
1. den / 25. 4. 2018
Opouštíme Nowy Żmigród, jedeme jihovýchodně, před námi pouze 5 km jízdy. Brzy se ocitáme se v civilizaci, vojenský hřbitov se nalézá nedaleko silnice Nowy Żmigród – Dukla, na úbočí nízkého kopce Łysa Góra (641 m n.v.) ve stejnojmenné obci (cca 670 obyvatel).
Na blízkost hřbitova upozorňuje původní sloup s terčíkem a také informační tabule. Nechybí u žádného významnějšího hřbitova a fakta zde uvedená jsou pro nás jsou rozhodující.
Historické foto z roku 1917
Dříve hora lysá, dnes zalesněná a všude kolem hřbitova hustý porost. Poblíž stojí výstavný rodinný dům na dobré adrese a naproti přes silnici nový motosalon se spoustou rachotu z neustále startujících motorek. A také projíždějící kamiony…. poprvé!
Na hřbitově je pohřbeno ve 34 hrobech 34 vojáků, kteří padli 5. až 7. května 1915 v bitvě o Gorlice. 14 z německé armády, 10 z rakousko-uherské (všichni neznámí) a 10 z Ruska (1 znám jménem).
Hřbitov je nově opravený a vypadá jednoduše: tvarem obdélník se dvěma zkosenými rohy na straně nejblíže Łysé Góre, u stupňovité kamenné mohyly, připomínající pyramidu. Až doma se dívám na půdorys a objevuji jeho smysl. Tvarem je podobný rakvi. Kráčí-li návštěvník alejí hrobů vzhůru od spodní branky k mohyle, má pocit, díky kamenným obrubám hrobů, chůze po schodech…
Podél plaňkového plotu dvě řady hrobů. Jedna branka zboku, druhá úplně dole, ale na hřbitov se jí dnes nedostaneš… Brání tomu hustá vegetace.
Mohyla je složená ze tří zkosených bloků s kovaným maltézským křížem na vrcholu nejvyšší z nich. Ani zde nechybí vložená kamenná deska s poselstvím pro nás živé. A tvar mohyly vyznění tohoto poselství dotváří.
Žně smrti, nechť se stanou klíčícími semeny budoucí úrody, slyšte toto rčení v tuto vážnou hodinu: stvořte život z naší smrti.
Hroby zdobí dřevěné kříže s ozdobnou plechovou stříškou.
Nehledané, jakoby účelné rozmístění hrobů ve dvou řadách po obou stranách zarostlé cestičky na délku hrobu dotváří vojenský charakter hřbitova. Kolem dřevěných planěk a kamenných sloupů oplocení rostou vysoké javory, buky, borovice a také lísky. Zdá se, jako by sama příroda chránila odpočívající hrdiny před vražednými vichry, které řádí nad zdejší krajinou.
Škoda, že právě tenhle prostý a krásný hřbitov je dnes tak stranou pozornosti, civilizací zatlačen do míst skromných. Ale díky alespoň za tu zelenou clonu tlumící její bezprostřední blízkost. Je zde oáza klidu. Nikde nikdo.
Cestou ke hřbitovu jsme “potkali” čápa a blatouchy.
Do konce toulek prvního dne nám zbývají pouze dva hřbitovy – [10.] Kłopotnica a [11.] Wola Cieklińska. Budu-li zítra pilná a nebudu se rozptylovat, stihnu oba! vaše zuzi
Fotky na rajčeti: https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Jurkovicovy_vojenske_hrbitovy_-_Lysa_Gora_9./
a nezkomprimované fotky si můžete vychutnat zde: https://www.zonerama.com/521125003/Album/5034241
Prameny:
Matúš Dulla: Vojenské cintoríny v západnej Haliči: Dušan Jurkovič 1916/1917 (ISBN 80-88675-80-4)
http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/
To by byl perfektní seriál pro českou televizi. A abyste tam mluvili taky vy dva, co jste tam byli. Krásně to všechno popisuješ,tak vnímavě.
Děkuji, to bychom neodmítli, kdyby nám to nabídli… už teď víme, že je zase leccos jinak a lépe (o tom až v závěru) a něco bychom nafotili líp… a lépe bychom se dívali – někdy nám něco ušlo…
vrátit se by zpět nebylo vůbec špatné, ale ne hned… ostatně je tam i množství jiných válečných hřbitovů…