Led 032013
 

novoroční mše

Bylo hezké a příznačné začít první minuty a první hodinu nového roku 2013 na novoroční mši na Baldě u Poličky (text , fotografie), na místě které mám ráda, s člověkem, s kterým je mi dobře.

Celý Silvestr byl pro nás hodně netypický. Dny volna o vánočních svátcích a po nich jsme trávili společně a téměř jsme se od sebe neodtrhli. Byli jsme spolu. Jak se blížil konec roku a konec našeho pobytu „na jedné lodi“, začal nás tlačit čas a každý z nás jsme potřebovali cosi individuálně zařídit, napsat, vytvořit, aby něco neuteklo. Odkládali jsme tyhle věci jak to jen šlo, ale najednou už tu byl konec roku a nezbýval čas. A tak jsme Silvestr prožili sice spolu, ale každý na svým písečku.  Pracovali jsme, ovšem s nutnými relaxačními přestávkami.

A trochu více časně, kolem jedenácté hodiny v noci, jsme spakovali baterky, navigaci, kalíšky a sirky a vyrazili autem na samotu jménem Balda. Na půlnoční mši, kam jsme byli pozváni záhadnou Ivanou, netuše v jaké společnosti se ocitneme, a zda nás tam bude někdo očekávat…

Časová rezerva se ukázala velmi potřebnou. Po sněhu nikde ani památky, a kdo by očekával, že tomu bude jinak? A bylo, – tu máš čerte kropáč! V Pomezí u Poličky jsme odbočili na cestu k Baldě vedoucí lesem a museli jsme místy jet krokem. Klouzalo to. Ujetý sníh, několikrát rozteklý a zmrzlý ve dvou vyježděných kolejích. To vše nás potkalo na posledních cca 4 km. Měla jsem docela strach a navíc zvláštní pocit, spíše obava, zda na Baldě vůbec kdo bude . Jeli jsme totiž temnou nocí zcela sami.

Stísněnost však zanedlouho rozptýlila kulatá světla oken kaple, která nás jimi pomyslně vítala a zvala dál. Přijeli jsme právě včas. Za posledními návštěvníky se zavírají boční dveře. Zaparkovali jsme a vstoupili do kaple jako poslední účastníci mše. Asi pro ty ostatní také trochu záhadní. Stejně jako oni pro nás.  Vstřícné tváře neznámých lidí. Usměvavá paní nám popouští svoje místo, abychom mohli sedět s Milošem vedle sebe. Přesedáme si a mše začíná.

Mám slavnostní pocit, ač bezvěrec, cítím se být součástí této události a jsem na ni citově účastna. O našich zážitcích se vyslovím úryvky z e-mailů, které jsme si později vyměnili. Jen bych zmínila jednu věc. Poprvé jsem přijala z rukou kněze hostii a stejně tak i Miloš. Nabrali jsme odvahu a šli si pro ni. A zvládli jsme to. Byla to taková korunovace nezapomenutelné události s nádechem tajemství a mystiky.  To navenek; ale bylo tam i něco podstatnějšího. Sdělení do nového roku. Řečeno knězem velmi civilně a přátelsky.

Taky se mi stále vrací příjemné vzpomínky na vánoce a hlavně na krásný začátek roku na Baldě. Stále myslím na to poselství, abychom byli jeden pro druhého i pro společnost oporou v tom dnešním rozkolísaném světě.  A taky abychom dovedli přijmout boží dary (ať už je tím míněno cokoliv) až přijdou. 

Ta Balda… to je místo! Vsadit na ni a mít ji rád stálo zato. S nabídkou půlnoční novoroční je to také velký dar. Jsem ráda, že sis z Baldy odnesl takové zážitky. U mne to bylo spíš celkové, ta chvíle, čas a místo, přítomnost a blízkost tvá a boží aura mne obalily do takového vajíčka, slova kněze jsem poslouchala, vnímala, ale tak jako ty jsem se nezamýšlela, to přišlo až s tebou, když jsme si vyměňovali dojmy a ty jsi povídal o těch sděleních. Ano je to tak zdánlivě obyčejné samozřejmé co říkal, ale pravdivé. A není to tak lehké.  I rozpoznat ty dary a nepřijít o ně.  – Obtížně se vyjadřuji, o takových „věcech“ se píše těžko a nechci aby to zavánělo klišé anebo v tom bylo hodně patosu, ale napsat ti to chci, tak se o to pokouším.

S Baldou máš naprostou pravdu. Mně přirostla k srdci už na našem prvním rande. A tu atmosféru na novoroční mši jsem vnímal taky. Radost, že jsme se tam nakonec dostali po místy zledovatělé silnici a dokonce včas, souznění s tebou, faráře s nenápadným (možná plachým) úsměvem. Cítil jsem dojetí a povznesení, které se na přenášelo jeho klidným a soustředěný projevem. Důležitými myšlenkami, které nám sdělil. Dlouho jsem nic tak silného nezažil.

Neznámá-známá Iva dodává:  Duchovní, který mši celebroval, je bývalý farář z Poličky a Pomezí, odkud jsou, víkendově, ti mí kamarádi. My se tam za nimi občas sjíždíme, jinak jsme z Brna. A Adrian Sedlák je teď v Trutnově…

P. Mgr. Adrian Jaroslav Sedlák, OPraem. a interiér Poutní kaple Pany Marie Sněžné na Baldě

 

 

 

 Posted by at 18.44

  3 Responses to “Nový rok 2013 na Baldě”

  1. Milá Zuzano, moc jsi mě dojala zprávičkami o Tvých krásných Vánocích a Novém roce! Viděla jsem i fotky na Rajčeti, moc Ti to tam sluší, všechny Tvoje fotky jsou krásné jako vždycky! Přeji Ti ještě jednou co nejšťastnější nový rok a aby Ti všechno vyšlo podle Tvých představ!!!!! Helena

  2. Milá Heleno, děkuju za tvůj ohlas a zájem. Udělala jsi mi moc velkou radost. Děkuji za přání, tobě přeji to samé, klid radost zdraví štěstí…! A doufejme, že se zase uvidíme .. Zuzi

  3. [...] lesů s pramenem léčivé vody a kaplí, kde jsme zažili tak skvělou a nezapomenutelnou novoroční mši a milovat ji budem, dokud tady budem! A v závěru cesty nemůžeme pominout hrabalovský bufítek v [...]

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>