Dub 272020
 

Stezkou podél Krounky z Kutřína do Předhradí

Slíbila jsem už kdysi, ale nejde to jak jsem si představovala…… zatím vložím pár fotek pro radost … a dnes to konečně dopíšu! Jdu na to.

Ve čtvrtek jsme zamířili po velmi dlouhé odmlce na střelnici do MT. Já se cestou nechala vyložit z auta v Kutříně, s tím, že dojdu domů pěšky. Nejprve po červené turistické jdoucí podle toku řeky Krounky, po jejím pravém břehu a až dojdu pod hrad Rychmburk, rozhodnu se operativně kudy budu pokračovat domů.

První část cesty z Kutřína pod hrad Rychmburk
Celou trasu nelze zvěčnit na jedné jediné mapce, protože chybí propojení obou cest, resp. cestu nelze znázornit -na mapy.cz prostě chybí. Klikem na mapu a zvětšením mrkněte kudy jsem šla, vylíčím to. Vypadá to cestou necestou, ale pěšinka fakt existuje. Donedávna ji však neznal každý. Nyní je situace jiná, protože LČR na tu dříve naprosto nenápadnou cestičku zamezili vstup výstražným plastovým popruhem. A tím je jasně dán návod kudy pokračovat :)).
Po červené značce jsem sešla do údolí pod hrad Rychmburk, přešla Krounku přes železný most pro pěší, přeskočila její přítok Lešanský potok vpravo a pokračovala proti jeho proudu až k můstku a pak doleva nahoru do vsi a v Podkopčí doprava (ten bod už vidíte na mapce) cestou ke kapličce sv. Jana Nepomuckého, kde jsem to zalomila doleva a došla k rybníku Spálivci. Kam vhodili podle pověsti husité popel opata podlažického, upáleného po dobití Podlažického kláštera.
.. A jdeme na trasu!
Klíčové místo na začátku trasy – přechod přes pravostranný přítok Krounky – Martinický potok
Pohled z mostku na Martinický potok. Za pár desítek metrů se spojí s Krounkou a údolí řeky se bude pomalu ale jistě zužovat a dramaticky měnit. Těším se na skály a kamenité koryto řeky, které protínají na několika místech brody, dnes pravděpodobně již málokdy užívané.
U lesa a na světlinách začíná vyrážet Ptačinec velkokvětý
Také tento malebný choroš stál za vyfocení, snad se jedná o Troudnatec kopytovitý..
A hned vedle další exempláře, snad jsem se s tím pojmenováním trefila??? Vůbec se v choroších nevyznám…
Nejsme ani kilometr od startu, údolí se zase rozvolňuje o trochu víc, a to je příležitost pro založení pionýrského tábora. Slouží zde již velmi dlouho a nyní ho vlastní SKANSKA. Vjezd je přes most z opačné strany řeky.
Pozůstatky po táborové hře před cca pěti lety ještě stojí
1,3 km pochodu a další baráky a hospoda v Šilinkově dolu na místě vodního mlýna
Hned za Šilinkáčem další pionýrský tábor, již značně zvetšelý, ale bezdomovci nenarušen
Záchody nevypadají moc hygienicky, ale je to pro mne jistá romantika ztracených časů
A za záchody to již začíná… pokud je kolem toku alespoň kousek místa, stezka vede podél řeky a v tomto slunečném dni, kdy všude kolem tebe kvetou bílé sasanky, fialky a žluté orseje, je osamocenému poutníkovi tuze dobře a lehce se zapomíná na starosti všedního dne.
Krása všude kam se podíváš. Jaro mám ráda. A nikde žádnej turista, to je také důležité…
Řeka si svou cestu vyvzdorovala i mezi skalnatými útvary. V těch místech stezka vystoupá až nahoru na kopec a můžeš se rozhlédnout všude kolem. Díky tomu, že listnaté stromy v údolí jsou ještě takřka holé, lístky se začínají teprve klubat, je příležitost obdivovat i krásné pohledy do údolí a na protější svahy. Právě teď je to na hraně! Svěží zeleň je ještě průhledná! Dobrý čas!
Otáčím se a fotím. Už jsem zase dole u řeky, abych po chvíli zase vystoupala nahoru..
Objevuji hraniční kámen TT (Thurn-Taxis) – více o nich zde a třeba i zde
TT Thurn-Taxis
Na hlavě směr pokračování hranice a číslo hraničního kamenu, je to vzácnost, tenhle je tesaný v žule, mnohé jsou z pískovce a naprostá většina hraničníků „zmizela“
Slunce proniká porostem a já scházím k řece
Slunce nemá zábrany..
Brod, jeden z několika..
Jediné místo, kde lze skalnatý masiv zdolat pomocí nemnoha žebříků, stupů a řetězů. Je to legrační místo označené na mapě jako ferrata
Nástup na skálu
A jsme zase o kus dál, přecházím řeku a kráčím opatrně podél zachovaného náhonu k dalšímu mlýnu. Jakmile uvidím chalupu, sejdu níž, přejdu řeku a vrátím se na červenou.
Mlýn, kde se dnes vyrábějí svíčky
Kamenný tříobloukový most (památkově chráněn od r. 1958) z pískovcových kvádrů s kamenným zábradlím. Voda ze silnice je odváděna kamenným korýtkem do vody. Kamenná zeď na zábradlí je ukončena plochými kameny. Postaven na místě staršího dřevěného, na oblouku je vytesán rok 1816
Hrad Rychmburk, foceno kousek nad mostem
Hrad Rychmburk – foceno z protější skály nad řekou, odkud údajně střílel z děla Žižka na hrad. Důkazem toho jsou dvě koule ve zdi hradu. Tedy, pamatuji je jako děcko, snad tam ještě jsou, nekontrolovala jsem to… Žižka tu měl své rejdiště a není to jediná památka pojmenovaná po něm na Skutečsku…
Skok a jsme dole a podél Lešanského potoka si to hasím nahoru zakázanou stezkou (viz úvod pod mapou). Nejen zde je vidět, že LČR je prý pouze manažerská organizace, prý nemají své správce polesí, slyšela jsem, že si na práci jen najímají. Pak to tak dopadá. Lesům chybí pravidelná údržba a mnohde se jen hasí… jako zde. Vlezla jsem do zákazu a viděla, že údolíčko potoka pod hradem je plné spadaných velikánů. Lehlých dávno a neuklizených. Však stezka už je ponovu vyšlapaná tak, jak to kmeny dovolí… a abych nezapomněla, ta budova nahoře je starý pivovar, rozpadlý a zpustlý, koupila ho obec, tak snad bude líp!
Konec stezky, přes můstek a nahoru do vsi. Stezkou Podkopčím ke kapli a mezi domy k rybníku Spálivci. Na mapě je vyznačena cesta mezi poli, která se vyhýbá silnici a vede do Lažan. Nikdy jsem po ní nešla a jak jsem zjistila už tudy opravdu nikdo nechodí. Cesta neexistuje. Místo tu je, ale cesta je dávno zarostlá keři a starými neudržovanými stromy, i ovocnými . Dala by se snadno obnovit a stálo by to zato, z hlediska úcty k minulým generacím. Byla by škoda tu mez zaorat….

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php