Svaté obrázky v lesích mezi Štěpánovem a Zdislaví

Průvodce

• Mapka výletu (na monitor, GIF), mapka výletu (pro tisk, PDF)
• Foto: Kaple v Údolí sv. Anny
• Foto: Obrázek sv. Anny
• Foto: Mariánský obrázek u Zdislavi

Česká krajina je bohatá na nejrůznější křížky, kříže, boží muka, smírčí kameny, památníčky a také na zastavení s obrázky svatých. Umístěna bývají většinou na místě, které je vázáno na událost která předcházela jejich vzniku, obvyklá jsou rozcestí a hranice pozemků nebo je na tom místě prostě hezky. Většinou uvidíme i starodávné stromy, z nichž se dá mnohdy usoudit (není-li uvedeno na objektu) přibližná dobu vzniku, ale ani toto není pravidlem.

Štěpánov

Naše toulky začínají za Štěpánovem, vlevo u odbočky k Údolí sv. Anny (nyní i k pensionu Karafiát). Jdeme po silničce, po pravé straně les, a po chvíli se vlevo objeví oplocená zahrada. Níže, tam kde již oplocení končí, uvidíme vpravo širší lesní cestu a po ní povedou naše další kroky. Kdo se chce podívat na kapličku sv. Anny dole v údolí (ale toto místo již ztratilo mnoho ze svého kouzla), může pokračovat dále po silničce.

V údolí u kaple (1831) vyvěrá léčivý pramen zvaný Zlatá studánka. Pověst praví, že za doby velké neúrody, jistá štěpánovská chalupnice Marta, modlíc se zde o pomoc, měla v místě dnešní kapličky vidění Svaté Panny Marie, která k ní promluvila: “Neplač a jdi domů. Najdeš doma dosti jídla. A budeš-li vzývati matku mou, svatou Annu, postarám se ti i dále, aby ti nic nechybělo”. Zpráva o tomto zjevení se záhy rozšířila a místo bylo označeno i obrázky, jež poutníci na okolní stromy zavěšovali. Té doby vydal se sem i chromý Benjamin, a sotvaže nohy omočil v zázračné studánce, již mohl bez berlí ubírati se domů. Jeho berle visívaly dlouho po straně oltáře. Záhy pak na tomto místě postavili zbožní Skutečané kapli. Jako poutní místo sloužila sv. Anna za epidemie cholery v letech 1831-32.

Podívali jsme se a již se zase vracíme. Hned u kapličky vystoupáme vzhůru příkrou strání modře značenou stezkou. Nebude to dlouho trvat a obě uvedené možnosti cest se protnou právě u prvního ze dvou svatých obrázků, které dnes uvidíme. Tento koutek je zasvěcen sv. Anně. Dále pokračujeme velmi jednoduše po modré značce směr Luže, nelze zabloudit. Jdeme lesem, dýcháme zhluboka zdravý vzduch a 2x přejdeme silnici. Po našem druhém přechodu již dáváme trochu pozor, ale zase tak moc nemusíte, protože druhý obrázek jistě neminete. Přináleží panně Marii, patronce kostela Na Chlumku v Luži, jak si i sami přečtete a váže se k němu pověst “O původu obrázku v lese u Zdislavi”, kterou zaznamenal Antonín Hlinecký.

Dovedný skutečský malíř František Polanský, který byl prý účasten i při malování kláštera na Sázavě a svým uměním ozdoboval i kostelík chlumecký, se jednou vracel cestou lesem domů a v místě, kde dnes stojí na sloupku obrázek krytý stříškou, byl lupiči povalen na zem a žádán o peníze. Malíř se v duchu modlí k Panně Marii, a najednou zaslechne hrčení blížícího se povozu. Volá: “Již mi jedou naproti”, a lupiči se ulekli a rozprchli na všechny strany. Malíř je zachráněn a zjišťuje, že ho zachránil sluchový klam. On sám přičítá to své vroucí modlitbě a z vděčnosti maluje obraz bohorodičky, který, v místech kde byl přepaden, na strom zavěšuje…

Ale teď již opravdu musíme zbystřit smysly, abychom dorazili včas domů a nezabloudili. Právě vycházíme z lesa a pokračujeme po modré značce. Po pravé straně les, po chvilce se cesta jakoby lomí do pravého úhlu. Zde zastavíme a učiníme rozhodnutí jak dál – již se budeme totiž vracet. Máme několik možností. Nejprve se podívejte do lesa a pokud jste na správném místě, uvidíte pod sebou rokli. Kdo má rád malé drsné a ponuré dobrodružství, může sejít a touto roklí se vydat doprava. Jdeme stále dál a po nějakém čase se z půdy pod nohama stanou močály a  rokle se téměř srovná s okolním terénem. Zde bychom měli potkat vlevo žlutou turistickou značku a po ní záhy dospějeme do Zbožnova.

Zbožnov

Kdo má také rád dobrodružství neznačených cest, ale ne zase tak drsné, ten sestoupí také do rokle, ale nesetrvá v ní, vyškrábe se na opačný břeh. Podél celé rokle vede příjemná lesní cesta, tou se dáme doprava, nikde nezahýbat, vpravo stále tušíme přítomnost rokle. Kdo poslechl, napojil se také na žlutou značku a může tak snadno dojít do Zbožnova.

A nakonec třetí možnost. Kdo chce pokračovat ve vlastivědné procházce neopouští modrou značku a vejde do Zdislavi. Ještě než ale počnete sestupovat směrem ke vsi, pohlédněte přes údolí na protější holý svah. Uvidíte zde znatelné zbytky valů a příkopů, pozůstatky to staré tvrze. Toto místo se nazývá Na Komárce.

Zdislav

Víska Zdislav je typickým příkladem starého osídlení podél vodního toku – zde protéká řeka Novohradka, známá také na svém horním toku pod místním názvem Olšinka. Cestou si povšimneme krásného starého statku s popisným číslem 1 a zanedlouho vyjdeme na silnici. Opět si můžeme vybrat kudy do Skutče – buď se vrátit zpět k rokli (tentokrát můžete jít spodem podél chat k jejímu ústí), nebo jít do Skutče po silnici (Janovičky, Doly atd…). Další možností je šlapat po žluté značce, která za Luží míří doprava do lesa. Zavede nás do již zmíněného Zbožnova. Zde naše putování končí.

Na shledanou příště a možná by bylo výhodné, pokud chcete s námi chodit za překvapením celý rok, pořídit si zelenou turistickou mapu č. 47 – Vysokomýtsko a Skutečsko.