Čvn 102012
 

líný víkendTakhle bych teda skončit nechtěla. Celý víkend jsem prožila za zdmi domu v zajetí neplodných domácích prací a nicnedělání. Byla zima, dnešek propršel a nechtělo se mi vůbec do ničeho. Abych nezapomněla, v sobotu večer jsem se pokoušela vniknout zapomoci odborné podpory na e-mailu do tajů wordpresssu, ale nebyla jsem příliš jiskrná a inteligenčně kreativní, a tak se mi  tentokrát nezadařilo. Jako našim reprezentantům. Kaju se spolu s nimi a věřím stejně jako oni, že svou reputaci ještě napravím!

A tak jsem si užívala líného víkendu spojeného dokonce se slastným odpoledním spánkem. To už tu dlouho nebylo. Dopoledne ještě nepršelo, a tak jsem si šla zavařit na zahradu. Vaření, pokud se vaří, k línému víkendu také patří. Pěkně si odpočinout, něco nenáročného přečíst a lehce si něco dobrého uvařit. Cvičení a pohyb omezit. Upekla jsem kokosovou bábovku a uvařila římský květák, též uplácala sýrovou pomazánku. A jak to tak na plotně venku probublávalo (květák), přijela se na mne podívat Tamara s dcerou na kole. Zpestření líného víkendu se povedlo. Začalo pršet, a tak jsme se s bábovkou a čajem přesunuly do domu, rozvalily se u televize, povídaly si a dívaly se jedním vokem na seriál Stříbrná pila. To byly časy…

Děvčata odjela, zazvonila paní Bečková a odnesla si nějaké fety na alergii. Někoho před deštěm chytaj klouby, mně zase senná rýma. A paní Bečková, kamarádka alergička, mi to potvrdila. Už od čtvrtka odpoledne, kdy jsem se šla podívat přes louky do nově otevřeného Tesca, mě to bralo. Teklo mně z nosu a šimraly oči. To už vím co znamená. Nevadí mi slunečno, senná rýma se naopak ohlásí právě o pošmournu. A protože to mám vypozorované, vím, že se něco vbrzku nebo později spustí. A ten déšť je vysvobozující. Dnes mě to ale nebavilo a raději bych volila slunečno, kdybych si mohla vybrat. Už potřebuji osekat zahradu…

Ten líný víkend byl přípravou na dny následující, kdy nebudu vědět, kam dřív skočit. V práci i doma. Musím zařídit spoustu věcí a hlavně sehnat novou vanu. Rozhoduji se jakou, protože letos se bude rekonstruovat koupelna, záchod a chodba jen částečně s tím, že do konečné podoby se to vylepší až příští rok. Takže s čurbesu doma jen tak nevyjdu. Každý rok se tu něco děje a člověka to udržuje ve stavu bdělosti a fyzické zdatnosti. Ale i přes tyhle nesporné klady rekonstrukcí je to únavné a vždycky se těším až už tomu bude konec… ale jak říkal včera v televizi jeden vlastník vesnické nemovitosti. Sotva se to dokončí, koloběh začíná znova. A tak to mám taky. I když ne tak dramaticky. Jen tak lehce.

Před chvílí mi přišlo e-mailem pozvání na sraz třídy z průmyslovky ze Zlína. Sejdeme se ale v Horní Bečvě. Tam jsem nikdy nebyla, snad tam trefím….

 

 

 Posted by at 18.35

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz