Říj 162018
 

čili hlásím návrat po letní odstávce 

Opouštím na chvíli kancl i rozmršenou podzimní zahradu (včera vyvezen jeden óbrkontajner bioodpadu, druhý bude záhy následovat, už se na tom pracuje) a s vražednou odvahou sobě vlastní se vracím do administrace tohoto blogu s odhodláním dohnat co se dá a vrátit se k událostem minulým (vzhledem k jejich významnému charakteru nechci říkat restům), které si dodatečné zveřejnění i po letech a měsících mé nečinnosti zaslouží.

Slunečné léto a podzim jsem  opět prochodila sama v okolí Hranic, Lipníka nad Bečvou, Svitav, Moravské Třebové a také Poličky – k té jsem se vrátila po létech turistické ignorace a nelituji – a ve společnosti prožila dva týdny v Maštalích a týden v Krušných horách. Ty Krušné byly pro mne absolutní novinkou. Nejen krásná příroda, ale i lázeňské lokality jsme prozkoumali a objevem pro mne zůstává město Jáchymov a jeho dekadentní atmosféra. Krása pro mne nejsou jen oku lahodící panoramata, ale i zdánlivě obyčejná místa, která mne vzrušila ačkoli jsem od nich nic zvláštního neočekávala. Fotky mám, ale nejprve dodělám „Barcelonu“ – Dalího Portlligat a Massif Central ve Francii cestou zpět, Jurkovičovy vojenské hřbitovy v Zadní Haliči, text o medailerském fenoménu Otu Duškovi a také alespoň zmínka a pár fotek z našich každoročních čundráckých expedic… Lužické hory, Kokořínsko atd…

A až to bude zdokumentováno, těším se že napíšu o úspěšné samoléčbě ostruhy na patě. Doufám, tedy, že s mou ostruhou pořádně zatočíme! Jednu už jsem před léty zlikvidovala a nedávno se vnutila na druhé noze. Zkoušela jsem ji přes léto uchodit, ale už se nedala. Tak na to jdeme sofistikovaněji. Nejvíc mne překvapilo, co ta ostruha je vlastně zač a že to není jen ten vápenatý výrůstek na kosti. Ale nebudu předcházet, děláme na tom teprve druhý den. A jsem naladěna nadějně. vaše zuzi.

 Posted by at 9.26

  8 Responses to “rozvedena.blokuje.cz … jde to ztuha, ale jedu dál!”

  1. No slava!
    Jen ted nevim,jestli se mam tesit vic na zazitky z cest,nebo boj s ostruhou.:-)

    A pesi vylety po Hranicich jsou dobry napad.
    Ja tam jezdim autem a vcera mi z mistniho Mestskeho uradu poslali liebersbrief s pokutou.
    Za rychlost jako obvykle,ale nastesti jen 600.
    Tak si tu rychlost hlidej radsi i pri prochazkach:-)

    • Ahoj Saule, zítra jsem sama doma s ostruhou a tak budu psát… nevím odkud začnu, ale už musím něco kulturního dělat. V Hranicích jsem shlédla 3 pěkné výstavy. 2 v synagoze, Otis Laubert, Jan Knap a nedávno, to jsme byli letos v Hranicích naposledy fotografickou U.M.O. Ta mne nadchla i sám autor nedávno zesnulý mne zaujal. Jen mi nikdo neřekl co je to to UMO, koho jsem se ptala, neví to. Rychlost mám teď jak šnek, asi jsem to v létě uchodila, jak píše Barča… pokuta nehrozí nebo ta opačná, za pomalost :) ). Myslela jsem si Saule, že Hranicemi jezdíš jen krajem, nevím proč si představuji, že tvojí firmou je ta obrovská bílá dlouhá krabice, kterou vidíme z letiště a nejvíc v noci!

  2. Zuzi je zpátky.
    hurá !
    těším se na vyprávění a zážitky.

    já sice taky nic nestíhám jak bych ráda, nemám zpracované fotky z dovolené, minulý víkend jsem byla na skok na Pradědu a na dlouhé tůře, nefotila jsem sice, ale byl to dobrodružný krásný výlet.

    Ostruhu jsem měla asi před dvěma lety na pravé patě. Přes mastičky a teplé zábaly jsem to dopracovala k rehabilitačnímu doktorovi, ten mi udělal pár ručních hmatů, kdy to povolilo, ale bohužel se mi to zase vrátilo. Pak následovaly 14 dní krátké 2-6 minutové ultrazvukové vlny a pomohlo to.

    Od té doby klid, ale dávám si pozor na teplo a na to, jaké mám boty. Je to hodně znát. Taky jsem si myslela dříve, že je to vápencový výrůstek na kosti, není – jde o zvazivovatění šlach – tedy uvnitř, mě to začalo zlobit po každodenním běhání – námaze, přepískla jsem to, vysvětloval mi to právě ten rehabilitační doktor. že tou námahou a metabolismem ve svalu a šlachách k tomu může snadno dojít.

    • Ahoj Barčo, děkuji za poznatky s tvojí ostruhou, mám fakt pocit, že jsem to také letos přehnala, ale mne ta chůze tak baví… a hlavně si mohu dopřát i nějaký sladký bonus. A letos jsem měla štěstí, že jsem si v lesní hospůdce u Huberta dala i srnčí guláš… mají tam otevřeno jen velmi zřídka a náhodou jsem se trefila. Anebo vím o hospůdce kde mají vynikající štrůdl…se šlehačkou. Ano, je to jak píšeš a jsem ráda, že mi tu ostruhu potvrzuješ. Cvičíme, protahujeme, masírujeme. Po prvním ústupu bolesti, to dnes zase bolí jak čert. Byla jsem s tím v lese na houbách, dopoledne. Ještě jsme letos nebyli, tak jsme to riskli a dobrý. Mám to nafocený, hřiby, kolodějové, suchohřiby… v mechu a kapradí se šlo docela dobře, ale jednou jsem se svalila jak široká tak dlouhá, ale taky dobrý, měkkej podklad to jistil. Díky za rady, když to do 3 týdnů nepovolí, zkusím ten ultrazvuk.

      • Já mám pro pěší chůzi taky slabost :-)
        Rozumím.
        Jednak mám dost velký trénink z práce – pro zajímavost jednou byla u nás „studie“ a probíhalo měření, kolik toho sestra naběhá ve směně – vyšlo to na skoro na 13 km.
        A za druhé jako neřidič jsem zvyklá hodně chodit pěšky a baví mě to.
        Jak říká klasik: „K nejkrásnějším místům se člvěk dostane jedině pěšky“ :-)
        A běhání flákám, což mě mrzí, protože mě taky hodně baví.

        Zuzi, moc bych Ti přála, aby jsi ostruhu zvládla vyléčit po domácku a nebyl potřeba lékař.
        Uvidíš, ono už to pro mě pak bylo nesnesitelný, bolelo to jak čert.
        Dej vědět, jak to dopadlo. Držím pěsti.

        • Barčo, omlouvám se, tvůj koment jsem zaznamenala až včera, jsi zvláštní případ, jedinečný :) , protože mi upozornění z nějakého záhadného důvodu nepřišlo na mejl, a vlastně ani ta předešlá. Objevila jsem ho až při náhodné kontrole blogu. Dám si na to pozor.
          Ostruhu denně trápíme. M. mi hlavně masíruje plosku. Bolelo to moc, měla jsem tam oteklá a zatvrdlá místa, nejdříve tam kde to sám cítil, ty úpony pod bříška prstů a klenbu. To už ustupuje tak věnujeme větší pozornost patě. Tam je to horší, protože není tak vláčná a bolestivá místa dá práci objevit a také masírovat. Ale masér se snaží. masírujeme třezalkovým olejem.
          M. mi také řekl svůj poznatek, že chodím blbě. Po takových letech chůze je to pro mě šok. Ovšem nevím, zda to nebylo až poslední dobou, že jsem si nadlehčovala a chůzi přizpůsobila té bolestivé patě. Prý si toho všiml už dříve, když jde za mnou při nějaké delší túře. Tlapu, neodvíjím nohu, kotník nepracuje. Tak trénuju doma i nasucho správnou chůzi. No, uvidíme, jak budu pilná a důsledná, nesmím přestat. Prostě budu pokračovat. Protože se mi zdá, že časem se to spraví. Už teď mám delší chvíle, kdy to funguje a na ostruhu zapomenu, uvědomuji si, že to tak je, předrím jsem ji stále měla v podvědomí, stále se mi bolestí připomínala. Pokračování příště…ahoj!

          • Zuzi, téda, ty ses do toho obula. Skvělé! Klobouk dolů – trénink správné chůze!
            Já si svůj špatný běh uvědomuju také, zatěžuju víc víc jen jednu nohu (pravou), vím to. Dělám to od té doby co mě bolela bederní páteř a šlo to přes kyčel, po zevní straně levé nohy až dolů k malíku. Ale to už byl problém rozjetý – posunutá krční plotýnka – na C5 a tím pádem malinko hnuté plotýnky v bederní páteři a proto ta bolest v levé kyčli a dál v levé noze. Plotýnku mám vyměněnou, je mi dobře, ale to víc zatěžování pravé nohy zůstává.

            Zuzi, omlouvat se netřeba. Jsem ráda, že píšeš. (na svůj blog bych taky měla už konečně juknout a pověnovat se mu, ale stále spíše nestíhám, přitom aktuální počasí je ideální na tyhle činnosti – klid, přebírat fotky, do nitra….těším se na to, až zpomalím)

            Zuzi, přeju klidné, pohodové, bezbolestné :-) avšak intenzivní podzimní dny.:-)

  3. Děkuju Barčo, teda tebe už toho také dost potrápilo… a všechno jsi překonala… dnes mám krizi, stále něco pojídám, povaluji se tu i onde a přemýšlím, že se přemístím natrvalo do postele. Tedy né na furt, ale asi tam vlezu předčasně a zase ráno vstanu … a půjdu do kanclu. Překvapilo mne množství km, co ujde sestřička. V té nemocnici je to opravdová šichta a doma nejde dát nohy na trnož a odpočívat. No, tak já jdu ještě umýt nádobí od večeře (obalované filé, brambory a pečená dýně hokaido), pořeším hygienu a zalehnu…. dobrou noc.

Leave a Reply to zuzi Cancel reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>