Kvě 022020
 

a návrat starého kamaráda

Slunečné dny vystřídal opět déšť a zahrada šílí. Snaží se využít každou kapku vody a paprsek slunce ke svému růstu. Pokroky jsou vidět každý den a z ušlapané trávy se po zimě stala rozkvetlá louka. Trochu mě znepokojuje, že nevídám motýle, ale oni někde budou… pamatuji, jak jsme předloni za Poličkou načapali na poli rozkvetlého červeného jetele stovky otakárků a bělásků a žluťásků a baboček. Nikdy jsem takové soustředění neviděla….

Slunečný den na zahradě, kompostér sestaven, ale ještě není usazen na svém místě v rohu zahrady.
Pohled na bylinky, poznávám libeček, pak by tam měl být tymián a saturejka, možná i estragon, ale tím si jista nejsem..
To samé..
Zátiší s pažitkou a rozkvetlými květy pampelišky, sedmikrásky a to fialové je Popenec obecný břečťanolistý
Zběhovec plazivý v houfu
Zběhovce a řeřišnice
Zběhovec plazivý zblízka
Popenec obecný, v tomto místě zahrady má listy netypicky do bordova, asi něco čerpá z půdy…
Ptačinec trávovitý, doufám..
Řeřišnice luční
Čtveřice s modrými květy, odleva 2x Popenec obecný v bordovém a zeleném, dále Zběhovec plazivý a Rozrazil rezekvítek
Popenec a zběhovec
Pohled na rozkvetlou louku, vzadu vidíte kompostér – už trůní na svém místě a kompostuje
Tuhle kytku snad každý zná… říká se, že jeho nažloutlá šťáva je dobrá na bradavice – Vlaštovičník větší… koukám na to, vyfotila jsem nějakou anomálii. Vlaštovičník má 4 okvětní plátky, ten můj se nějak rozjel, napočítala jsem jich šest
Tohle je taková legrace… od sousedů se ke mně přes plot hrne Bršlice kozí noha. Neustále s jeho oddenky bojuji a snažím se postup zastavit. Zatím ručně.
Nenápadný Rozrazil břečťanolistý, polehává a útočí v šiku s Ptačincem žabincem
Ptačinec žabinec… to je plevel stejně protivný jako kozí noha. také si polehává a když ho necháš chvíli na pokoji, dokáže se pěkně rozvinout. Najdeš-li v té spleti kořen, máš vyhráno!
Rozrazil břečťanolistý na bílém papíře, jeho květ je tak malý, že si to ani nevšimneš..
Rozrazil břečťanolistý, zkouším na několikátý pokus vyfotit jeho kvítek, no nic moc…
A tohle je můj staronový kamarád, objevila jsem ho, když jsem hledala něco jiného. Hned mi sedl do noty. Je to sice takový mimoň, ale směje se na mne, radostně mi kyne kdykoli na něj popatřím, nemluví, nevyčítá, nediví se, nezlobí mne a má mne asi rád. Jednu vadu ale má… no to nic…

V každém případě je to teď při soužití s koronáčem jiné. Na jednu stranu je fajn, že je daleko větší klid, v ulici, ve městě. Sedím hodně doma a nerozptyluji se. Cítím najednou potřebu se vyvléct ze vztahů, které mi nejsou k ničemu, jen mne jistým způsobem vysávají a unavují, udržuji je ze setrvačnosti ale už mě ničím neobohacují… jen mi berou čas a je to furt dokola… Přestala jsem sledovat zpravodajství na čt24 a začala jsem vyhledávat klasické westerny. Miluju je na rozdíl od televizních a filmových českých pohádek z nedávných dob, na to se nedá koukat. Pozoruji, že se stále více dělají rozhovory… vyslýchajících stále přibývá – ke stálicím se přiřazují noví, namátkou Kopta, Decastelo, Tydýt, Honzák, Kostková, Honza Dědek, šílený X, a včera nebo kdy jsem viděla na Reportéru, že si můžeš předplatit rozhovory.. každý den ráno je budeš mít… haha tenhle nadbytek vede k tomu, že bude velká mela o hosty… teď frčí Nela Boudová, předtím nic, ale co si dala roušku mezi nohy, chce ji každej! I Honza Dědek. Western je jistota, naposledy Chatova země, a také jsem se potěšila filmem Karla Kachyni Ať žije republika. Rozplakala jsem se u ruských válečných filmů Balada o vojákovi a dnes A jitra jsou zde tichá. Byla to pro mne premiéra, neviděla jsem je až nyní… A zemřel filosof Ladislav Hejdánek, k jeho devadesátinám vyšel v Lidovkách tento text: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/ladislav-hejdanek-90-let-hyperkritickeho-filozofa.A170511_172319_pozice-tema_lube

Neznala jsem Ladislava Hejdánka, ale tehdy jsem si ty Lidovky schovala a jeho jméno si zapamatovala, protože jsem s jeho postoji souzněla. Překvapila jsem sama sebe tehdy…

  7 komentářů to “Májová zahrada”

  1. A jitra jsou zde tichá viděla jsem. Ten film mě dostal.

  2. Barčo, je ještě k vidění v archivu ČT, jsem ráda, že v tom nejsem sama …

  3. Balada o vojákovi a A jitra jsou zde tichá mě taky dostaly. Jsem rád, že nejsem sám. lada

  4. Balada o vojákovi – jsem viděla jen druhou půlku a zajímavě udělaný, ale už jsem se tak neidentifikovala s hrdiny, protože jsem neviděla začátek. A jitra jsou zde tichá – jsem taky viděla poprvé a docela je to ještě povedený.
    Mně se vybavuej mnohem novější film, barevný, jak hodně mladý kluk jde, taky bahnem, … zapomněla jsem název, ale ten byl působivý, viděla jsem ho na začátku 90. let, když jsem byla na střední škole.

    Teda ale větinky jarní skvěle ovládáš, Zuzi!
    Teď kolegyně říkaly, že ta bršlice kozí noha je děsně zdravá a prej proti koronáči a podobným : -))

    • Jo, ten působivý válečný novější barevný jsem našla, je to tohle: https://www.csfd.cz/film/99087-jdi-a-divej-se/komentare/

      • Ahoj Liško, jojo, m. si něco hledal o Nabarveném ptáčeti a narazil také na ten film, chceme si ho někde stáhnout a podívat se, už se těším… Jo, jsem ráda, že jsem zase začala o kytkách, to ta osamělost… zahradu už jsme osekali, ale nechala jsem si tam modré ostrůvky, i před domem, ať se to vysemení a rozroste, je to na jaře krása… bršlice léčivá, je to možný, ale pro mě je to hlavně rozpínavý plevel, co všechno zadusí, hajzl, těžko se s ním válčí, ta jeho oddenky se plíží pod zemí čím dál hloub, mám pocit, že to na mě zkoušej, soused rezignoval a „tu máš čerte kropáč“ !!!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php