a blíží se tomu číslu i průzkumné výpravy do Chrasti, .. ale teď sedím doma na zadku…
Poraněný koleno jsem zpočátku zamýšlela rozchodit, ale tentokrát se to nepovedlo, a tak už se snad 2 týdny šourám po usedlosti a připravuju zahradu na zimu a tak všechno kolem a kolem na nový kotel s dotací. Místo uhlí pojedem na pelety. Kotel bude přivezen a snad i uveden do provozu 13. 11. 2021. To bude svátek, už se těším jak to bujaře oslavíme!!! A bude teplíčko!!
A dnes zkusím dál jeden z posledních výletů. Zajela jsem autobusem do Proseče a rozhodla se pro túru mimo Maštale. Po prosečských lesních cyklostezkách, jen tak na výkon a bez kola. Trochu prozkoumat opuštěný lom za Prosečí a někde se cestou zastavit, posadit se a v klidu posvačit. Svačinu na túry nenosím, ale tentokrát jsem si vzala něco dobrýho, tuším řízek dokonce. A na mapě jsem si vytýčila místo, kde spočinu. Ale bylo to jinak. Kolem cesty samý boudy a boudičky, ale ani jedno kloudný posezení. … Tenhle výlet byl krásný! Samej les, slunce a několik letmých setkání, která mám tak ráda. Vzbuzují ve mně představy, jak by to bylo dál. Ano, takhle je to lepší a tak to chci. Nevázat se, ale sbírat lesklé střípky všedních dní. Cestou mě minulo několik cyklistů a dva pěšáci. S oběma jsme si chvíli povídali a pak mám ještě zážitek z prosečské vietnamské večerky. Přišli tam večer, už po túře, dva vystajlovaný alternativci. S dredama a takovými těmi volnými konopnými kaťaty a přírodními košilemi. Asi z nějakých biotao obchodů… Jeden z nich dlouze koukal na salámy a buřty za sklem lednice a ten druhej mu říká. Moc na to nekoukej. Ten první odvětí. No co chci si přeložit… Tomu říkám mantra!!
Fotky na rozkliknutí a na konci má oblíbená píseň.
Zaznamenala jsem přesně svou cestu 
Chvíli po začátku. Improvizovaná lavička. Ale teď se ještě svačit nebude. 
Tak se na tom opojném slunci alespoň vyfotím. 
Jediné místo kde uhýbám z cyklostezky a mířím ke staré huti, kde se kdysi dávno zpracovávalo sklo 
Dnes je zde pionýrský tábor, tohle je pozůstatek záchodu 
Na louce, kde stávaly stany… 
Sociálky 
Další sociálky 
Nehodilo by se vám něco? Je zde k mání i neporušený pytel s přkrývkou… 
Vyrostla zde i jakási nová luxusní chata, zařízená velmi stylově. Ta asi k táboru nepatří, možná se později objeví někde na síti k pronájmu .. 
Už na cyklo a další tábory… 
a chaty… 
Už si to zase šinu po cyklo a míjím jednu z více boudiček na trase. Jsou zavřená, ale když je obejdu nacházím místa kde se do nich dá “vejít” 
Takhle luxusně to tu vypadalo někdy dávno… to už se nevrátí.. 
Mám ráda posedy, tenhle je velmi fotogenický.. 
Tenhle zase podivný 
Fotím ještě jednou a zkouším zprostředkovat jeho neobvyklou výšku 
Tahle zatracená bouda je na místě, kde jsem podle mapy chtěla posvačit. NIC!! 
Nakonec svačím na kameni u cesty a objíždí mě několikrát takovej vysloužilej kovboj na motorce. Pokukuje. 
Konečně na pořádném slunci 
Ještě kousek a zase zapadnu do lesa, ale to mi neva 
Další bouda s tajným vstupem, haha 
Bývalý Tereziánský háj 
Tak zase příště…. tahle fotka je z opravdových Maštalí, a tam se bohdá zase brzy spolu podíváme…
Něco o místech která jsem navštívila ….. Tereziánský háj
Jednou to bylo
před rokem, před týdnem.
Co z toho zbylo,
vylítlo komínem.
Na starym nádraží tenhleten vlak už dávno jel.
Tenkrát se pilo
všech značek levnejch vín.
Pro co se žilo,
snad jen pro dívčí klín.
Na starym nádraží tenhleten vlak už dávno jel.
Za starejch časů stromy měly delší stín,
za starejch časů na dně piva nebyl splín,
za starejch časů holkám v ústech zvonil smích,
za starejch časů všem bylo po ránu líp.
