Zář 182013
 

poblíž mohelnického kopce

 

Cestou na sraz kožařů mi miláček vyprávěl o jakémsi výrazném památníku vykukujícím za živým plotem poblíž kopce zvaného „mohelničák“, který míjí každý týden cestou za mnou, ale ještě nikdy se tam nepodíval. Tak jsme to spolu napravili.

IMG_4625

Ještě netušíme s čím se setkáme; vystoupili jsme z auta a překročili zarostlý příkop směrem k souběžné komunikaci, vedoucí zřejmě podjezdem z nedaleké vsi.

IMG_4624

Že se jedná o hřbitov jsme ale opravdu netušili, až když jsme vešli prolukou mezi keři dovnitř a ocitli se mezi hroby.  Malý domek před plotem také nevypadal na márnici, ale jednoznačně evokoval autobusovou zastávku!   Ovšem uvnitř jsme zůstali zcela ohromeni. Ve středu hřbitova, kde  stává  obvykle hřbitovní kříž, vztyčený většinou na náklady obce nebo bohatého rodáka, se tyčila na sochařsky zpracovaném kamenném valu Kalvárie, tedy známý motiv představující ukřižování Krista! Nikdy jsem nic podobného na žádném hřbitově neviděla.

Jdeme blíž a vidíme, že se jedná o hrobku, hrobku rodiny Haberlandových. Vlastně Familie Haberlandových, neboť se nacházíme v Sudetech, jak jsme si uvědomili … ano, Hřebečsko, známá to německá jazyková enkláva na hranicích Čech a Moravy.

IMG_4616

Hrobka Familie Haberland, jak čteme na mramorovém náhrobním kamenive stylu svitku pergamenu

Hrobku jsme nafotili, hřbitov prošli a jeli dál. Až doma jsme si našli v Mohelnickém zpravodaji 2006 bližší informace a dověděli se, že hrobka je od roku 2005 kulturní památkou.

IMG_4619

Hrobka zezadu, s údajem o jejím postavení, a tvůrcích

IMG_4623

Starý dětský hrob

IMG_4622

Boční vchod na hřbitov. Původní železný plot se vchodovými vraty?

Z tohoto pramene také vyjímám několik zajímavostí o tomto robustním monumentu , který rozhodně stojí za spatření. A jednoznačně se s miláčkem přikláníme k výroku mohelnického rodáka Ernsta Vasovce. Hrobku označil  jako kolosální, mocně imponující svou těžkou masívností a děsivým selským naturalismem.  

Studenoloučský hřbitov si lze jen těžko představit bez Haberlandovy hrobky se sousoším Kalvárie.  Když byl kolem roku 1832 vybudován současný studenoloučský hřbitov, byla to vlastně opožděná reakce na nařízení Josefa II.. Ten tvrdě zasáhl proti staré tradici hřbitovů, obklopujících kostely všude tam, kde se jednalo o prostor uvnitř obce. Hřbitovy se stěhovaly mimo vesnice. Důvody k tomu byly především hygienické.

Ve středu katolického hřbitova stával obvykle hřbitovní kříž, a i  na novém studenoloučském hřbitově byl takový až do roku 1900. Byl nahrazen něčím, co jej zastínilo, ať vypadal předtím jakkoliv. Inspirace přišla zřejmě ze Starého Maletína, kde podobná hrobka se sousoším Kalvárie stála už od r. 1848. I tam byl jejím budovatelem bohatý kamenický mistr.

Studenoloučská hrobka je jakousi památkou na slavné období místního kamenoprůmyslu. Nechal si ji postavit Ignác Haberland, ctitel věd a umění, kamenický mistr a nájemce lichteštejnských kamenolomů, který obchodoval se stavebním pískovcem a dával práci desítkám místních kameníků. Zejména zakázka na přestavbu hradu Bouzova mohla být zdrojem financí, z nichž Haberland začal velkoryse přestavovat dům svých předků ve Studené Loučce č.p. 55, kde se r. 1842 narodil. Zbylo přitom i na honosnou hrobku.

Hrobka, respektive sousoší Kalvárie na vysokém podstavci, byla dílem dvou mladých českých sochařů – Františka Zajíce a Ferdinanda Dvořáka z Pašovic (jde patrně o Pašovice u Uherského Brodu). Do Studené Loučky je mohl přivést farář Vincenc Zábojník,  ale mohlo jít i o Haberlandovy vyučence. Jejich jména jsou vytesána na desce, vezděné do masivu Kalvárie. Ze staré fotografie známe i jejich podobu, ale jinak o nich nevíme zhola nic.

IMG_4620

Autoři hrobky

Podle ústní tradice vznikaly jednotlivé sochy za pomoci dělníků z kamenolomu na Bukové, v domě č.p. 8, kam se Haberland v r. 1869 přiženil. Šlo o sochy ukřižovaného Krista, u jeho nohou klečící sv. Maří Magdaleny a po stranách stojících Bolestné Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Modelem prý stáli místní lidé.

Hrobka byla dokončena v r. 1900. Je to patrné z nápisu na pamětní desce na zadní straně podstavce Kalvárie, jímž manželé Haberlandovi z Bukové oznamují, že toto sousoší zřídili ku slávě Boží.

IMG_4621

Secesním písmem oznámeno dokončení hrobky

Hrobka byla dokončena právě včas. Už v březnu 1901 do ní byl pochován její stavebník Ignác Haberland. Patrně druhotně sem byly uloženy i ostatky nejstaršího Haberlandova syna Egydia, nadaného kameníka, který zemřel už v r. 1897. R. 1909 byla do hrobky pohřbena Ignácova manželka Anna a v lednu 1923 byla hrobka použita naposledy, když sem bylo uloženo tělo dalšího Haberlandova syna Huga, rovněž vyučeného kameníka. Později se v hrobce objevila spodní voda a tak už zůstala zavřená, nepočítáme-li její otevření neznámými hledači pokladů na sklonku druhé světové války.

IMG_4617

Náhrobní kámen v podstavci Kalvárie – Ignác Haberland

IMG_4618

Malá mramorová deska pod křížem pak sděluje, že pod Kalvárií jsou pohřbeny i ostatky snad jediného faráře, který v Loučce zemřel, a to v r. 1876 po 27 letech služby. Jmenoval se Ambros Kubin.

Fotografie hrobky s Kalvárií byla námětem staré pohlednice, hrobka se objevila i v několika publikacích, ocitla se v jednom ze stolních kalendářů na r. 1997, vydaného Karmelitánským nakladatelstvím. Mnozí máme ještě v paměti impozantní záběry hrobky z filmu režiséra Zeno Dostála „Král kolonád“, který šel do kin v r. 1991. V tomtéž roce vyšel v Rakousku román „Vor dem Fenster die Nacht“ (Před oknem noc) mohelnického rodáka Ernsta Vasovce. Hrobka je v něm označována jako kolosální, mocně imponující svou těžkou masívností a děsivým selským naturalismem.

Jiří Ošanec

 

 Posted by at 18.55

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz