Říj 172017
 
qEyT04

malý výlet kdy se toho moc neušlo

Myslím, že jsme teď o víkendu nocovali na letišti v Hranicích naposled. Jsme dost otužilí, a tak nám v těch chladných nocích  stačí v karavanu dvě dvojdeky a dvě gumový flašky s horkou vodou. Přitulíme se a spíme sladce jako mimina… Odjeli jsme v neděli navečer, ráno jsme se spakovali, já si ještě ušla lesem tu dvou dvacítku z Hranic do Lipníku (snad jsem ji letos dala odhaduji tak 15x), miláček složil a rozložil kluzák a mezitím si trochu zakroužil nad letištěm, nastěhoval věci do auta, stavil se pro mě v Lipníku a odfrčeli jsme domů. I když… kde je vlastně doma??… Já bych brala jako doma letos Hranice.. zvykla jsem si tam a do Skutče se vracela s pocitem těšení, že tam vyřídím nezbytné a zase se vrátím do našeho karavánku..

Ale už máme poslední šanci využít hezkého počasí a připravit dům a zahradu na zimu. V pondělí jsme vyřídili to nejdůležitější – objednali a sklidili uhlí do sklepa, osekali zahradu a shrabali pod ořechem, já jsem ještě šolichala něco doma… a na dnešek jsme si vymysleli výlet do jisté lokality, kde jsme se pohybovali na jaře. Objevili jsme nabídku domácích sýrů, čerstvě nadojeného mléka, zabitých a vykuchaných králíků, brambor, medu a to všechno na jedné trase!!

A tak jsme se tam dnes po poledni konečně  vypravili! Ráno jsme si ještě přispali, s rozvahou učinili zadost všem rituálům, vybrali trasu pochodu, poobědvali a kolem půl třetí jsme byli na místě. V roztroušené vsi Březiny, kde jsme zaparkovali auto a šli se projít. Jen tak na chvíli, protože jsme před pátou měli být v kravíně pro mléko z večerního dojení, jak jsme si předem dojednali.

Jenže vše bylo jinak… Takový krásný den na triko s krátkým rukávem nás nějak zmohl. Zamířili jsme nejdříve na velmi malebný osamělý hřbitůvek, kde, jak jsme si pamatovali, byla u márnice umístěna lavička. Ale neposeděli jsme. Márnice se opravovala a lavička byla schovaná uvnitř.

Další lavička byla o cca 200 m dál, u silnice, u památné lípy. Až tam jsme konečně usedli, opřeli se zády o její široký kmen, nastavili tváře slunci a pozorovali pasoucí se stádo krav s plemenným býkem a několika telaty. Tohle se prostě nedá naplánovat… seděli jsme zde ve společné shodě a naprosté siestě více jak hodinu a ani moc nekonverzovali. Vlastně jsme jen pozorovali to stádo a komentovali, co se děje. No, moc toho nebylo, takový bukolický výjev… pohoda. Domluvili jsme se, se nám vlastně už nikam jít nechce a zůstali jsme tam s tím dobytkem, který poklidně žvýkal a občas na nás mrknul.

A stalo se, že jsme oba usnuli a ani nevíme jak dlouho jsme tam podřimovali, když nás ze snu probral jakýsi vtipný automobilista tuplovaným zatroubením. A vlastně to bylo i dobře, protože se blížila pátá a my ještě museli do toho kravína. Zakoupili jsme na zkoušku půl litru přírodního jogurtu, litr a půl čerstvě nadojeného mléka, dva sýry – s česnekem a šalvějí.

Strašně jsem se těšila na ochutnávku… a už to máme za sebou. Mléko je jak mana nebeská a jogurt je na tom podobně. Pro mne nečekané. Nikdy jsem nic podobného neochutnala a jsem nadšena. O sýrech nemluvě.. ale s dobrými sýry už svou zkušenost mám, s mlékem a jogurtem nikoli. Ježíš, to je dobrota…Jinak jsme toho víc nestihli, ale na králíky jsme domluvený, kde mají brambory také víme a zapomněli jsme ještě na kozí farmu. Tak budeme co nejdříve ve spanilých jízdách pokračovat. Jen musím zase začít poctivě cvičit. Hranické „dvacítky“ už se konat nebudou… zase až příštím rokem na jaře…

qEyT04

Březiny nad Požární nádrží a kravín
Autor: Ondra S.
 Posted by at 20.33

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>