v podání Michala Horáčka
Další navštívený Ležácký podvečer tentokrát věnovaný Michalu Horáčkovi proběhl v muzeu NKP Ležáky 19. října. Večerem provázel Jan Mikeš, klavírní doprovod Alena Strouhalová.
Seděly jsme v předposlední řadě, byla tma, nechtěla a ani nemohla jsem k výkonu povstat a pan Horáček velmi živý, fotky proto vznikaly za doslova bojových podmínek.
Pan Michal Horáček promlouval hezky, poutavě a moudře. O svém dětství, o svých nejbližších a blízkých, o vzájemné snášenlivosti, o své cestě za vzděláním, o své lásce k českému jazyku a zemi kde se jím hovoří, o své práci, o svých plánech.
Jeho sdělení a životní zkušenosti by se daly prakticky shrnout do několika přisloví a citátů:
Bez práce nejsou koláče (Bez ohledu na vnější okolnosti se dá vyniknout tvrdou a usilovnou prací na sobě) , Nesuď hovno podle čichu, ale podle chuti (jak se taky říká – nesuď knihu podle obalu), Spěchej pomalu, Pomoz si sám a pán Bůh ti pomůže, Odvaž se a potom se uvidí…, Peníze znamenají svobodu, V životě je potřeba i štěstí = Být včas na správném místě… atd.
Ze setkání s MH mě nejvíce zaujaly věci:
Lidé s dobrým charakterem spolu mohou žít bez ohledu na svou slupku a vyznání
Bez trpělivé a dlouhodobé usilovné práce to nejde, a dá se vyniknout i bez ohledu na vnější okolnosti (řekněme režim), talent a schopnosti jsou jen základem, a člověk by měl stále usilovat a „pokoušet“ nové věci (o tomto aspektu mluvil ve filmu, který letos vyhrál Zlatou Prahu, zpětně ve čtvrtek v TV, čínský klavírista Lang Lang – nepobývat moc dlouho v zajetých kolejích a vyhřívat se na výsluní, nepozději tak po 10 dnech vyrukovat s nějakou změnou, podnětem, zkouškou, prostě nerezivět).
MH ve mně vyvolává protichůdné pocity. Obdivuji ho za jeho cílevědomost, pracovitost, kultivovanost v jeho vystupování, i umělecké tvorbě; však současně tam cítím chvílemi i jistou překombinovanost plynoucí z přemíry touhy po dokonalosti, potlačenou samolibost, machu a paradoxně ..nadměrnou usilovnost. Více intelektu než srdce, řečeno kulantně. Pan Horáček je však velmi šikovný a ve většině případů „míru zná“. Brala jsem ho dlouho jako jednu z několika morálních ikon této země. Byla jsem zklamána jeho rozvodem, psala jsem o tom zde. Holt i mistr tesař se někdy utne; v tom smyslu přidávám ještě jednu Horáčkovu ideu – život je neustálý risk a sázka. Nejen ta velká rozhodnutí (sázka na povolání a manželství), ale i každodenní malá se bez riskování neobejdou.
Překvapilo mne, jak moc horuje MH pro facebook. Soudím, že časté osobní vyjádření směrem k veřejnosti mu přináší radost a uspokojení – má co říci; a protože je schopný stylista a dovede se rychle, výstižně a kultivovaně vyjádřit, nebere mu komunikace v sociální síti tolik času. A protože hodně pracuje „sám“, nahrazuje tím možný nedostatek přímé komunikace. Dát o sobě vědět.
Cestou pěšky do Ležáků, za Prosetínem…
Závěrem shrnuji velmi krátce že přes všechny vyjmenované „výhrady“ je Michal Horáček pro mne OK :).
Nejraději mám Rozeznávám