedna je Jurkovičova, a starý hřbitov, jsme nevěděli nic a neprohlédli jsme si ani fotky. Dnes shledávám, že to bylo vlastně dobře. Protože jsme zůstali ze všeho paf a výlet se pro nás stal procházkou růžovou zahradou. Všechno, všechno, co jsme zde viděli a zažili, nás uvádělo do jistého stavu vytržení a štěstí, jak jsem už poznamenala v úvodu. Všechny faktory se spojily v jeden harmonický akord. Byla to náhoda nebo je to samozřejmost? Netroufám si odpovědět, ale kromě dvou případů, kdy na sebe lidé pokřikovali, se tu všichni chovali mile, tiše – tedy úměrně charakteru tohoto posvátného místa. Nepozorovali jsme nevůli, ale naopak klid, pokoj, dobrou náladu a úsměvy. Nepopírám, že mnoho z výletníků si sem zřejmě vyjelo autobusem a trávili více svého času u stánků s občerstvením, než na křížové cestě, ale i tahle pohoda k tomu patří. Alespoň nám to tak v tom slunečném dni připadlo. I my jsme si dali u stánku do nosu, ale jen do určité výše. Zapomněli jsme si totiž doma kromě mapy a stativu také peníze, a s naší nepatrnou hotovostí jsme dosáhli jen na turecký med a hostýnské oplatky.

Tak tedy.. co je pro tento text důležitější? Dojmy a zážitky nebo věcné faktografické údaje z historie místa? Domnívám se, že obojí je poutavé, ale opisovat informace o církevních a světských objektech z oficiálního webu Hostýna se mi tentokrát nechce. Budete-li chtít, najdete vše co vás zajímá  zde a věřte, že to v žádném případě není nudné čtení. Jen nedovedu posoudit, zda bude dostatečně atraktivní i pro toho, kdo na Hostýně nikdy nebyl… beru to podle sebe. Na vlastní oči viděné ve mně vyvolává touhu dozvědět se více.

Stojíme u Vodní kaple a stoupáme po schodech nahoru spolu s několika poutníky. Moc nás tu není, kdo jdeme pěšky od posledního parkoviště. Naše auto tu stojí samo, dopoledne, i při návratu z hory. Schodiště zahýbá doleva a před námi se otvírá pohled na chrám, skrytý zatím ve svěží jarní zeleni stromů. Vlevo nás vítá socha Nejsvětější srdce Ježíšovo a ve střední části schodiště zatím víc tušíme než vidíme pověstné Jurkovičovy svatohostýnské kramářské boudy, situované do pomyslné rozevírající se kytice v jejímž středu je zasazena bazilika..   Míjíme stánky na levnou krásu a také občerstvení s jednoduchým posezením. Davy poutníků zde houstnou, aby se zase zředily na místech následujících – poblíž baziliky a obou křížových cestách na vrcholové pláni.

IMG_1355_6_7_tonemapped

Sochu Nejsvětější srdce Ježíšovo fotíme zezadu a v záběru vidíte i Ovčárnu, ubytovací hostinec. V tomto místě začíná tzv. Cesta světla – Čtrnáct zastavení připomíná velikonoční události od Ježíšova zmrtvýchvstání až po seslání Ducha Svatého a byla vybudována před několika lety. Vede podél starobylého valu upraveným chodníčkem od sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova až po starou křížovou cestu.
Na vybudování cesty se podílela řada lidí. Základové kameny pro jednotlivá zastavení jsou například dary různých kamenolomů v ČR a každý tvoří jiná hornina. Zastavení navrhl Josef Indra z Prostějova. Obrazy, které jsou malovány stylem připomínajícím zjednodušené ikony, zase namaloval Zdirad Čech z Kladna.

Míjíme zatím bez zájmu stánky a na vrcholu Hostýna vstupujeme do hostýnského chrámu – baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Uprostřed mše. Nechceme rušit, stojíme vzadu, točíme video a pak usedáme do lavic. Po skončené mši ještě něco přitáčíme. Zaujala nás dvojice starých lidí sedících přímo uprostřed před kněžištěm. Jakoby mše byla sloužena pro ně. A také pro jejich společníky, mladý pár, který se k nim po obřadu připojil. Později jsme je viděli i před chrámem, kde se všichni na památku fotografovali. Provázel je nejen fotograf, ale i starší muž, který v kostele z kněžiště natáčel video.

IMG_1003_4_5_tonemapped

Hostýnská bazilika minor – na obrazech a sochách Panny Marie Hostýnské s Ježíškem je pozoruhodný blesk, který Ježíšek metá na Tatary. Symbol blesku vycházející z jeho ruky je pro Hostýn typický

IMG_3389_90_91_tonemapped

Interiér chrámu není nikterak velkolepý a fascinující. Je to taková směsice stylů. Kulatý půdorys, barevnost a zdobnost připomíná Orient, některé prvky evokují neoklasicismus a částečně korespondují se starou křížovou cestou, dřevěné řezby vrací k lidovosti. Smysl a velebnost Hostýna nespočívá jedinečně v tomto chrámu, on je pouze jeho součástí..

A po kostele to, nač se nejvíce těšíme. Jurkovičova „nová“ křížová cesta. Netěšili jsme se nadarmo, jsme jí uchváceni a trávíme zde nejvíce času. Povídáme si o všem co nás zaujalo, prohlížíme si detaily jednotlivých zastavení, vyhodnocujeme asociace! Jakkoli ta slova zní věcně, byla to emotivní záležitost. Jsme nadšeni a objevujeme zvláštnosti Jurkovičových secesních lidových kapliček. Nejsou stejné, ale dají se vyhledat jisté zákonitosti ve střídání prvků, použití barev. Baví nás to pozorování architektury více než obdivování překrásných mozaikových obrazů Jano Köhlera, Tvoří s kapličkami nedílný umělecký celek a do Jurkovičovy lidové secese zapadají jak zadek na hrnec, dá-li se to tak říci. Zastavení 13, před hřbitovem, má přece ještě jedno specifikum. Nalézá se zde jediná původní mozaika navržená známým moravským malířem Úprkou. Proč jen jedna? Nemohu se vyhnout vysvětlení…

IMG_1264_5_6_tonemapped

V r.1904 předkládá Jurkovič hotové plány na 13 kapliček křížové cesty nepravidelně umístěných severovýchodně od kostela po pravé straně jakoby vystupujících z lesa. Z vrcholu od chrámu osm jich klesá, XI. zastavení Ukřižování vystupuje na mohutné terase, na kterou se stoupá po řadě schodů a Křížová cesta končí u malebného hřbitůvku stávající rotundou XIV. zastavením Kladení do hrobu, pro obě křížové cesty společným.. Jurkovičem vypracovaný návrh XIV. zastavení zůstal nerealizován.

Pro malířskou výzdobu vybrán Joža Úprka, který navrhl obrazy všech zastavení. Při stavbě křížové cesty se postupovalo od konce (XIII. zastavením), Úprkovy obrazy prováděla firma B. Škardy z Brna novou technikou tzv. sklomalby, která byla neodzkoušená a drsným hostýnským podmínkám nevyhovovala (mezi sklo a azbestový podklad vnikala voda, která mozaiku ničila). Proto se z Úprkových obrazů zachoval pouze jeden (Ježíš své Matce na klín položen, XIII. zast.), zbylé dva (Ježíše umírajícího na kříži a Ukřižování) byly zavčas sejmuty a převezeny na Velehrad, aby se uchránily před úplným zničením. K další spolupráci byl potom vyzván Jano Köhler, jemuž problematika mariánského kultu byla velmi blízká a pojí se úzce s námětem Krista Vykupitele. Své obrazy Köhler přizpůsobil realističtějšímu pojímání prováděné v pestrobarevné mozaice v neobyčejné schopnosti spolupráce s rakovnickou dílnou, jímž vypracovával jednotlivé detaily, aby vyhovovaly nejen výrazu myšlenky, ale zároveň je i přizpůsobuje nepříznivému podnebí. Na pašijových obrazech začal Köhler pracovat v r.1912, ale křížová cesta byla ukončena I. zastavením až v r.1933.

Mohutná terasa s kamenným schodištěm tvořící přechod mezi klesajícím a stoupajícím terénem křížové cesty v nás vyvolává vzpomínky na letošní dovolenou, na Gaudího kamenné stavby…. Zahradu Jardins Artigas v La Pobla de Lillet a také vznosný kamenný kříž na domě Bellesguard v severní Barceloně. Cítíme se hodně svátečně a pokoušíme se  u tohoto monumentu XI. zastavení vyfotit i bez stativu.

IMG_1191_2_3_tonemapped

Pohled zpět na klesající část křížové cesty

IMG_1175_6_7_tonemapped

Mohutný kamenný blok a schodiště poutníka navádí k závěrečné části křížové cesty, symbolicky stoupající…

IMG_1200_1_2_tonemapped

Pohled z terasy XI. zastavení křížové cesty ke chrámu

IMG_1203_4_5_tonemapped

XI. zastavení Ukřižování

Atmosféra křížové cesty se však stává více a více světskou. Na sluníčku se slastně rozvalují psi i lidé ale ještě nás čeká horský hřbitov, navržený a postavený stavitelem Ottou Zemanem. Svým konceptem navazuje na architekturu Jurkovičovy křížové cesty. Uprostřed hřbitova na mohutném podstavci ze skalních balvanů stojí 6m vysoký Myslbekův kříž z hořického pískovce. Prosté pomníčky jsou provedené v jednotném horském stylu, s výjimkou novodobého pomníku arc. Františka Vaňáka z r.1991 (což je škoda).

Na hřbitově jsme opět sami, a tak si ho opravdu vychutnáváme. Je krásný, s výhledem na křížovou cestu a nebe plné bílých kýčovitých mráčků jakoby pro nás uchystaných…

IMG_1273_4_5_tonemapped

Hřbitov pohled k předposlednímu zastavení křížové cesty

IMG_1276_7_8_tonemapped

Vchod na hřbitov

IMG_1288_89_90_tonemapped

Pohled ke chrámu

IMG_1297_8_9_tonemapped

Pohled ke chrámu a na kapli, poslední, XIV. štaci, pro obě křížové cesty

IMG_1303_4_5_tonemapped

Hřbitov s kaplí

IMG_1318_19_20_tonemapped

Pohled na jednotné hroby, jsou zde pohřbeny vesměs církevní osoby se vztahem k Hostýnu, ale není to zřejmě pravidlem

IMG_3408_09_10_tonemapped

Den jako vymalovaný

IMG_3411_2_3_tonemapped

Jak krásně je na zdejším hřbitově….

IMG_3414_5_6_tonemap_panorama

Miláčkova panoramatická fotka složená ze tří součástí, zakliknutím lze zvětšit

A pak už jen zběžný návrat ke chrámu podél staré poutní cesty, posezení u stánku se sladkostmi a prohlídka mohutných poutnických objektů… Říkáme si, jak jsou asi vytížené,… když v nedalekém městečku vznikla před několika lety z hotelu ubytovna, jak je nyní podnikatelským standardem. A doma pak přemítáme, zda bychom mohli být ubytováni v jednom pokoji, když … při přidělování pokojů se přihlíží ke stavu sezdaný / nesezdaný.

IMG_3426_7_8_tonemapped

Z Hostýna scházíme stejnou cestou, jako jsme sem přišli. Jen se ještě u sochy Krista v ohbí schodiště díváme na začátek Cesty světla a kocháme se pohledem zpět přes sluncem osvícené větve stromů a Kristova záda.

IMG_1358_59_60_tonemapped

Počátek Cesty světla / Via Lucis

Jedinou schopnou a neoficiální vyhlídku do kraje nacházíme zatím až nablízku „našeho“ parkoviště.  To proto, že jsme Hostýn dokonale neprozkoumali. Nejen Cesta světla, čeká nás i rozhledna a větrná elektrárna.  A kdovíco ještě. Na Hostýn se budeme rádi vracet.

Video z baziliky minor na Hostýně:

odkaz na všechny fotky na rajčeti (cca 190 ks)

Hostýn v Toulavé kameře ČT

Hostýn s Cílkem a Fialovou v Magických horách

Vše co chcete vědět o Hostýnu, naleznete zde: http://www.hostyn.cz/pametihodnosti.htm

.. A z tohoto pramene jsem čerpala i já