Srp 042014
 

Vzpomínka na 6. červenec 2014 (den upálení Mistra Jana Husa –  1415) – kaleidoskop zážitků, postřehů a skutečností

 

IMG_7814

IMG_7816

Místo památné, ale díkybohu odlehlé, vzdálené na hony masovým formám turistického ruchu. Snad proto je tak milé, domácké a okouzlující, a trochu obstarožní, charakteru naprosto nekomerčního. Ach, jak mi příjemné… Příroda se zde snoubí s upomínkou na události české historie, které by neměly zůstat zapomenuty. Stejně jako osobnosti, které s tímto malým, ale úhledným koutkem české vlasti souvisí – J.A. Komenský, Mistr Jan Hus a letos připomenutý i Karel Starší ze Žerotína. A jistě i jiní…

Růžový palouček má úzkou souvislost s Komenským. Komenského donutila odejít do exilu náboženská situace v Českých zemích. V únoru roku 1628 odešel definitivně z Čech do polského Lešna. Na jeho památku byl v 19. století ustaven památník (Růžový palouček) na české straně hranice. Pověst praví, že se zde exulanti loučili s českými zeměmi a zakopali tu zlatý kalich. Místo je porostlé růžemi, které podle další pověsti jsou slzami českých bratří, prolitými před jejich odchodem do ciziny. Dnes má Růžový palouček rozlohu 350 m2. Nově byl restaurován počátkem 20. století, kdy dostal podobu parku s růžovým polem.

Palouček jsme navštívili s miláčkem před dvěma lety a místo nás svou atmosférou doslova uzemnilo. Kdo by řekl, že ten krásný sluneční den nese datum 1.12.2012. Podívejte se.. a také předešlé snímky nesou toto datum.

IMG_7812

IMG_7832

IMG_7828

IMG_7826

IMG_7823

Detail zlaté báně na Metelákově konzervativním secesním pomníku. Kdo má čas a chuť může přemýšlet o smyslu mnoha symbolů zde použitých

Ale dnes, 6. července 2014 není Palouček tak osamělý jako tehdy. Na slavnost Růžového paloučku se sjelo mnoho návštěvníků a také několik vzácných hostů – František Šmahel,  český historik, který se zabývá dějinami pozdního středověku, zvláště počátky české reformace, Tomáš Halík, český katolický kněz, teolog, čerstvý nositel Templetonovy ceny za „pokrok ve výzkumu a objevy týkající se duchovních skutečností“ a jiní.

Celý program měl promyšlenou dramturgii. Začínal velmi vážnými, důležitými  a nadčasovými tématy a postupně se program odlehčoval až ke Konrádyho dudácké kapele.

Po projevech profesora Šmahela a Tomáše Halíka v kulturní části programu  vystoupil Alfréd Strejček a kytarista Štěpán Rak s pásmem věnovaným Komenskému a Karlu Staršímu ze Žerotína, vážné písně včetně hymny zapěl pěvecký sbor Žerotín z Brandýsa nad Orlicí a nakonec Palouček rozsvítila, rozesmála a rozezpívala  Konrádyho dudácká kapela s tanečníky.

Pěkné to bylo a návštěvníci odcházeli určitě spokojeni. Včetně nás.

IMG_4134

Historik Prof., PhDr. František Šmahel DrSc., autor knihy o Janu Husovi (Argo 2013), přednesl úvodní projev v němž připoměl význam Jana Husa v českých dějinách. Projev byl precizně stylizovaný a logicky vystavěný až k formulaci smyslu a výsledků Husova reformního úsilí a jeho vize světa. Odkaz na celý projev naleznete v závěru tohoto textu. Stojí za přečtení a zapamatování. Jsou v něm myšlenky, které by se měly tesat do kamene.

IMG_4139

Je velkým uměním promluvit na tak závažné téma (Hus, Komenský, jejich doba) zpatra, ale Tomáš Halík to dokázal. Ano, je kazatel… Nevím, jestli je jeho projev zaznamenám, ale mám pocit, že o sobě mluvil jako o evangelíkovi a hlásil se k Janu Viklefovi. Jak málo vím a netuším souvislosti. Ale se zájmem si v tu chvíli a na tomto místě jeho projev poslechnu…

Měl jsem plnou hlavu myšlenek z tohoto projevu, ale program dále gradoval. Vystoupil Alfréd Strejček a za kytarového doprovodu Štěpána Raka přednesl úryvek z Komenského Labyrintu světa a ráje srdce. Jednalo se o poselství vzdálené minulosti, jak to nazval Prof. Šmahel, přesto mi běhal mráz po zádech z jeho aktuálnosti, opakování historie a nepoučitelnosti z předchozích historických chyb. Doslova mě přimrazilo k lavici, na které jsem seděl další vystoupení Alfréda Stejčka. Přednesl Shakespearův Sonetu č. 66 z překladu Martina Hilského. Ten si můžete poslechnout zde v přednesu překladetele. Tento sonet nabýval významu v krizových obdobích historie a dnes nás znovu oslovuje. Je ten svět v pořádku? 

IMG_4127

Alfred Strejček a Štěpán Rak. Skvělý kaleidoskop textů a básní, trochu víc patosu a vážnosti než dnešní doba vykazuje. Mám ráda chvíle, kdy zcela samozřejmě docházím k hlubšímu zamyšlení. Není to často. Nyní inspirována umělcem, jeho projevem, jindy podníceni dobrým filmem si cestou domů v izolaci auta povídáme o věcech víceméně skrytých. Dialogem dochází k jejich vzájemnému upřesnění a vyjasnění.

IMG_4135

Štěpán Rak … věděli jste, že symfonická báseň Bedřicha Smetany Vltava je vlastně docela krátká? Uvědomila jsem si to poprvé v jedné sekvenci prvorepublikového filmu s Lídou Baarovou? kdy šla se svým partnerem na koncert a  Vltava zazněla celá. A stejně tak zazněla dnes, ale v úpravě pro kytaru. Skvělý a nečekaný zážitek

IMG_2475

VIP sekce 🙂

IMG_4124

IMG_4128

Tomáš Halík soustředěně poslouchá profesora Šmahela

IMG_4133

I uprostřed davu se dá prožít intimní zážitek, stačí zavřít oči.
Miláček ale interpretuje Halíkovo soustředění jinak: Tomáš Halík rovněž přednesl svůj projev, následující po profesoru Šmahelovi. Mluvil spatra, podle mého názoru si jej připravoval ve chvílích soustředění znázorněných na fotografiích. Byl poněkud povrchní, bez precizně formulovaných myšlenek, logické výstavby a poselství, kterými se vyznačovalo vystoupení Prof. Šmahela. Možná to je důvodem, proč mi z něj nic v hlavě nezůstalo.

IMG_2474

Je nás tu dnes hodně, zcela vlevo vidíte Olbrama Zoubka se svojí druhou manželkou (seznámili se v Litomyšli)
IMG_4142

Uvolněná atmosféra při poslechu Konrádyho dudácké kapely..

IMG_2473

Pódium v přírodě, posloucháme mozaiku hudby, básní, úryvků a textů souvisejících s Karlem Starším ze Žerotína v podání Alfréda Strejčka a Štěpána Raka

IMG_4136

Kdopak nám to tady kráčí??

IMG_2482

Sochař Olbram Zoubek, bydlící nyní v nedaleké osadě U tří kocourů, nad ním jeho žena a sochař Jiří Dudycha z nedaleké Litomyšle, který převzal ke správě v Zoubkovic domě jejich bývalou prodejní galerii de Lara.

IMG_2479

Pan Halík má radost, v ruce svírá neobvyklý dar! Malou repliku Metelákova pomníku Růžového paloučku. Měď zezelenala :).

IMG_2495_6_7_tonemapped

Kultovní dům U tří kocourů, který dal této osadě poblíž Růžového paloučku jméno, nedávno koupil, zrekonstruoval a našel zde útočiště sochař Olbram Zoubek. Jsem nadšena a myslím, že bych také podobné útočiště uvítala. Polosamota a přece v dosahu kulturního městečka Litomyšle. Ano, závidím, ale přeju.

IMG_2498

Legendární kocouři na fasádě venkovského domu

IMG_2491

Konrádyho dudácká kapela je fascinující. Založena roku 1955 a dva původní členové – Bláha a Konrády- jsou stále duší souboru! Bláha je ten s basou, celý program uváděl – mladistvým hlasem a Konrády, dudák s čepičkou. Jejich elán mě nadchl a přesvědčil, že člověk nemá stáří podlehnout a vzdát to! Jejich dudácké starodávné hity jsme zpívali s nimi. Už dlouho nezazněly!

IMG_2488

Nová zpěvačka mezi ně zapadla jako zadek na hrnec!

IMG_2492

BRAVO!

IMG_4146_7_8_tonemapped_panorama

A zase je tu oblíbené panorama – focené od Růžového paloučku směrem k Litomyšli

A nezapomněla jsem na něco? Ano! Hygienické zátiší u záchodků. Je dobře, že taková romantická místa ještě existují!!

IMG_2485

IMG_4125

A VIP salonek pod starou lípou s vlajkou. Toť konec zprávy o oslavách na Růžovém paloučku. Ještě bych dodala, že tolik milých, slavnostně ustrojených a natěšených lidí starší generace jsem dlouho nikde neviděla. Byl to jistě pro obyvatele z okolních vsí svátek. Ale nechyběli ani mladí a děti. Tak příští rok zase, slibujeme si.

Záverečné slovo patří miláčkovi, stejně jako předchozí proložený text :

Vystoupení Prof. Šmahela a Alfréda Stejčka bylo podle mého názoru vrcholem celého programu. Bez druhého ze jmenovaných si nedovedou slavnost na Růžovém paloučku představit, jak konstatoval pořadatel. Propagaci díla J.A. Komenského a Jana Husa se ostatně věnuje dlouhodobě, jak jsem zjistil na jeho webu (http://www.alfredstrejcek.cz/rak.aspx). Pak už následovala méně exaltovná vystoupení až k lidové, avšak celkem vkusné Konrádyho dudácké kapele. Odcházeli jsme uklidněni, nicméně závažné myšlenky, poselství a analogie se současnou etapou historie zůstávají v podvědomí a občas vyplouvají na povrch. Nejsou příliš optimistické, ale asi to tak má být. Jak řekl Prof. Šmahel ve svém projevu: “ Dějiny byly často kruté, a je proto bolestivé dobírat se k jejich poznání. Ať již chceme, či nechceme, dědíme celou minulost této země a musíme se s tím postupně vyrovnat.“

Projev profesora Františka Šmahela Růžový palouček 6.7. 2014

Projev Aloise Jiráska r. 1921 – pronesen při odhalení Metelákova pomníku na Růžovém paloučku

  12 Responses to “Slavnost na Růžovém paloučku a vzácní hosté”

  1. Zuzi, já tě tak ráda čtu! Růžový palouček je moje srdeční záležitost. Krásné místo a ta atmosféra. Jen tolik lidí bych nechala odejít a pak tam teprve usedla…. Ale byli to lidé zajímaví, takže možná bych zůstala :).
    O domě U tří kocourů jsem nevěděla. To jen umocňuje můj vztah k těmto místům.
    Jak jsem uviděla na fotce pana Bláhu, začala jsem se tady u PC hned usmívat. Kdyby on věděl, jaká jeho veliká ctitelka byla moje maminka, jak ho ráda poslouchala a měla ho ráda i jako skvělého člověka! Dodnes, když chci být s mamkou (už je to rok a 2 měsíce, co zemřela), pustím si Konrádyho dudáckou muziku.

    • Báro, děkuju. Jsem ráda, že tě text zaujal a našla jsi v něm tolik věcí ti milých. Pan Bláha má elánu na rozdávání, žasla jsem nad jeho náznakem, kolik mu je let. Vzpomínám si, že v jednom momentu uváděl, že ho lidé znají většinou z rádia a ne z kapely. Všechny jejich hity jsem zpívala s nimi. Před mnoha a mnoha lety jsem si jejich desku koupila a tak jsem byla jako doma, i když nějaké mezery v textu byly :). Ale první sloky jsem zvládla vždycky! Díky!!

  2. Ahoj Zuzi:-))

    mám radost, že opět píšeš:-))
    Velký dík za toto zpravodajství z Růžového paloučku.

    lada

    • Děkuju, lado, teď se snažím, abych dohnala zpoždění. Uf, tenhle článek dal zabrat, přece jen se nejlíp píše hned po akci… jsem ráda, že jsi ho ocenil

  3. Tak to tedy muselo být opravdu pěkné. A klobáska s pivkem byla?… nemyslím zrovna při Strejčkovi, to by asi do krku moc nelezlo, ale třeba při Konrádym?

    • Nic nebylo. Miloše jsem ještě nikdy neviděla pít pivo a zakusovat se do klobásky. Ale šílí z grilovaného lilku s balkánským sýrem. Zapíjí to melounem :).
      V pátek jsme s malou Emmičkou byli svědky, jak se opilý pán počůral v autobuse. Pro Emmičku to byl vrcholný zážitek dovolené, který předčil vše, co jsme do té doby spolu viděly a dobrodružného zažiliy

      • Tolik k tomu pivu. Pán počůral autobus takovým způsobem, že to nemělo obdoby. A navíc ještě spadl do prostoru mezi schody a dveřmi autobusu. Pivo ne.

  4. Dobrá. Snad tedy byl aspoň lilek s melounem. Pozdravuj, já ráno odjíždím do Alp.

  5. Ahoj Báro, díky za vzpomínku, před chvílí jsem se vrátila „tam od vás“ (jak je tam krásně), zapojila noťas a hned mě to ťuklo. Krásný věk…
    Asi se do Hranic nebo okolí přestěhujeme, stejně jsme tam skoro celou sezonu, kdy se dá přespávat v karavanu… jen padnout na šikovnej domek…dobře sis vybrala kde zakotvíš :)).

    • Zuzi, odpověděla jsem ti do mailu, pokud ještě platí ta adresa zuzi58…..
      Pokud zaznamenáš trochu větší příliv čtenářů, dovolila jsem si dát odkaz na tenhle článek na Twitter. Jsem tam jako @BKoralkova

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz