Čvn 272013
 

Pavla Jazairiová – a také fotograf Jiří Hůla

Rukou mi procházelo posledních  dvacet let mnoho cestopisných knížek, které napsala a byla pod nimi podepsána – Pavla Jazairiová.  Ta přemíra vydaných cestopisů, nepřeberné množství cestopisných filmů a možnost podívat se kamkoli prostřednictvím internetu, tedy přesycenost nabídky, zapříčinila , že jsem si od PZ přečetla pouze jednu knihu, hned po jejím vydání tu o  Svatojakubská pouti  do Santiago de Compostela.  Protože má touha jest jí absolvovat. Novinářka Pavla Jazairiová podnikla známou pěší pouť do španělského Santiaga de Compostela v létě 2005 a zvolila francouzskou variantu cesty, dlouhou téměř 800 km.  O knize jsem na blogu psala, text však není dostupný –  několik let jsem jednou z hlouposti smazala; našla jsem jen pozdější zmínku zde:

http://rozvedena.blokuje.cz/792435-vyrazime-php

Kopíruji knižní lístek:

JAZAIRIOVÁ, Pavla, 1945-

Cestou hvězdy / Pavla Jazairiová ; [fotografie Jiří Hůla]. — 1. vyd. — Praha : Radioservis, 2005. — 221 s., barev.fot. ; 22 cm. — Ilustrované předsádky
. — Autorčina kniha provází velkou poutí, třetí nejvýznamnější křesťanskou poutí, svatojakubskou cestou do Santiaga de Compostella, kde se cílem stává světcův hrob.
ISBN 80-86212-43-2 : 249.00 Kč

Životopis

Pavla Jazairiová roz. Kochová se narodila 5.3.1945 v Munsteru ve Francii. Dětství trávila mezi touto zemí, kde žila její matka, a Československem, u prarodičů. V 16 letech se do Československa vrací natrvalo. O čtyři roky později nastupuje do čs. rozhlasu – zahraničního vysílání pro fr. Afriku, odkud po roce 1968 z politických důvodů odchází. Pracuje jako prodavačka, později jako tlumočnice. Přitom se zajímá o rozvojové země a píše.(nakl. Orbis, později Panorama). Na pozvání bratra ( Holanďana po otci) cestuje, především opakovaně do Afriky. Z manželství s Mufidem Jazairi se jí narodí 2 synové, Nisan r. 1967 a Martin r. 1969. Roku 1990 se vrací do rozhlasu jako redaktorka zpravodajství ze zahraničí.

Počet cestopisů, pod kterými je podepsána je úctyhodný – od roku 1977 ( bylo jí 32 let) do letošního čítá 13 titulů. Záznamů je 18, ale nejsou to  vše cestopisy, jak uvidíte po zvětšení přehledu všech vydaných knih. V začátcích jsou překlady a na konci dvě knihy povídek.

 Záznam celé obrazovky 27.6.2013 200252

 Záznam celé obrazovky 27.6.2013 200230

O životě této nevšední ženy, která se přestěhovala na „stará kolena“ z Prahy do vesnice Poustka na Frýdlantsku jsem  donedávna nevěděla nic, jen jsem jí v duchu záviděla její odvahu a rozhodnost udělat něco skutečně konkrétního pro splnění svých snů. Kdykoli mi její knihy procházely rukama, bylo mi chvíli docela trpko, že já ty exotické země pravděpodobně nikdy na vlastní oči nepoznám.

20_11

Hlubší zájem o její osobnost jsem pocítila před týdnem, kdy mi maminka donesla starý Týdeník Rozhlas s její fotkou na titulní stránce a rozhovorem uvnitř. Uviděla jsem tam mimo jiné dvě doprovodné fotky datované rokem  2010 – z Francie a Machu Picchu. A na nich .. starší, ale sympatickou  ženu. Říkám si, kolik ji v té době bylo let, v duchu počítám … 65… a vracím se ještě o týden zpět a znovu si čtu pro mne objevný text: Everestův domek patří minulosti… obdivuhodná žena – v době kdy mnohé její vrstevnice vedou konzumní život a zajímá je jen co uvařit, ona poznává cizí země po poutnickém způsobu…

Hmmm, a co její fotograf Jiří Hůla? Šmarjá… jednou se mi o něm zdálo… ach bože. V Týdeníku Rozhlas jsou fotky všechny Pavly od něho… jaký mají vztah… vypadá to, že je mužem v pozadí a Pavla Jazairiová je značka! Zvědavě se pokouším vygůglit jejich vztah a je to velmi těžké. Podařilo se mi objevit pouze výraz společník! Co to je, takový bezpohlavní a nic neříkající výraz? Hůlovy fotografie provázejí její cestopisy od roku 2001 do dnešní doby. Tak dlouho být společníkem je zvláštní, tipla bych to spíš na přítele, hluboce duchovního a empatického přítele, rovnocenný vztah dvou spřízněných duší, které se mají rády, rozumí si a neškodí si. ….

Gůglím dál, až objevuji její 13. komnatu, 13. komnatu  Pavly Jazairiové,  z dubna letošního roku. Jsem překvapena, jaký měla nevšední osud a jak o své životní pouti vypráví. Ale o svém tichém společníku posledního desetiletí a ještě více ani slovo. Je to zvláštní. Jako by byl Jiří Hůla TABU. Nebo je to takové tiché štěstí dvou lidí, které nechce a nepotřebuje pražádnou okázalost???

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1186000189-13-komnata/213562210800009/

 

 Posted by at 19.11

  4 Responses to “Odvážná žena, která o feminismu nemluví”

  1. Tak jsem si hned zarezervovala v knihovně Cestou hvězdy o pouti do Santiaga. Díky za tip!

    • Rádo se stalo, dnes mi ta kniha prošla náhodou rukama, stěhujeme knihy před malováním… tak jsem si ji lehce prolistovala…

  2. Mám ji ráda. Moc ráda bych od ní slyšela vzpomínky na Lenku Reinerovou. Co vaše zahrada – budou rajčata, pak jabka a tím koláče? Hezké léto. Petr, jeden z Baldy vzkazuje, že než se tam příště sejdete, klidně brnkněte – číslo pošlu na mail, jestli chcete.

  3. Ivo, to já také, jsem si uvědomila, co když něco takového chystá v té své Poustce.
    Děkuju, zahrada se mi letos nějak nevede, věnuji ji málo času. A mám malou výtěžnost. Mrkve mně vzešy asi 4 a petržel ještě nevylezla, zato plevelu hafo.. Jen rybíz už mě straší, že ho budu muset brzy otrhat. Letos bych ráda vyrobila šťávu, snad to zvládnu…
    Ivo, na Petra číslo klidně pošli, budu ráda, v srpnu se tam vypravíme, už to máme v harmonogramu. Taková setkání jsou velmi dobrodružná a snad se uvidíme na Baldě někdy i spolu..

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz